Poslanec hnutí STAN Viktor Vojtko FOTO: Hnutí STAN / se souhlasem
FOTO: Hnutí STAN / se souhlasem
ROZHOVOR / Kupní síla důchodců bude zachovaná, životní úroveň důchodců klesat nebude. Bude nějakým způsobem pořád stoupat, uklidňuje poslanec Viktor Vojtko (STAN) poté, co poslanecká sněmovna začala ve středu projednávat návrh na zpomalení řádných valorizací penzí. „Dopady tak drastické nejsou. Jde o menší zpomalení růstu, ale růst tam bude pořád,“ dodává Vojtko v rozhovoru pro deník FORUM 24, ve kterém mluví i o obstrukcích opozičních stran, udržení sociálního smíru a důchodové reformě, kterou má ministerstvo zveřejnit v září.
Vládní návrh o zpřísnění pravidel předčasných důchodů a zpomalení řádných valorizací penzí je sporný. Podle hnutí ANO je jedinou úsporou, kterou koalice dokázala najít, sebrání peněz důchodcům. O okradení důchodců mluví i SPD. Čím si vysvětlujete to, že tento krok vlády vzbuzuje takové emoce?
Myslím si, že jde v první řadě o to, že důchodci jsou cílová skupina obou opozičních hnutí. Když se dívám na jejich dlouhodobou komunikaci, tak mám pocit, že cokoliv, co se nějakým způsobem dotkne důchodců, je okamžitě vnímáno jako to největší zlo. Když se ale podívám na realitu, jakým způsobem zafungovaly valorizace během inflace a že jsou důchodci prakticky jediná skupina ve společnosti, která měla inflaci výrazným způsobem pokrytou, a podívám se na rozpočtovou situaci, ve které jsme, tak je ten obrázek úplně jiný.
Nemají opoziční poslanci pravdu v tom, že se úspory vlády – konsolidační balíček a změny v penzijním systému – dotýkají hlavně důchodců?
To není vůbec pravda. Dělali jsme si analýzu, jaké dopady bude mít konsolidační balíček na různé skupiny domácností. Když se na to podíváte, tak zjistíte, že u důchodců je ten dopad prakticky nejmenší. To je dáno hlavně změnami v systému DPH, které jsou pro domácnosti pozitivní. Ostatní dopady jsou rozloženy na jiné skupiny, které jsou ekonomicky aktivní.
Když se na to podívám skrze data, tak dopad na domácnosti důchodců zásadní není. To, jak je nastaven valorizační mechanismus, který se dlouhodobě nemění, a jediné změny, které jsou teď nastaveny, jsou u mimořádných valorizací, tak se vždy ve vztahu k důchodcům dopad projeví pozitivně. Z tohoto hlediska to vidím víc jako vytváření dojmů než něčeho, co by odpovídalo realitě.
Opozice často tvrdí to, že stát nezačal s úsporami u sebe. Hnutí ANO například připomíná, že od prvního ledna přibylo na ministerstvech 40 politických náměstků. Podle vás nemá pravdu ani v tomto?
Určitě nemá. Stačí se podívat na to, jakým způsobem vláda připravila aktuální rozpočet, kde jsou už úspory zakomponované. Jak to vypadá podle aktuálních čísel, tak by se mělo podařit rozpočet udržet pod 300 miliard korun i v letošním roce.
Konsolidační balíček směřuje z velké části k tomu, aby se uspořily i další provozní výdaje na straně státu, ať už jsou to jednotlivá ministerstva, objemy vyplácených peněz na pracovníky, či úspora provozních prostředků. Z tohoto pohledu možná nebyly některé věci vnímány tak silně, ale já v tom balíčku vidím na straně státu celou řadu úspor a snahu o zefektivnění agend. Nejenom to, aby se zvedly daně a dopadalo to na občany nebo firmy.
Dopady tak drastické nejsou. Jde o menší zpomalení růstu, ale růst tam bude pořád. Kupní síla důchodců bude zachovaná.
Premiér Fiala i další členové vlády často mluví o tom, že je potřeba udržet sociální smír. Není právě snižování valorizací penzí krok, který může sociální smír narušit?
Co to ale prakticky znamená? Jak se valorizace vlastně změní? Je tam jediná dlouhodobá změna, která se projeví v horizontu čtyř až pěti let, a to je to, že se vracíme zpátky k započítání jedné třetiny růstu reálných mezd. V tuhle chvíli jsme v situaci, kdy reálné mzdy neporostou několik let tak, aby se vrátily na původní úroveň, ze které byly důchody odvozeny několik let zpátky.
