Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek primátora Prahy FOTO: Zbyněk Pecák / se souhlasem
FOTO: Zbyněk Pecák / se souhlasem
Unijní státy nemohou konfiskovat soukromý či veřejný majetek jen proto, že se stal předmětem sankcí Evropské unie, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Aby bylo možné zmrazené prostředky využít a začít s obnovou Ukrajiny co nejdříve, je podle něj nutné vytvořit struktury, které je budou spravovat a umožní jejich následné investování do obnovy napadené země.
Právníci upozorňují, že nebude jednoduché majetek ruských oligarchů či bank konfiskovat a mohou hrozit dlouholeté soudní spory. V čem je problém? Proč na něj Evropská unie nemůže?
Z právního hlediska jde nejlépe a nejsnadněji, tedy bez většího rizika dlouhých soudních sporů, zkonfiskovat majetek osob podléhajících sankcím a zároveň majetek, který pochází z trestné činnosti. V téhle oblasti už loni v dubnu Europol společně s členskými státy zahájil operaci Oscar, která má obsahovat vyšetřování trestné činnosti sankcionovaných osob, a zaměřit se na jejich majetek. Vytvoření zvláštního trestního tribunálu pro válečné zločiny na Ukrajině by jistě mohlo přispět k propojení této snahy o konfiskaci ruského majetku s trestnou činností, která je v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině páchána. Ostatní zmrazený majetek je v jiném právním režimu a nelze ho bez dalšího jen tak zabavit.
Jakým způsobem by se dal ruský majetek v zemích Evropské unie zkonfiskovat, aby prostředky mohly být použity na obnovu Ukrajiny?
V rámci EU teď panuje shoda, že Rusko a jeho oligarchové musí Ukrajině nahradit škody, které jí byly válečnou agresí Ruska způsobeny.
Členské státy EU zmrazily majetek ruských oligarchů v hodnotě 19 miliard eur. Zároveň je přibližně 300 miliard euro z rezerv ruské centrální banky blokováno v EU a dalších partnerských zemích organizace G7. Aby bylo možné všechny tyto zmrazené prostředky co nejlépe využít a začít s obnovou Ukrajiny co nejdříve, je nutné vytvořit struktury, které budou zmrazené prostředky spravovat a umožní jejich následné investování do obnovy Ukrajiny. Jakmile totiž budou jednou sankce zrušeny, bude hrozit, že by většina zmrazených prostředků, včetně aktiv ruské centrální banky, měla být vrácena jejich majitelům. Tomu by mohlo být zabráněno například tím, že se zabavené a zmrazené prostředky zahrnou do budoucí mírové smlouvy a budou „započítány“ jako ruské reparace za válečné škody.
Jaký je rozdíl v přístupu ke konfiskaci majetku ruského státu a majetku ruských oligarchů?
Z právního hlediska obě kategorie majetku podléhají podobnému právnímu režimu. V EU žijeme v právním státě, takže členské země EU nemohou konfiskovat soukromý či veřejný majetek jen proto, že se stal předmětem sankcí EU. Mohou však zabavit majetek v případě odsouzení jeho vlastníka za trestný čin nebo zločinné spolčení, a následně s ním vhodným způsobem naložit, třeba prodejem zabavené nemovitosti.
K úvaze bych dal ještě případnou konfiskaci ruského veřejného majetku v případě odsouzení Ruska za válečný zločin agrese již zmíněným zvláštním tribunálem, pokud bude zřízen. Takový postup bych si z mezinárodně právního hlediska dokázal představit a byl by dle mého názoru i právně obhajitelný.
Jak by tedy měly postup ke konfiskaci ruského majetku, ať už státního nebo oligarchů, a následné použití tohoto majetku na Ukrajině vypadat?
Jak už jsem naznačil výše, v první řadě by měla EU a členské státy mobilizovat své úsilí a své kapacity k tomu, aby co nejúčinněji stíhaly trestnou činnost ruských oligarchů a konfiskovaly majetek pocházející z této případné trestné činnosti. Dále je třeba vytvořit mechanismy potřebné ke generování co nejvyššího výnosu ze soukromého a veřejného majetku, který byl od začátku ruské invaze v EU zmrazen. V neposlední řadě je pak třeba usilovat o vytvoření zvláštního tribunálu, který by mohl odsoudit ruskou agresi jako mezinárodní zločin. To by mohlo vytvořit předpoklad k tomu, aby zmrazený majetek byl využit na pomoc a k obnově Ukrajiny.
