Ilustrační foto FOTO: Pixabay / distelAPPArath
FOTO: Pixabay / distelAPPArath
NÁZOR / Byť to vláda i tleskající veřejnost určitě dělá v dobrém úmyslu, akcentace plynu jako zdroje energie pro budoucnost je zhoubný nesmysl. Pár rychle startujících plynových elektráren samozřejmě potřebujeme pro případ náhlého výpadku nějakého velkého zdroje, elektřinou z plynových elektráren budeme ten výpadek „dotápět“. Stavět na plynu energetiku je však vzhledem ke klimatickému rozvratu naprostý nesmysl. A smysluplné zdroje – jaderné elektrárny, u kterých bychom uměli postavit první bloky do roku 2030 – jako by opět upadaly v zapomnění a nemilost.
Server iRozhlas.cz přinesl článek s alarmujícím titulkem „Česko bude potřebovat až pět nových ‚Temelínů‘ na plyn. I proto zřejmě dorazila plynová renesance“.
V článku se dočteme: „Spotřeba plynu výhledově poroste. Vláda se rozhodla po více než 20 letech opět majetkově vstoupit do plynárenské infrastruktury a prostřednictvím státního ČEPS koupí za devět miliard korun firmu RWE Gas Storage.“
Nejde o novinářské fantazie. Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu České republiky za hnutí STAN, napsal tento týden na X-ter: „My nadále podnikáme další kroky, které nám pomohou posílit naši energetickou bezpečnost. Už je jisté, že přestaneme odebírat jaderné palivo z Ruska, pracujeme na projektu, který nám umožní přestat dovážet ruskou ropu a tento týden jsme pro stát získali zásadní zásobníky na plyn.“
Ministr pokračoval dalšími posty: „Všechny tyto kroky nám umožňují nadále udržovat české i evropské zásoby plynu na rekordní úrovni. S předstihem jsme splnili všechna pravidla o povinné výši zásob. Nadále však platí, že situace zůstává křehká a s energetickými úsporami je třeba pokračovat.“
Pan ministr předvedl, co je greenwashing – falešná reklama prostřednictvím předstírání šetrnosti k životnímu prostředí – v žité praxi České republiky. Anebo nejde o greenwashing, cílenou manipulaci, ale o pouhou neznalost. Obě varianty znamenají malér. Ministr by měl do problematiky fosilu a nutnosti jeho odstavení vidět trochu lépe.
O nepochopení klimatického rozvratu
Plyn začal být celoevropsky populární jako náhrada „špinavého“ uhlí někdy kolem přelomu tisíciletí, stál za tím tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder. Wiki o něm říká nekompromisně: „Plní funkci předsedy výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, které provozuje plynovod Nord Stream. Tímto plynovodem proudilo pod Baltským mořem velké množství zemního plynu z Ruska do Německa. 29. září 2017 byla nově ustavena dozorčí rada velké ruské naftové společnosti Rosněfťu. Ruská vláda do ní nominovala Gerharda Schrödera, který byl posléze zvolen předsedou dozorčí rady Rosněftu.“
Působení „kancléře Plyna“ na přelomu tisíciletí mělo samozřejmě (díky velikosti německé ekonomiky) obrovský vliv na další země, a v očích veřejnosti to legitimizovalo zemní plyn a jeho spalování jako ekologickou, zelenou a progresivní metodu výroby elektrické energie, která zachrání klima. Což je samozřejmě úplný nesmysl.
Ano, při spalování v elektrárně plyn vytvoří na jednotku vyrobené elektrické energie jen asi polovinu CO2 než při přeměně toho stejného množství elektřiny z uhlí. Ovšem – v tom ruském, nyní již naštěstí zcela nepřijatelném plynu z trubek je ale pro objektivitu nutné dodat, že při jeho těžbě uniká velké množství metanu. To je také skleníkový plyn, a dokonce tuším šestnáctkrát účinnější než CO2. Takže výsledný poměr skleníkových plynů v přepočtu na CO2 při výrobě elektrické energie: plyn má jen o málo nižší celkové emise skleníkových plynů než uhlí. Ovšem – skoro půlka jich unikala při těžbě někde v Rusku, tedy nikoliv před očima široké veřejnosti.
Nyní přecházíme na LNG, terminály i přenosové kapacity Fialova vláda až zázračně vyčarovala tak úspěšně, že zima 2022/2023 žádnou energetickou krizi či kolaps vytápění nepřinesla. Ovšem počítáme se zkapalněným plynem LNG, který budeme dovážet z USA nebo z Blízkého východu obřími tankery. Takže k emisím CO2 při výrobě elektřiny z LNG musíme připočíst obří emise tankerů, plujících gigantických cisteren. A ty jsou nemalé – takže zase získáváme oproti spalování uhlí mnohem menší výhodu, tato výroba elektřiny je mnohem méně zelená, než veřejné mínění soudí.
Dezorientace ouřednictva v klimatologii je ale dostatečně doložena již akceptací spalování biomasy. Ouřednictvo došlo k tomu, že emise CO2 z biomasy nevadí, protože to je CO2, které ta rostlina/strom při svém růstu odebraly z atmosféry. To je takzvaná „Švindlova konstanta“. Pokud chceme udržet klimatický kolaps co nejméně kalamitní, nesmíme vypouštět CO2 žádný, a ne si vypapírovat, že některé molekuly CO2 jsou vlastně OK, protože už v té atmosféře byly. I uhlí je z CO2, který rostliny v prvohorách, v karbonu, vychytaly z atmosféry a proměnily ve dřevo, které za stamilionů let zuhelnatělo.
Bezemisní je jádro!
Veřejné mínění má právo nechat se okouzlovat symboly a prvním dojmem. Ministr průmyslu ne. A platí to i pro celou vládu. Podle iRozhlasu ministr Jozef Síkela prohlásil, že plyn bude strategickou komoditou nejméně do roku 2045. To je zásadní energetická strategická chyba. Vláda – a všechny vlády příští – by se neměly fixovat na žádné fosilní palivo, ale stavět nové a nové, jediné skutečně uhlíkově bezemisní, velkokapacitní a řiditelné zdroje: velké jaderné bloky. Modulární reaktory mají skvělou budoucnost, ale ještě nikde neběží referenční reaktor, ještě si je nemůžeme koupit. Velké bloky – jako ty temelínské – můžeme přímo v Temelíně začít stavět zítra. Vláda ústy ministra Síkely však chce mít plyn jako strategickou komoditu do roku 2045. Otázka je, zda jej naše civilizace ještě bude potřebovat, protože pokud budeme i nadále z elektráren chrlit obrovská (byť o trochu menší než z uhlí) kvanta CO2, tak se možná do té doby upečeme.
A argument, že jaderné elektrárny mají jako emise vysoce radioaktivní vyhořelé jaderné palivo, už prosím nechme historii. Tento „odpad“ budeme zanedlouho, v řádu desetiletí, schopni využít jako palivo pro pokročilejší reaktory. Vždyť elektrárenské reaktory na vysoce radioaktivní uranové palivo už dávno běží v jaderných ponorkách. Nesmějí do civilního využití, z toho paliva se dá vyrobit jaderná bomba. Ale výzkum v této oblasti fyziky jde nesmírně rychle, a reaktory využívající jako palivo transurany – „vyhořelé palivo“ dnešních jaderek – můžeme dle expertů do třiceti let mít v provozu. Opakuji, pokud se do té doby vinou sázky na plyn místo jádra neupečeme.