Za mě je naprosto v pořádku, že když jde někdo do důchodu, tak má mít garantováno, že se jeho důchod bude zvyšovat o inflaci a zůstane mu zachována kupní síla, což zůstává. Tenhle efekt, který se týká započítání růstu reálných mezd, je něco navíc – když se daří ekonomice a těm, kteří jsou ekonomicky aktivní, tak dostanou nějaký podíl i důchodci. Nedá se ale očekávat, že ten podíl bude extrémně vysoký. Návrat k jedné třetině z poloviny je naprosto správný.
Z pohledu celkového efektu na konkrétní důchody se to projeví třeba v desetiletém časovém horizontu poté, co mzdy porostou rychleji než inflace v řádech stokorun měsíčně. Určitě to není dopad, který by byl drastický. Jde o to, že se trochu zpomalí růst důchodů. Podle mě je efekt, jaký to bude mít, trochu zveličený a vytváří se obraz, že je to všechno naprosto špatně a že to bude mít obrovský dopad. Když si to dopočítáme do konkrétních čísel, dopady tak drastické nejsou. Jde o menší zpomalení růstu, ale růst tam bude pořád. Kupní síla důchodců bude zachovaná.
Takže i životní úroveň důchodců se kvůli snížení valorizace nezhorší?
Předpokládám, že klesat nebude. Bude nějakým způsobem pořád stoupat.
Počítá stát i s generací dnešních čtyřicátníků a mladších? Ta debata se totiž vede, tak mi to alespoň přijde, hlavně o současných důchodcích. Mladší generace ale možná částečně žijí v představě, že žádný důchod mít ani nebudou.
Já jsem se s tím poměrně často setkávám i ve svém okolí, nakonec i já jsem z této generace, takže to řeším i ve vztahu k sobě. Celá důchodová reforma směřuje k tomu, aby byl důchodový systém udržitelný a fungoval i pro generace čtyřicátníků, třicátníků a mladších.
Je jasné, že ve vztahu k demografické situaci a budoucímu vývoji musíme udělat změny i ve třetím pilíři. Ten musíme vhodným způsobem doplnit tak, aby příjmy v důchodu právě u čtyřicátníků a mladších byly složeny ze dvou složek, aby to byl ten stávající důchod a nějaká zajímavá renta z třetího pilíře. Bez toho asi nedokážeme to, aby byla životní úroveň úplně odpovídající tomu, co jsme schopní ufinancovat běžným systémem už teď. Existují na to nástroje – státní podpora, změny připravené ve třetím pilíři, jako je dlouhodobý investiční produkt a podobně – které by měly pomoct situaci, která není ve třetím pilíři z pohledu zhodnocení úplně dobrá, výrazně posunou dopředu.
Ministr Jurečka už oznámil, že v září jeho resort zveřejní balíček zákonů s reformními změnami penzí. Proč postupujete takovou salámovou metodou, kdy snižujete valorizace a zpřísňujete pravidla předčasných důchodů a později představíte celou důchodovou reformu?
Rádi bychom měli ten luxus a čas na to, abychom všechny věci připravili v komplexním balíčku a představili je najednou – jak úpravy v prvním průběžném pilíři, tak v tom třetím – ale rozpočtová situace a vývoj nás donutily k tomu, abychom to rozdělili do několika částí. Stačí si nakonec vzpomenout, co se dělo letos na jaře v souvislosti s mimořádnou valorizací, která nastala a byla pro ministerstvo financí z pohledu její výše velkým překvapením. Z toho logicky vychází snaha některé věci udělat dřív a na některé věci se může holt trochu počkat a můžeme o nich jednat trochu víc v klidu.
Ideálně bychom za mě měli lépe zapojit opozici tak, aby na tom vznikla nějaká širší shoda. Můžeme si ale představit, že jsme v podstatě hasiči, kteří se snaží uhasit požár hned v zárodku, a k tomu se musí některá opatření udělat dřív a některá později.
Pořád věřím tomu, a taková je i politická dohoda, že reforma bude opravdu komplexní.
Bude to tedy skutečně komplexní důchodová reforma, jakou jste slibovali před volbami, nebo jen úprava některých parametrů? Někteří ekonomové i opozice totiž mluví o tom, že taková penzijní reforma nevznikne.
Pořád věřím tomu, a taková je i politická dohoda, že reforma bude opravdu komplexní. Aby to byla komplexní důchodová reforma, je potřeba to rozfázovat asi zhruba následovně.
