Jan Jakob (TOP 09) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Poslanec TOP 09 Jan Jakob vysvětluje v rozhovoru pro deník FORUM 24, jak přesně by mohly být konány předčasné volby, pokud by se podařilo rozpustit poslaneckou sněmovnu. Ústavní pořádek významně zužuje prostor, a to také v souvislosti s tím, že stále nebyl schválen volební zákon. Existuje ale varianta konání voleb na počátku července či na počátku září.
Měla by Babišova vláda požádat o důvěru?
Když nějaká vláda důvěru ztratí, což je momentálně zcela evidentní, funguje to v civilizovaném a demokratickém světě tak, že požádá o důvěru. Komunisté prohlásili, že kabinet již nepodporují, takže Babišova vláda nemá důvěru. Každý slušný demokratický premiér by přišel do poslanecké sněmovny a tu důvěru by si nechal potvrdit.
Co říkáte na argument, že pokud by vláda důvěru nezískala, vstoupil by do hry prezident Zeman a mohla by vzniknout jeho vláda?
To má tři roviny. Když naši předchůdci schvalovali Ústavu, nepředpokládali, že v roli prezidenta bude osoba, která bude hledat všechny možné skuliny, aby jednala v rozporu s jejím duchem. V této situaci ale bohužel jsme. Prezident má pravomoci. V tuto chvíli vláda, kterou tady máme, stejně splňuje všechny aspekty toho, že je Zemanovou vládou. Viděli jsme to u nástupu ministra zdravotnictví či u konce ministra zahraničí. Pan prezident bude navíc ve hře vždycky, ať už ve chvíli, kdy vláda ztratí důvěru, tak také po volbách. Samozřejmě bychom byli rádi, aby se podařilo rozpustit poslaneckou sněmovnu a rozhodování dostali do rukou voliči. Nicméně i v ten okamžik podle Ústavy sněmovnu rozpouští prezident. I tak to tedy bude na něm.
Kdyby k předčasným volbám došlo, nemáme v platnosti nový volební zákon. Nedá se tedy očekávat, že by posun termínu byl nějak zásadní, ne?
Každý den by byl dobrý. Ke kroku rozpuštění sněmovny lze přistoupit poté, co novela volebního zákona bude schválena. Časově si myslím, že by k tomu mohlo dojít na začátku května, novela nabude účinnosti 1. července. Předčasné volby by se tak mohly konat nejdříve 2. nebo 3. července, což je o více než čtvrt roku dříve, než mají být ty řádné. Zmínil bych také, že takovýto termín by umožnil, že by budoucí vláda měla mnohem větší vliv na sestavování státního rozpočtu než reprezentace vzešlá z řádných voleb. Tehdy už bude rozpočet v prvním čtení.
Vy myslíte, že by bylo reálné, aby předčasné volby byly o prázdninách?
Dovedu si představit ten termín na počátku července, dříve než lidé odjedou na dovolené. Je navíc otázkou, jak to s dovolenými bude. V průběhu prázdnin by to nebylo úplně šťastné. Faktem ale je, že v situaci, v níž se nacházíme, si dovedu představit leccos.
Nejpravděpodobnější variantou poté, co by vláda nedostala důvěru, by ale bylo, že by ji prezident nechal dovládnout do voleb, je to tak?
Těžko odhadovat, nechtěl bych předjímat kroky pana prezidenta. Asi to je vysoce pravděpodobné. Myslím si ale, že to není standardní demokratický postup. Vládnutí vlády bez důvěry je proti principům demokracie a viděl bych to jako velmi nešťastné. Jak jsem říkal, když byla schvalována Ústava, nikdo nepředpokládal, že v pozici prezidenta se ocitne někdo, kdo bude hledat skuliny tak, aby dělal kroky, které vyhovují primárně jeho zájmům.
Když koalice SPOLU oznámila svůj záměr svolat mimořádnou schůzi a vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, jednala o tom dopředu s koalicí Pirátů a STAN?
O oficiálních jednáních nevím, ale určitě probíhaly neformální konzultace.
Nebylo by šťastnější, kdyby obě koalice v této věci postupovaly v souladu?
Těch pět demokratických stran bohužel nemá ve sněmovně většinu, což si spousta lidí neuvědomuje. Pevně věřím, že ve volbách se to změní. Mnohé je potřeba konzultovat, řekl bych, že jednání budou probíhat, zejména proto, že premiér nehodlá požádat sněmovnu o důvěru. Určitě je potřeba, abychom postupovali v nějakém konsensu. Absolutně nepochybuji o společném cíli, kterým je dosáhnout voleb v co nejbližším termínu. Pokud se tak nestane, cílem je, aby demokratické volby vyhrály volby v říjnu a měly v budoucí sněmovně většinu.
Pokud by nevyšly volby 2. či 3. července, mělo by smysl, kdyby se přesto termín změnil a volilo se třeba v září?
Má to další ústavní konotace. Pokud by sněmovna rozhodla o svém rozpuštění (k tomu je třeba 120 hlasů, přidat by se tedy musela i ČSSD, KSČM nebo SPD, pozn. red.), koná prezident. V Ústavě nejsou lhůty a bude to na něm, kdy by sněmovnu rozpustil, ale sněmovna nemůže být rozpuštěna tři měsíce před konáním řádných voleb. Tím se prostor významně omezuje a role prezidenta je jednoznačná.
Sněmovna by tedy musela být rozpuštěna do 8. července?
Ano. Od momentu rozpuštění musí být volby do šedesáti dnů. Nejzazší termín tak vychází na začátek září.
