Poslední data ukazují, že Rusko počty mrtvých v době pandemie dost přikrášluje

Rusko v lednu zaznamenalo více než 55 000 úmrtí navíc. Ukázaly to v pátek zveřejněné údaje oficiální statistické agentury (Rosstat). Stejně jako čísla z předchozích měsíců to ukazuje, že ruská tvrzení o počtu obětí covidu-19 jsou značně vylepšená.

Server The Moscow Times píše, že od začátku pandemie do konce ledna, kdy jsou k dispozici poslední údaje, zaznamenalo Rusko o 394 000 úmrtí více než v předchozím období. To představuje 24procentní nárůst a jeden z nejvyšších nárůstů počtu úmrtí na světě, a to i po očištění dat s ohledem na populační vývoj. (Z demografického hlediska může například zvýšená úmrtnost znamenat i to, že populace v průměru stárne, nikoli že se stalo něco mimořádného – pozn. red.)

Úmrtí „nad průměr“ se vypočítá srovnáním počtu úmrtí během pandemie s úmrtností ve stejných měsících v předchozích letech. Demografové tento údaj považují za nejspolehlivější ukazatel počtu obětí koronaviru. V případě Ruska výzkumníci tvrdí, že skutečný počet zemřelých nad běžný průměr je pravděpodobně vyšší.

Rosstat uvedl, že covid-19 byl v lednu hlavní příčinou úmrtí u 26 292 lidí. U dalších 10 815 úmrtí, která se nepočítají k tomuto oficiálnímu číslu, byl virus přítomen, ale nepovažoval se za hlavní příčinu smrti.

Tento postup počítání je v rozporu s metodikou Světové zdravotnické organizace (WHO), která doporučuje započítat každé úmrtí v případech, kdy byl covid-19 přítomen nebo bylo podezření na jeho přítomnost, že byl smrtící, s výjimkou případů, kdy bylo zřejmé, že virus nemá na úmrtí žádný vliv – například při úrazu.

Rosstat uvedl, že Rusko od začátku pandemie zaznamenalo 131 118 úmrtí na koronavirus, přičemž vir byl přítomen i v dalších 69 314 případech, takže celkový součet všech oficiálních úmrtí s koronavirem v zemi je vyšší než 200 000. Zatímco v jiných evropských zemích představují oficiální úmrtí na covid 90 a více procent z celkového počtu úmrtí, v Rusku je tento poměr méně než třetinový.

Rusko odmítlo zavést druhý lockdown, když loni na podzim po celé zemi probíhala koronavirová vlna. Poukazovalo se na potřebu udržet ekonomiku otevřenou a na to, že země vyvinula vakcínu Sputnik V. Čísla během druhé vlny se přehoupla přes vrchol z loňského jara, kdy prezident Vladimir Putin zavedl přísný šestitýdenní lockdown.

Oficiální počty případů nákazy od začátku roku klesly a moskevský starosta Sergej Sobjanin v pátek oznámil zrušení některých zbývajících omezení v hlavním městě, například nařízení o setrvání v domácnosti pro ohrožené osoby starší 65 let.