Když Kateřina II. v roce 1787 cestovala na Krym, vytvořil kníže Potěmkin iluzi rozmachu tohoto území tím, že nechal namalovat kulisy vesnic a ty rozmístil podél cesty, po které jela. Kolem kulis se pásla četná stáda dobytka a dobře oblečení obyvatelé zpívali, tančili, pojídali husy a vítali svoji panovnici. Tato stáda, vesničané, ale i husy se pak přes noc přesunovali do dalších kulis. Pokud vesnicí nebo městem carevna přímo projížděla, stály kulisy v průčelí bočních ulic. Obdobně byly na válečné lodě přetvořeny i obchodní bárky stěží se držící na hladině.

Tušení, že něco není v pořádku, měla i sama carevna, a jistotu měl rakouský císař Josef II., který ji doprovázel. Kašírovanost Krymu konce osmnáctého století však lehce předčí Česká republika, která se stala jednou velkou Potěmkinovou vesnicí, o jejíž falešnosti navíc všichni vědí.

Všichni třeba vědí, že Andrej Babiš ovládá Agrofert, ale celá státní správa se tváří, že tomu tak není, proplácí mu dotace a dává mu státní zakázky.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Členové ANO předstírají, že ANO je standardní politickou entitou, i když se jedná pouze o politicko-byznysový projekt jediného člověka a jeho představitelé s výjimkou jeho předsedy se liší pouze mírou své bezvýznamnosti pro politický život tohoto hnutí. ANO bez Andreje Babiše působí tak trochu jako špatný vtip, protože všichni jeho představitelé a nominanti jsou na svých pozicích pouze na základě rozhodnutí jediného muže. A na základě rozhodnutí tohoto muže mohou ze dne na den o svoji pozici také přijít. O tom svědčí i to, že členů ANO je ve vládě naprosté minimum, i když drtivě vyhrálo volby.

Prezident Zeman prohlašuje, že je prezidentem dolních deseti milionů, i když jeho jediným cílem je užívat si moci, kterou umí virtuózně koncentrovat. Pouze jako vedlejší efekt u toho vyrobí pár miliardářů z okruhu jeho dvora nebo dodá trochu společenského lesku oligarchovi před režimem, který posílá proti svým občanům tanky.

ČSSD se nás snaží přesvědčit, že je ve vládě Andreje Babiše proto, aby prosazovala svůj program, i když všichni vědí, že si chce ještě užít trochu moci, neboť ji čeká zřejmě dlouhá abstinence. 

Komunistická strana Čech a Moravy se halí do fíkového listu radikální levice, i když je to ve skutečnosti strana národovců se sentimentem po časech reálného socialismu, který byl všechno jiné, jen ne radikálně levicový.

Politické hnutí Trikolora se vydává za konzervativní pravici, které by, pokud by to bylo možné, pozorně naslouchal i Ronald Reagan s baronkou Thatcherovou, ačkoli jsou její projevy sotva něčím víc než hospodským nadáváním na poměry. Její návrhy nápravy zkaženosti tohoto světa také jako by byly předneseny po konzumaci něčeho ostřejšího. 

Občanská demokratická strana se nás snaží přesvědčit, že již nic nebrání k tomu, aby převzala správu země do svých rukou, což se ale zřejmě ještě nedoneslo přibližně k jednomu milionu voličů, které by k tomu potřebovala. 

Státní zastupitelství se snaží občany přesvědčit o své nezávislosti a nestrannosti a o tom, že stíhá trestné činy, kdykoli má pochyby o jejich spáchání, aby pak rozhodlo o zastavení trestního stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, přičemž Babišově verzi v této kauze může uvěřit pouze ten, kdo se podrobil lobotomii, kterou někdo pořádně zfušoval. 

Josef II. prý po své krymské cestě prohlásil, že se jednalo o halucinaci. Tento termín se ale na situaci v České republice nehodí, protože halucinace je poruchou vnímání. Rakouský císař by o České republice spíše prohlásil, že jde o blud, protože ten není poruchou vnímání, ale poruchou myšlení.