Pospíšil: Zabavování majetku ruských oligarchů možná bude snadnější. Ale ne hned

Europoslanec a člen Evropské lidové strany (EPP) Jiří Pospíšil zhodnotil v rozhovoru pro deník FORUM 24 návrh Evropské komise týkající se majetku ruských oligarchů. Jak efektivněji zabavovat jejich majetek?

Jak hodnotíte návrh Evropské komise k majetku ruských oligarchů?

Návrh Komise ukládající zapracování trestného činu obcházení sankcí do národních trestních zákoníků členských států a spojující tento nový trestný čin s možným trestem propadnutí majetku považuji za krok správným směrem. Zároveň bych ale varoval před podlehnutím přehnanému optimismu, že přinese rychlé nebo dokonce okamžité zlepšení v oblasti vymáhání protiruských sankci. Změna unijní legislativy si totiž vyžádá určitý čas a teprve po jejím úplném schválení a implementaci v jednotlivých státech se budou moci zahájit příslušná trestní řízení.

Jakým způsobem by bylo možné zabavovat majetek rychleji?

Cesta k rychlejšímu zabavovaní majetku ruských oligarchů dnes vede přes právní rámec členských států. Dokud totiž nebudou schváleny zmiňované návrhy komise, musí si každý členský stát “poradit“ sám. Komise v současné době státům doporučuje dospět ke konfiskacím propojením zmrazených majetků s trestnými činy, které členské státy již mají zakotvené ve svých právních řádech. Konkrétně v souvislosti s ruskou invazí a sankcemi proti ruským oligarchům by se mohlo jednat třeba o trestné činy terorismu nebo napomáhání terorismu. I v takovém případě však nelze konfiskaci majetku provést “ze dne na den”, ale musí o ní rozhodnout nezávislý soud.

Řešit se má také problém obcházení sankcí. Jak?

Obcházení sankci se má podle návrhu Komise nově stát unijním trestným činem, to znamená, že všechny členské státy by měly mít povinnost takové jednání stíhat a trestat a měly by tak činit jednotným způsobem. Konkrétně se může jednat třeba o případy, kdy se oligarcha snaží účelově přemístit svou jachtu mimo území EU, nebo kdy dojde k účelové změně vlastnictví.

Pokud by šlo k trestný čin, jak by to poté měly řešit národní státy?

Národní státy k tomu mají své nástroje v podobě orgánů činných v trestním řízení, které jsou vybaveny potřebnými pravomocemi k vyšetřování a stíháni těchto nových unijních trestných činů. Návrhy Komise navíc obsahují mechanismy spolupráce mezi orgány členských státu za účasti Komise, které by měly jednotlivá trestní stíhání usnadňovat. Státy by tedy poté měly postupovat klasickou cestou od obvinění, přes obžalobu až po pravomocný soudní rozsudek.