První věc je, že musíme vědět, jakým způsobem se bude vyvíjet hospodaření v prvním pilíři a jak bude vypadat ten třetí, který je nastavený jako dobrovolné spoření a měl by fungovat jako doplněk k prvnímu pilíři. Z tohoto pohledu nejde dělat všechno najednou. Nejdřív musíme vidět a zafixovat změny v prvním pilíři a pak se můžou správně nastavit změny v pilíři třetím. Když se to udělá, v tu chvíli budeme mít komplexní důchodovou reformu.
Ta je rozfázovaná do nějaké série opaření, která budou i parametrická, protože to jinak nejde. U prvního důchodového pilíře jiné opatření než parametrické asi dost dobře udělat nejde a nějaké komplexní změny znamenají, že bychom přidávali další pilíř nebo výrazně měnili stávající třetí pilíř.
Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že komplexní důchodová reforma má naplnit konkrétní cíle. Ty jsou dva. První je ten, že bude průběžný pilíř udržitelný i za změněné demografické situace. K tomu slouží parametrické změny. Druhá část je, aby důchody byly do budoucna co nejvyšší. Třetí, spořicí pilíř musí fungovat výrazně efektivněji, než funguje teď. Pokud tohle naplníme, tak jsme naplnili nějakou komplexní důchodovou reformu, která v podstatě zajistí základní cíle, které by důchodový systém měl zajišťovat. Nic víc není třeba. Můžeme se bavit o nějakých úpravách třetího pilíře, ale víceméně to budou spíš parametrické úpravy, akorát na trochu jiné úrovni.
Vy jste zmiňoval snížení valorizace z letošního března, kdy místo 1760 dostali důchodci jen 760 korun. Ministr Jurečka na tiskové konferenci prohlásil, že se v příštím roce zvedne aktuální důchod zhruba o 400 korun. Můžete to jako vláda zaručit? Jinými slovy, nebude se opakovat situace, kdy měla být valorizace vyšší, ale došlo k jejímu snížení?
Tohle mimořádné opatření, které se udělalo v letošním roce, bylo děláno s výhledem, abychom podobně nepříjemnou záležitost nemuseli opakovat. Není to něco, co bychom chtěli dělat. Nikdo nechce brát důchodcům peníze, ale máme zodpovědnost za fungování země a bohužel to situace jednoduše nedovoluje. Nikdo z nás nechce takové opatření opakovat.
Z tohoto pohledu se počítalo s tím, že potom poběží valorizace normálním způsobem dál s jedinou dlouhodobou změnou a to je pokles z poloviny na jednu třetinu růstu reálných mezd, která se v krátkém horizontu stejně neprojeví, a změnou mimořádných valorizací, ale to je jen drobná úprava, která pomáhá z pohledu řízení rozpočtu. To jsou jediné věci, které se mění. Z mého pohledu žádné riziko, že by valorizace neměla proběhnout, nevidím. Nakonec i vývoj inflace napovídá tomu, že to proběhne zcela standardně a že se vracíme do normálních ekonomických podmínek, na které jsme byli zvyklí.
Když se podíváte na výroky Aleny Schillerové, když byla ministryní, jsou v podstatě velmi podobné tomu, co říkáme teď. Když je ale v opozici, tak je její rétorika opačná.
Já bych se ještě poslední otázkou zeptal na obstrukce opozice. Ty provází jednání sněmovny dlouhodobě. Naposledy trvalo projednávání konsolidačního balíčku zhruba 27 hodin. Není chybou vlády, že s opozicí dostatečně nekomunikuje, a proto jí nezbývá nic jiného než obstruovat, protože vláda každý svůj návrh dolní komorou protlačí?
Když budu sebekritický, tak se dá asi všechno dělat lépe. Na druhou stranu k tomu, abyste mohli komunikovat, potřebujete i partnera, který je ochotný vám naslouchat. Já jsem si to s opozicí zažil v rámci debat týkajících se penzí. Ochota naslouchat je tam velmi malá. Je to pochopitelné, protože opozice má jiné cíle a agendu než vládní koalice.
Za nás jako za vládu je důležité, abychom dělali politiku, která je odpovědná, která zemi povede někam dál, a byl bych velmi rád, kdyby to opozice třeba i u důchodových otázek uznala.
Když se podíváte na výroky Aleny Schillerové, když byla ministryní financí, tak jsou v podstatě velmi podobné tomu, co říkáme my teď. Když je ale v opozici, tak je její rétorika opačná. Byl bych rád, kdybychom se dokázali na základních věcech shodnout, ale když vidím, co je zřejmě cílem politické bitvy, tak to ve mně velkou naději nevzbuzuje.
