Postupimská konference začala 17. července 1945. Na čem se vítězové domluvili?

Attlee, Truman a Stalin během postupimské konference  (U.S. National Archives)

Attlee, Truman a Stalin během postupimské konference | FOTO: U.S. National Archives

Postupimská konference se konala v Postupimi v Německu od 17. července do 2. srpna 1945. Účastníky byly jako vítězné mocnosti Sovětský svaz, Spojené království a Spojené státy americké, zastoupené premiérem SSSR Josifem Stalinem, premiérem britské vlády Winstonem Churchillem a jeho nástupcem Clementem Attleem a prezidentem USA Harrym S. Trumanem.

Cílem konference bylo rozhodnout, jak spravovat Německo, které souhlasilo s bezpodmínečnou kapitulací podepsanou devět týdnů předtím 8. května. Šlo také o zavedení poválečného řádu, otázky mírové smlouvy a boj proti následkům války.

()

Během konference došlo k jedné události, která nebyla součástí oficiálního programu, ale ovlivnila celý poválečný vývoj. Americký prezident Truman sdělil Stalinovi, že Spojené státy mají nespecifikovanou „mocnou novou zbraň“. Měl samozřejmě na mysli jadernou bombu. Stalin měl zřejmě o vývoji bomby díky sovětským špionážním sítím uvnitř projektu Manhattan informace a prezidentovi řekl, aby „dobře využil tento nový přírůstek do spojeneckého arzenálu“.

Ke konci konference, 26. července, dala Postupimská deklarace Japonsku ultimátum, aby se bezpodmínečně vzdalo, nebo se setká s „rychlou a úplnou destrukcí“. O jaderné zbrani se tam nemluvilo, protože ta byla stále ještě jen tajným projektem, byť již úspěšně dokončeným, jak ukázalo její otestování. Konference Japonsku vzkázala, že „nezamýšlí zotročit Japonsko“.

Sovětský svaz nebyl do této deklarace zapojen, protože byl ve válce proti Japonsku stále neutrální. Japonský premiér Kantaró Suzuki neodpověděl, což bylo vykládáno jako prohlášení, že japonská říše ultimátum ignorovala. Výsledkem bylo, že Spojené státy svrhly atomové bomby 6. srpna na Hirošimu a 9. srpna na Nagasaki. Použitá odůvodnění byla, že obě města byla legitimními vojenskými cíli a že bylo nutné válku rychle ukončit a zachovat americké životy.

Dlouhodobým důsledkem konference nakonec bylo, že Sovětský svaz přeměnil země východní Evropy na své satelitní státy v rámci východního bloku. Týkalo se to Polska, Bulharska, Maďarska, Československa, Rumunska a Albánie. Albánie se později z tohoto spolku oddělila a držela si vlastní tuhý komunistický režim. Unikla také Jugoslávie vedená prezidentem Titem, kde ovšem vývoj směřoval k liberalizaci, která by byla ve východním bloku nepředstavitelná.

Pro lepší představu vybíráme některé klíčové pasáže ze Zprávy o třístranné konferenci v Berlíně, která byla vydána 2. srpna 1945 v Postupimi. (Celý text například ZDE.)

Z textu zprávy

Dne 17. července 1945 sešli se na třístranné konferenci v Berlíně president Spojených států amerických Harry S. Truman, předseda rady lidových komisařů Svazu sovětských socialistických republik generalissimus J. V. Stalin a ministerský předseda Velké Británie Winston S. Churchill (kterého během konference vystřídal nový premiér Clement R. Attlee – pozn. red.). Doprovázeli je ministři zahraničních věcí tří vlád, James F. Byrnes, V. M. Molotov a Anthony Eden, náčelníci hlavních štábů a jiní poradci. Mezi 17. a 25. červencem se konalo devět schůzí. Konference byla pak přerušena na dva dny, než byly vyhlášeny výsledky všeobecných voleb ve Velké Británii. Dne 28. července se na konferenci vrátil jako ministerský předseda pan Attlee, doprovázen novým státním tajemníkem pro zahraniční věci Ernestem Bevinem. V jednání se pokračovalo ještě čtyři dny. V době konference se konaly pravidelné schůze hlav tří vlád, které doprovázeli ministři zahraničních věcí, i schůze ministrů zahraničních věcí samotných. Rovněž se denně scházely komise, které ustanovili ministři zahraničních věci, aby předběžně zkoumaly otázky předložené konferenci. Schůze konference se konaly v Cecilienhofu u Postupimi. Konference skončila dne 2. srpna 1945…

Není úmyslem spojenců zničit nebo zotročit německý lid. Úmyslem spojenců je dát německému lidu příležitost, aby se připravil k budoucí obnově svého života na demokratických a mírumilovných základech…

Okupace Německa má tyto cíle, kterými se Kontrolní rada bude řídit:

Úplně odzbrojit a demilitarizovat Německo a odstranit nebo kontrolovat veškerý německý průmysl, jehož by bylo možno použít pro válečnou výrobu…

