Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Soudci by mohli mít povinnost individuálních vzdělávacích plánů, které by si museli sami vypracovat a naplňovat. Návrh představil tento týden ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a skupina poslanců z vládní koalice i opozičního ANO. Změnit by se měly také částky poskytované obětem trestných činů a peníze poskytované Probační a mediační službě. Návrh reaguje na medializovaný případ nezletilé dívky, kterou dlouhodobě znásilňoval otčím. Přezdívaný je podle ní „lex Anička“.
O tom, že ministerstvo řeší povinné vzdělávání soudců, informoval deník FORUM 24 už v únoru. Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN) tehdy řekl, že otázka je diskutována a uvažuje se o zahrnutí všech soudců do povinného vzdělávání, a to jak těch nově jmenovaných, tak i stávajících.
Blažek nyní řekl, že předkladatelé chtějí zkvalitnit vzdělávání soudců, které dnes nemá pevná pravidla. Nová pravidla by měla platit od ledna příštího roku. Slibují si od nich, že soudní soustava bude schopna lépe a pružněji reagovat na specifické postavení zranitelných skupin lidí – dětí, duševně nemocných či obětí.
Kromě ministra Blažka návrh podepsali poslanci Marie Jílková (KDU-ČSL), Klára Kocmanová (Piráti), Taťána Malá (ANO), Barbora Urbanová (STAN) a Michal Zuna (TOP 09).
V praxi by to vypadalo tak, že každý soudce by pravidelně předkládal předsedovi svého soudu ke schválení tříletý individuální plán vzdělávání. K tomu by měla vzniknout i metodika Justiční akademie. Už nyní sice školení pod její záštitou fungují, ne všichni soudci se jich ale účastní. Nově by měla nabízet vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života.
Zákon stanoví soudcům povinnost průběžného vzdělávání už v současné době, neuvádí ale žádné podrobnosti. Je tak na každém soudci, jak tuto povinnost naplní. Předkladatelé v důvodové zprávě k návrhu napsali, že odbornou úroveň soudců nelze zjednodušit jen na právní znalosti hmotného a procesního práva. Soudci podle nich potřebují také praktické dovednosti pro vedení jednání, v řadě agend pak také znalosti z viktimologie, psychiatrie či psychologie. Soudci, kteří se věnují insolvenčnímu či finančnímu právu nebo rozsáhlým kauzám hospodářské trestné činnosti, se zase musí orientovat v ekonomii či účetnictví.
Návrh také valorizuje částky, které ministerstvo spravedlnosti poskytuje obětem trestné činnosti. Zákon o obětech trestných činů je v roce 2013 určil fixně a částky už neodpovídají ekonomické realitě, uvedl k tomu Dvořák. Nově by měly být navázané na průměrnou mzdu. Rozšíří se také okruh lidí, kteří mají na peněžitou pomoc nárok, a to i na druha a družku oběti.
Probační a mediační služba by nově měla získat ze soudně uložených peněžitých trestů deset procent namísto současných pěti. Její ředitelka Andrea Matoušková ve středu uvedla, že peníze by pomohly dokončit síť poradců pro oběti trestné činnosti ve všech 74 probačních střediscích v Česku. Specializovaní poradci, kteří obětem dokážou poradit mimo jiné s žádostí o odškodnění, aktuálně působí ve 41 střediscích. Peníze chce služba využít i na vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti práce s oběťmi, na vybavení místností určených pro komunikaci s oběťmi a na osvětu směrem k veřejnosti.
Po vzdělávání dlouho volali odborníci
Se školením soudců se mimo jiné počítá i v Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí neboli Istanbulské úmluvě. Její ratifikaci ale na konci ledna neschválil Senát Parlamentu ČR, takže se odkládá na neurčito.
Po povinném vzdělávání soudců volali dlouho i odborníci. „Místo volání o tom, co by se mělo stát soudcům, kteří rozhodli, jak rozhodli, pojďme volat po přijetí Istanbulské úmluvy, zavedení povinného vzdělávání soudců jako podmínky kariérního postupu, mohutném posílení vzdělávání policie, zřízení krizových center pro oběti sexualizovaného násilí, podpoře budoucích psychologů a psychiatrů a oceňování soudních znalců a advokátů obětí. Systém, chyba je v systému,“ napsala v souvislosti s případem opakovaného znásilňování nevlastní nezletilé dcery advokátka Lucie Hrdá.
