Postup státních zástupců ke zprávě OLAF je velmi nestandardní

Vyšetřovatelé Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (EPP)

Vyšetřovatelé Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) | FOTO: EPP

Rozhodnutí státních zástupců nezveřejnit zprávu OLAF v kauze Čapí hnízdo je velmi nestandardní a vyvolává podezření, zda tím nedochází k ovlivňování politického dění. Naprosto bezprecedentní je jejich stejné doporučení ministerstvu financí, které neupravuje žádný zákon. Andrej Babiš současně kolem sebe vytváří kouřovou clonu.

Je zjevné, že zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v našich končinách zapůsobila jako šrapnel. Pokud by byla bezzubá a neškodná, netvořil by kolem ní Andrej Babiš dusnou atmosféru, kdy útočí na všechny kolem: evropskou institucí OLAF počínaje, středočeským dotačním úřadem konče.

Stížnost Agrofertu podána před rokem

„Podle informací mé bývalé firmy to vyšetřování proběhlo velice nestandardně, takže byla podána stížnost k evropskému ombudsmanovi. A zároveň byla podána žaloba k Evropskému soudnímu dvoru ohledně vyšetřování OLAF,“ reagoval Babiš. Bohužel vzápětí vyšlo najevo, že tuto stížnost podal Agrofert už před rokem a je zjevné, že na rozhodování vyšetřovatelů OLAF neměla žádný vliv.

Bývalí policisté ÚOOZ Robert Šlachta a Jiří Komárek (ČTK)

Pokud je však něco nestandardní a netransparentní, je to chování českých úřadů, které se v této chvíli rozhodly zprávu utajit. U ministerstev ovládaných hnutím ANO se dá tento přístup v souladu s firemními zájmy předpokládat, i proto dnes Babišovi vyhovuje, že je jeho vláda jednobarevná.

Zarážející je však postup státních zástupců, který do této doby nevzbuzoval vážnější pochybnosti. To ostatně loni potvrdila i dohledová prověrka pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Dozorový žalobce z Městského státního zastupitelství v Praze Jaroslav Šaroch, který už tři měsíce rozhoduje o stížnosti obviněných, dosud postupoval v souladu s vyšetřovateli. Jejich důkazy označil za dostatečně silné na to, aby mohla policie poprvé loni v srpnu požádat sněmovnu o vydání poslanců Babiše a Faltýnka.

Nepříznivé zprávy

Je zřejmé, že zpráva OLAF nepřináší pro její aktéry příznivé zprávy. Minimálně došlo k rozhodnutí, že projekt Čapí hnízdo není způsobilý k proplacení z evropských fondů a zaplatí jej čeští daňoví poplatníci. To ovšem nahrává verzi vyšetřovatelů, že dotace nebyla udělena v souladu s pravidly, přičemž příslušné úřady mohly být uvedeny v omyl.

Nyní však dochází k podivnému vývoji. Nejprve se pro týdeník Respekt (2. 1. 2018) vyjádřil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který se ke zveřejnění zprávy nepřikláněl. „Je to důkaz v probíhajícím trestním řízení, které by mohlo být ovlivněno zveřejněním toho důkazu,“ tvrdí.

Téhož dne „shodou okolností“ dospělo ke stejnému závěru Městské státní zastupitelství v Praze. „Zpráva bude zařazena do vyšetřovacího spisu, to znamená, že se k ní nebudeme nijak vyjadřovat, nebudeme ji komentovat ani zveřejňovat, aby nebyl zmařen účel trestního řízení,“ uvedlo.

Pražští žalobci v tomto smyslu poskytli doporučení i ministerstvu financí, i když není závazné. Ministerstvo financí pouze sdělilo, že si dělá vlastní právní analýzu, zda může zprávu zveřejnit, a konečné rozhodnutí prý padne ještě před hlasováním o důvěře vládě. Už teď se dá téměř s jistotou sázet na to, jaké stanovisko to bude, a na koho se přitom odkáže.

