Donald Trump, Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin FOTO: Adobe Stock / Profimedia / FORUM 24
FOTO: Adobe Stock / Profimedia / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Příští týden proběhne třetí kolo mírových jednání Ukrajiny, Ruska a USA. Světová veřejnost k němu vzhlíží s nadějí. Doufá, že umožní nalézt cestu k ukončení nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od konce druhé světové války. Ti, kdo vše sledují zblízka, ho popisují jako výstavbu inženýrských sítí či lešení bez samotné budovy. Mají tím na mysli, že nepřinesla žádný skutečný průlom a za stávajícího uspořádání ho přinést ani nemohou.
Dosavadní jednání Ukrajiny, Ruska a USA jsou jako instalatérské práce: mluví se o trubkách, ventilech a manometrech, bez nichž by příměří nemohlo fungovat, ale které samotné nerozhodují o podobě domu. Tento rozdíl je důležitý, protože potrubí může fungovat dokonale, zatímco budova nad ním zůstává neobyvatelná, píše komentátor Matthew Parish pro Euromaidan Press.
Má tím na mysli, že skutečné „mírové rozhovory“ zpravidla řeší základní politické otázky, které rozhodují o tom, zda válka skončí. Agenda, která se probírala na dosavadních setkáních zástupců znepřátelených stran pod vedením USA, se však těchto otázek týkala jen velice okrajově. Politicky se nedosáhlo žádného průlomu, když Rusové, jak vyšlo najevo, nijak neslevili ze svého požadavku na odevzdání Doněcké oblasti.
Pomiňme pro začátek samotný fakt, že jde o krok, který Ukrajina bez skutečných bezpečnostních záruk odmítá přijmout. To podstatné je, že o otázkách takové závažnosti, jako jsou územní ústupky, správa okupované Záporožské jaderné elektrárny či osud ukrajinského obyvatelstva na okupovaných územích, nemohou rozhodovat delegace na této úrovni, ale pouze vrcholní političtí lídři, a i ti pak mohou čelit výzvě přezkumu přijatých rozhodnutí v podobě referend či přesněji plebiscitů.
Nutnost setkání vrcholných představitelů pro vyřešení těchto klíčových otázek zdůrazňují USA i Ukrajina. Rusko ji dosud zásadně odmítá. Návrh Kremlu na společná jednání Putina se Zelenským v Moskvě nelze brát vážně. Byl by na místě, kdyby se jednalo o ukrajinskou kapitulaci, ale rozhodně nepřipadá v úvahu, má-li jít o mírovou dohodu uzavřenou za rovnoprávných podmínek. V situaci, kdy k podobným přímým jednáním nedochází, ale nemůže dojít k odstranění oněch „základních příčin konfliktu“, jak rádi říkají Rusové.
Podle komentáře mezinárodního vyjednavače Michaela MacArthura Bosacka pro deník The Kyiv Post je jediným hmatatelným výsledkem dosavadních jednání výměna válečných zajatců, která by se zřejmě uskutečnila i tak. Amerika podle něj také současně jedná s Rusy o významných obchodních smlouvách, což ji jako mediátora jednání staví do konfliktu zájmů.
Zákulisní jednání mezi prezidentem Trumpem a Putinem vedla možná ke krátkodobému energetickému příměří. To ale netrvalo tak dlouho, jak bylo na jeho začátku přislíbeno. Celkově se podle něj ukazuje, že stávající podoba rozhovorů poskytuje Rusům prostor pro nekalé jednání, zatímco Ukrajina za každou cenu udržuje obraz konstruktivního přístupu. Kyjev si je bez pochyb vědom, že bez podpory USA dosáhne ukončení ruské válečné agrese jen stěží. Požaduje ale, aby rozhovory vytyčily jasnou a realistickou cestu k trvalému míru.
Také ukrajinská ochota k mírovým rozhovorům a k ústupkům však má své mantinely. Poměrně jasně je načrtl prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším rozhovoru v magazínu The Atlantic. Jasně řekl, že Ukrajina si je vědoma vnitropolitických i dalších benefitů, které mír přinese prezidentu Trumpovi. Zároveň ale dal najevo, že odmítá podléhat časovému tlaku na co nejrychlejší řešení za každou cenu.
Pokud Kyjev neobdrží jednoznačné bezpečnostní záruky, které Rusku znemožní opakování agrese, je zjevně připraven a ochoten ve válce pokračovat. Má k tomu prostředky a navzdory veškerým těžkostem také nadále mimořádně silnou podporu obyvatel své země.
