Andrej Gurulev FOTO: Andrej Krečetov / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Andrej Krečetov / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Rusko opět vyhrožuje použitím jaderných zbraní. Putinův přítel a poslanec Státní dumy Andrej Gurulev v pondělí označil za hlavní terče potenciálních jaderných útoků Německo a Velkou Británii. Řekl to v diskusním pořadu 60 minut vysílaném na televizní stanici Rossija 1. Informoval o tom server Newsweek.
Pokud bude Západ dál zasahovat do plánovaného referenda, má Rusko podle Guruleva právo bránit se. „Vyhrajeme, ať to stojí cokoliv,“ prohlásil. Ukrajině podle Guruleva dochází vojáci a „všude jsou nahromaděné mrtvoly“. „Já se z toho neraduji, ale prostě nám nezbývá nic jiného než je rozdrtit,“ konstatoval.
Meanwhile in Russia, more of the usual: nuclear threats against Germany and Britain, cautioning NATO against going into Ukraine. This directly clashes with their lies, constantly spewed by state TV, that Russia is already at war with NATO & "uniformed NATO troops" are in Ukraine. pic.twitter.com/ioMgbrzhbF
— Julia Davis (@JuliaDavisNews) September 19, 2022
Gurulev dál připustil, že by Rusko mohlo použít jaderné zbraně, ale ne na Ukrajině. „Jaderné zbraně nehodláme použít na Ukrajině, protože tam stále budeme žít,“ řekl. Neobává se ale ani reakce zbytku světa. „Biden říká, že by na použití jaderných zbraní reagovalo NATO. Pokud ale během tří minut proměníme Velkou Británii na marťanskou poušť, pro koho by NATO spustilo svůj článek 5?“ Článek 5 Severoatlantické smlouvy říká, že ozbrojený útok proti jedné z členských zemí je útokem proti všem.
V podobném duchu mluvila i moderátorka pořadu Olga Skabejevová. Ta navrhla, že Rusko mělo na Spojené království zaútočit v den pohřbu královny Alžběty II., kterého se zúčastnily stovky západních státníků.
V pořadu byl i bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který dodal, že „vpád na ruské území ospravedlňuje jakoukoli formu sebeobrany“. Své tvrzení doplnil ve čtvrtek, kdy řekl, že „Rusko je připraveno použít k obraně anektovaných území i jaderné zbraně,“ jak informovala agentura Reuters. „Západ a všichni občané zemí NATO musí pochopit, že Rusko si vybralo svou vlastní cestu,“ dodal Medveděv.
Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika již dříve vyhlásily referenda o připojení k Ruské federaci. Podobná lidová hlasování se mají uskutečnit i v Ruskem okupovaných částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Hlasování by se mělo konat mezi 23. a 27. zářím. Podle západních médií by anexe těchto území mohla dát záminku k všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenziva by mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území.
Západní politici referenda odmítají. Německý kancléř Olaf Scholz a poradce amerického prezidenta Jake Sullivan oznámili, že jejich výsledky nebudou uznány. Za Ukrajinu se postavila i OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