Veřejný zájem je jasný

Standardní postup orgánů činných v trestním řízení je ovšem takový, že pokud hodlají nějakou informaci utajit, přímo zavážou dotčené subjekty (osoby, instituce) mlčenlivostí podle zákona o utajovaných informacích nebo podle trestního řádu. Přesto mohou takové informace zveřejnit, odůvodňuje-li to veřejný zájem. Žádné doporučení v tomto směru se obvykle nevydává a stálo by za zjištění, zda tak někdo vůbec v minulosti učinil.

Vydávat doporučení správnímu orgánu, aby nějaké informace nezveřejňoval, neupravuje žádný zákon a je zcela bezprecedentní. Jestliže státní zastupitelství dává v tomto případě ministerstvu financí pouze doporučení, zjevně žádné ohrožení trestního řízení nehrozí.

Je pozoruhodné, že zatímco v jiných případech justiční špičky argumentují veřejným zájmem i při zveřejňování soukromých hovorů, které nemají žádnou souvislost s trestnou činností, v tomto případě jsou velmi úzkostlivé. Je s podivem, že jim v této souvislosti nevadí, že se v médiích běžně zveřejňují zakázané informace ze živých spisů, například přepisy odposlechů, výslechy obviněných a svědků, mnohdy v režimu utajení.

Jestliže se jedná o premiéra, jehož vláda stojí před vyslovením důvěry a který má být vydán k  trestnímu stíhání, tak veřejný zájem je plně na místě a nic nebrání ministerstvu financí, aby zprávu zveřejnilo. Kdy jindy, než v tomto případě, je veřejný zájem tak jasný a naléhavý?

Založení do spisu není překážkou zveřejnění

Skutečnost, že se zpráva OLAF zařazuje do vyšetřovacího spisu, je naprosto běžná, protože se do něho zařazují nejen důkazy, ale i listiny, které s případem souvisejí.  Sám důvod založení zprávy do spisu není překážkou k jejímu zveřejnění. Není vyloučeno, že tato zpráva může obsahovat i důkazy a informace, které podléhají například  bankovnímu tajemství. Pak mohlo státní zastupitelství vymezit, co bude a nebude zveřejněno.

Naprosto paradoxní je vyjádření Městského státního zastupitelství v Praze, že dozorový státní zástupce si zprávu OLAF ještě nepřečetl. Státní zástupci přitom mají jasno, že by mohlo jít o případné maření účelu trestního řízení. To už ale není jen odpovědnost dozorového žalobce, ale i vyšších představitelů justice, v tomto případě Lenky Bradáčové a Pavla Zemana.

Není od věci připomenout, že se loni čelní státní zástupci připojili k politickému střetu o policejní reorganizaci na stranu hnutí ANO. Bez zajímavosti není ani to, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán jim jde na ruku a připravil změny trestního řádu posilující roli státních zástupců, výrazně na úkor práv obviněných.

Je u nás ještě právní stát?

Na druhou stranu humbuk kolem zprávy OLAF jen o to více magnetizuje pozornost. Nebude úplně snadné ubránit se tlakům na zveřejnění aspoň jejích základních závěrů, i když impérium Agrofertu s armádou svých právníků učiní vše pro oddalování, rozmělňování a zpochybňování celé kauzy.

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek  (ČTK)

Také je ovšem zřejmé, že pokud se zpráva stává součástí vyšetřovacího spisu, mohou se s ní seznámit poslanci sněmovního mandátového a imunitního výboru, který bude letos poprvé zasedat 9. ledna, tedy den před hlasováním o důvěře vládě. Státní zástupce bude jistě nucen na otázky týkající se zprávy OLAF reagovat. Nic se nemění na tom, že tím spíše by měli být Babiš s Faltýnkem vydáni k trestnímu stíhání, a nejlépe sami by měli požádat o zbavení imunity.

V následujících týdnech a měsících nepůjde jen o jednu podezřelou dotační kauzu, ale o to, zda u nás ještě vůbec existuje právní stát, a jak v něm funguje „nová justice“.

 

 

 

 

 

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]