Všechny německé pozemní, námořní a letecké ozbrojené síly, dále SS, SA, SD a gestapo se všemi svými organizacemi, štáby a institucemi včetně hlavního štábu důstojnického sboru, záložního sboru, vojenských škol, organizací vojenských vysloužilců a jiných vojenských a polovojenských organizací, zároveň se všemi kluby a spolky přispívajícími k udržování německých vojenských tradic, budou úplně a definitivně zrušeny tak, aby bylo trvale znemožněno obnovení nebo přeorganizování německého militarismu a nacismu…

Všechny zbraně, střelivo a válečný materiál, stejně jako prostředky k jejich výrobě, musí být dány k dispozici spojencům nebo zničeny. Udržování a výroba veškerých letadel a všech zbraní, střeliva a válečného materiálu budou znemožněny…

Okupace Německa má tyto cíle, kterými se Kontrolní rada bude řídit:

Přesvědčit německý lid, že utrpěl úplnou vojenskou porážku a že se nemůže vyhnout odpovědnosti za to, co sám na sebe uvalil, poněvadž jeho vlastní bezohledný způsob válčení a fanatický nacistický odpor zničily německé hospodářství a musely způsobit zmatek a utrpení…

Zničit národně socialistickou stranu a její přidružené a podřízené organizace, rozpustit všechny nacistické instituce, zajistit, aby nebyly v žádné formě obnoveny, a znemožnit jakoukoli nacistickou a militaristickou činnost nebo propagandu…

Připravit konečnou obnovu německého politického života na demokratickém základě a budovat mírovou součinnost Německa v mezinárodním životě…

Váleční zločinci a všichni, kdo se zúčastnili plánování nebo provádění nacistických akcí, které přinášely krutosti i válečné zločiny nebo je vyvolaly, budou zatčeni a souzeni. Nacističtí vůdcové, vlivní stoupenci nacismu a vysocí činitelé nacistických organizací a institucí, jakož i všechny jiné osoby nebezpečné pro okupaci nebo její cíle budou zatčeni a internováni…

Všichni členové nacistické strany, kteří byli více než nominálními účastníky v činnosti strany, a všechny jiné osoby nepřátelské spojeneckým cílům budou odstraněni z veřejných nebo poloveřejných úřadů a z odpovědných míst ve významných soukromých podnicích. Takoví lidé budou nahrazeni osobami, které jsou pro své politické a mravní kvality považovány za schopné přispět k rozvoji opravdových demokratických institucí v Německu.

Německá výchova bude kontrolována tak, aby byly úplně vyloučeny nacistické a militaristické doktríny a aby byl umožněn úspěšný rozvoj demokratických idejí…

Aby byl zničen německý válečný potenciál, bude zakázána a znemožněna výroba zbraní, střeliva a válečného materiálu, jakož i všech typů letadel a námořních lodí. Výroba kovů, chemických látek, strojů a jiných předmětů přímo potřebných pro válečné hospodářství bude přísně kontrolována a omezena na schválené, mírové potřeby Německa v poválečné době…

V souladu s rozhodnutím krymské (jaltské – pozn. red.) konference, že Německo bude povinno nahradit v co největší míře škody a utrpení, které způsobilo Spojeným národům a za něž se německý národ nemůže zbavit odpovědnosti, bylo dosaženo této dohody o reparacích:

Reparační nároky SSSR budou kryty odvozem ze sovětského okupačního pásma v Německu a vhodným německým zahraničním majetkem.

SSSR se zavazuje, že ze svého vlastního reparačního podílu uspokojí reparační nároky Polska.

Reparační nároky Spojených států, Velké Británie a jiných zemí, které mají právo na reparace, budou uhrazeny ze západních okupačních pásem a z vhodného německého zahraničního majetku…

Konference v zásadě schválila návrh sovětské vlády na definitivní odevzdání města Královec (Königsberg, dnes Kaliningrad – pozn. red.) a přilehlé oblasti, jak bylo právě popsáno, Sovětskému svazu s tou výhradou, že vlastní hranici přezkoumají znalci…

Tři vlády vzaly na vědomí jednání, která se vedla v posledních týdnech v Londýně mezi zástupci Velké Británie, Spojených států, Sovětského svazu a Francie o uzavření dohody o tom, jak budou souzeni ti hlavní váleční zločinci, jejichž zločiny nelze podle Moskevské deklarace z října 1943 zeměpisně určitě lokalizovat. Tři vlády potvrzují svůj úmysl postavit tyto zločince před rychlý a spravedlivý soud. Doufají, že londýnská jednání povedou k brzké dohodě o této otázce, a považují za velmi významné, aby proces proti těmto hlavním zločincům byl zahájen co nejdříve. První seznam obžalovaných bude uveřejněn před 1. zářím…

Konference dospěla k této dohodě o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska:

Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho složky, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba odsunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že jakýkoli odsun musí být prováděn spořádaně a lidsky.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]