V případě sexuálních trestných činů podle statistik odchází většina pachatelů s podmínkou. Od roku 2016 do roku 2022 bylo za trestný čin znásilnění v České republice odsouzeno 643 osob, přičemž s podmíněným trestem, případně s podmíněným trestem s dohledem, odešlo od soudu 57 procent pachatelů. Nepodmíněný trest odnětí svobody potom dostalo 40 procent pachatelů. Vychází to z dat aplikace jaktrestame.cz.
Při rozsudcích navíc padají v řadě případů kontroverzní výroky, které neodpovídají skutečnosti.
Pokusila jsem se o sebevraždu
Případ Aničky, kterou otčím několikrát denně po dobu dvou let znásilňoval a znásilnění si rovněž natočil na video, jímž ji následně vydíral, probudil českou společnost.
„Začalo to v roce 2020. Znásilnění. Už na začátku si pořizoval fotky a pak i video, kde byla vidět soulož. A vydíral mě, že pokud s ním nebudu spát, všechno zveřejní. Ty jeho praktiky jsem podstupovala i třikrát denně. Po nějaké době, nevím po jaké, jsem prostě přestala odporovat, věděla jsem, co se stane, když nebudu po vůli. A tak jsem rezignovaně na styk přistupovala… Chtěl to všude, kde ho zrovna napadlo. Doma. V lese. Na poli. Kdekoliv v autě. Celý to prasklo, když si na mě jeden den počkal před školou a pokřikoval, že všem řekne, jaká jsem kurva a děvka. Sesypala jsem se a spolužačky mě odvedly do školy, kde jsem všechno řekla třídní učitelce. Ta mi pak nabídla, že se mnou půjde i na policii. Jen díky tomu jsem jim byla schopná všechno říct a toho hnusáka udat,“ popsala dívka skrz iniciativu Pod Svícnem.
„A pak začalo peklo. Dělal mi naschvály, vysmíval se mi, že mi stejně nikdo nebude věřit. Hodně pije, takže doma byly často hádky ve kterých mi vulgárně nadával. Můj psychický stav byl den ode dne horší, ale bála jsem se to řešit, aby mi nedělal ještě větší problémy. Začala jsem se sebepoškozovat. Vygradovalo to a pokusila jsem se o sebevraždu,“ dodala s tím, že následně byla několikrát hospitalizována na psychiatrii.
Otčím nyní již plnoleté dívky dostal za znásilnění nejprve tři roky, odvolací Krajský soud v Brně ale trest změnil na podmínku. Muž, který čelí několika exekucím, tvrdil, že trest vězení by byl horší pro jeho rodinu než pro něj a že chce jen zajistit, aby „děcka měla střechu nad hlavou“.
Odvolací soud při zmírnění trestu odkazoval mimo jiné na znalecký posudek, podle něhož by nemělo opakované znásilňování mít na dívku do budoucna zásadní negativní dopad. „S ohledem na osobní a majetkové poměry, které nám obžalovaný popsal, jsme došli k závěru, že v této krajní situaci, a je to hraniční případ, je možno ještě poskytnout šanci, aby obžalovaný prokázal, že to jednání bylo zcela mimo jeho běžný způsob života a že se nebude opakovat,“ odůvodnil senát.
„Zohlednili jsme i to, že podle znalce nemělo jednání na nezletilou naštěstí zásadní negativní dopad a je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí,“ uvedla soudkyně zpravodajka Mária Petrovková. To ale neodpovídá skutečnosti. Dívka se několik dní po verdiktu opět pokusila o sebevraždu.
Blažek kvůli rozsudku podal stížnost pro porušení zákona. Uložený podmíněný trest byl podle Blažka zjevně nepřiměřeně mírný. Stížnost bude řešit Nejvyšší soud, který ale nemůže napadené rozhodnutí zrušit. Jeho výrok by však mohl ovlivnit budoucí rozhodování justice v obdobných případech.
