ROZHOVOR / Proti neustávajícím obstrukcím v poslanecké sněmovně vznikla iniciativa skupiny spíše mladších poslankyň a poslanců, kterým došla trpělivost a snaží se o změnu jednacího řádu ve formě zkrácení řečnické doby. Jednou z výrazných tváří je poslankyně TOP 09 Martina Ochodnická, kterou neefektivita zablokované sněmovny znechutila tolik, že se v dalším roce už nebude ucházet o obhajobu svého mandátu. I o tom hovoří v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Jsou obstrukce v poslanecké sněmovně opravdu tak neúnosné, že jste se rozhodla kvůli nim už příští rok znovu nekandidovat?
Ano, protože si myslím, že jsme neefektivní, že jsme často občanům úplně k ničemu, že to stojí spoustu peněz. Je to důsledkem toho, jaký je jednací řád a jaká je nevůle ho změnit. A to si myslím, že je naprosto zásadní. Já jsem máma tří dětí, která přijede v pátek domů a řekne: neudělala jsem tenhle týden vůbec nic. Zrušila jsem nebo přesunula deset důležitých schůzek, nejsem na akcích, kam mě lidi zvou, protože je to pro ně důležité, abych tam byla jako zástupce poslanecké sněmovny.
A to všechno je obrázek poslanecké sněmovny a poslance jako takového. Vůbec se nedivím, že si občan myslí, že jsme mu k ničemu, řešíme jenom svoje platy a že vlastně nic pro lidi neděláme. Neděláme, protože tady hodiny sedíme a je to úplně zbytečné.
Vládní koalice má ale stále pohodlnou většinu. Proč nejste schopni to nějakým způsobem změnit a řečnickou dobu jednoduše omezit?
Protože i v rámci koalice je u některých kolegů nevůle to měnit. Autonomní usnesení už je dávno připraveno. To by trochu pomohlo. Změna jednacího řádu se zastavila na bodu, že jsme se nebyli schopni domluvit na tom, jestli to chceme, nebo nechceme. Tohleto celé je důsledek, který poškozuje demokracii v téhle zemi.
Někteří sněmovní matadoři tvrdí, že autonomní usnesení není řešením.
Ano, ano, to tak jsme všichni, kteří jsme se sdružili v té skupině, tak jsme noví poslanci, kteří si odmítají zvyknout na to, že to takhle bylo a má to tak být dalších 30 let, i když už všechny parlamenty na západ od nás, dokonce i na východ od nás, včetně Slovenska, se posunuly v tom, že chtějí být efektivnější, byla upravená řečnická doba tak, aby to bylo přijatelné, aby to nepoškozovalo demokracii, ale aby to bylo efektivní a vlastně to odevzdávalo té společnosti to, co ona požaduje.
Už jste svůj návrh podali?
My jsme návrh ještě nepodali. Před dvěma lety jsme přišli s iniciativou, že chceme změnit dílčí kroky, a bylo jich tam několik. Vlastně se nepodařilo prosadit vůbec nic krom toho, že už tady nespíme v kancelářích ve spacácích. To je jediná změna, která nastala. Nic jiného se nezměnilo, a proto teď jsme si řekli, my, kteří končíme, že to není v pořádku. Tak jsme se domluvili, že budeme načítat pravidelně každé úterý při začátku schůze tuhle změnu, o kterou stojíme. Máme připravenou změnu jednacího řádu a smyslem není ji schválit, protože to už asi je bez šance do konce volebního období.
Proč to tedy chcete navrhovat?
Smyslem je vysvětlovat, proč je to tak důležité, a začít osvětou. Vysvětlit, že není frajeřina tady několik hodin mluvit, ale že od nás voliči zřejmě očekávají úplně něco jiného. Že to poškozuje poslance samotné. To, co se tady teď děje, a nejenom teď, ale celé tři roky, protože máme rekordní množství mimořádných schůzí. Máme rekordní množství doby načítání programů vždy na úterní schůzi. Myslím si, že tohle od nás žádný volič nečeká. Možná jenom neví a nezná ty procedury a to, že se to dá změnit úplně jednoduše.