Dá se odhadnout, kdy se šíření požáru v Národním parku České Švýcarsko podaří zastavit? „Řekl bych, že ten problém bude v horizontu týdnů. Je to těžký terén, bude docházet ke kořenovému šíření požáru. Nelze odhadnout, jak dlouho bude požár aktivní, věřím tomu, že když nám pomůže počasí, tak může skončit během několika dnů,“ říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 lesník a nezávislý lesnický a agrolesnický poradce Aleš Erber.

Celé Česko teď sleduje požár v Národním parku České Švýcarsko a v okolí obce Hřensko. Oheň sice podle všeho vznikl vinou člověka, ale lesní požáry sledujeme po celé Evropě. Hrozí podle vás, že se stoupajícími teplotami budeme podobné požáry sledovat v Česku častěji?

Lesní požáry se v Česku už objevují. Když bylo největší sucho v roce 2012, tak shořelo 200 hektarů lesa na Bzenecku. Zvyšující se tendence je přirozeným vývojem klimatické změny a extrémních výkyvů počasí s ohledem na sucho a extrémní tropické dny a noci. To je jedna věc a druhá věc je to, že požáry jdou ruku v ruce se suchými lesy, které jsou sežrané kůrovcem a s nedostatečně hustou infrastrukturou lesních cest a vodních zdrojů.

V Hřensku se ten požár masivně šíří. Čím je to způsobené?

Vzhledem k tomu, že se národní park rozhodl nechat samovolný vývoj, tak jsou jeho přirozenou součástí suché stromy a vyschlá stanoviště. Došlo ke korunovému šíření požáru a to je nejrychlejší a nehorší. Když jsem se doslechl, že je tam korunový požár, tak jsem odhadoval, že to bude největší požár v republice za dlouhá staletí.

Dále čtěte

Boj s ohněm v Národním parku České Švýcarsko stále pokračuje

Již čtvrtým dnem pokračuje hašení rozsáhlého požáru v Národním parku České Švýcarsko. Podle hasičů se přes noc požár výrazně nerozšířil,…

Je to nechávání suchých stromů v lese dobrý nápad?

Máme národní parky, kde je cílem ponechání přirozených procesů. Je to politické rozhodnutí, kdy stát a odborníci doporučili ponechat části republiky jako divočinu, což je vlastně správné. Na druhou stranu by měl stát ale říct i to B, že to souvisí s určitými riziky; a není to jen riziko požáru, ale i padání stromů a šíření různých škůdců. Největší chyba státu je asi to, že nedělá předběžná opatření a neumí si identifikovat rizikové cesty a oblasti v závislosti na rizikových oblastech, ke kterým jednoznačně patřila oblast Národního parku České Švýcarsko.

Jak velký problém je pro les takový požár? Dokáže se se škodami vyrovnat sám, nebo bude po jeho uhašení potřeba zásah člověka?

Doufám, že nikoho nenapadne v národním parku sázet stromy, a hlavně pak smrky. Věřím tomu, že národní park, ministerstvo životního prostředí a všichni politici budou pro to, aby se to nechalo v drtivé většině sukcesi či se vysadily listnáče. Není to problém pro přírodu, ale je to problém spíš pro obce, které byly zasaženy požárem a shořely tam domy.

Měla tam být předběžná opatření, co se týče rizika požáru nebo pádu stromů. To znamená, že tam měly být určité pásy, kde se měly lesy vykácet jako protipožární opatření. Měly být krizové scénáře – co budeme dělat, když bude požár, co budeme dělat, když bude korunový požár. To znamená různé scénáře při různých typech vývoje šíření požárů. Na to se váže zajištění hasící techniky vlastněné státem nebo smluvně zajištěné. To do určité míry je.

Ten požár v Národním parku České Švýcarsko je asi na 1000 hektarech. Dá se odhadnout, kdy se jeho šíření podaří zastavit?

Řekl bych, že ten problém bude v horizontu týdnů. Je to těžký terén, bude docházet ke kořenovému šíření požáru. To znamená, že se bude nekontrolovatelně šířit v podzemí. Nelze odhadnout, jak dlouho bude požár aktivní, věřím tomu, že když nám pomůže počasí, tak může skončit během několika dnů. Pokud nezaprší a bude foukat, tak může trvat klidně i příští týden.

Takových oblastí, jako je České Švýcarsko, kde jsou bezzásahové zóny, máme daleko víc. Máme tady Adršpašské skály, Broumovské stěny, Český ráj – a to jsou oblasti s vysokým rizikem, protože přístupnost hasičské techniky je tam omezená. To by si měli uvědomit především vládní a krajští činitelé, vlastníci lesů a celý integrovaný systém.

Objevují se hlasy, že lesní požáry jsou přirozenou obnovou lesa a nepředstavují žádný problém. Je to pravda?

Je to pravda. Požáry jsou přirozenou součástí vývoje lesního ekosystému. Probíhaly v minulosti, probíhají teď a budou probíhat. S rostoucími extrémy počasí, suchem lze předpokládat, že požárů bude čím dál tím víc. U nás ovšem je problém, že jsme hustě osídlenou oblastí a s tím rostou rizika. Právě na tuto hrozbu se musíme důkladně připravit a předejít hrozbám rozsáhlých požárů.

Dále čtěte

Klima směřuje špatným směrem. Teploty, které nyní zažíváme, nejsou normální, říká klimatolog

Teploty, které nyní zažíváme, jsou vysoce nadprůměrné. Myslím si, že je to hraniční záležitost. Teploty stoupají. Objevují se až velmi…

Dá se odhadnout, jak velké škody oheň v Národním parku České Švýcarsko napáchal?

Já bych řekl, co se týče lesního ekosystému, že téměř žádné. Většina tamních lesů totiž byla v bezzásahovém režimu. S ohněm se musí v parcích počítat. Bohužel tento je v obrovském rozsahu. Požár by měl být vnímán jako přirozená součást národního parku, když je cílem ponechání lesů samovolnému vývoji. To ale musí končit v dostatečné vzdálenosti před osídlenými oblastmi.

Oheň způsobil nemalé škody na soukromých objektech a to je strašlivá tragédie. Negativně ovlivní i turistický ruch a určitě zatíží i státní pokladnu, ale pro přírodu jako takovou tam škody příliš nejsou, nebo jsou dočasné z pohledu mimoprodukčních funkcí lesa. Les se sám přirozeně obnoví.

Pro národní park je to možnost ukázat přirozenou cestu. V Českém Švýcarsku hořelo každý rok. Před několika lety tam shořela nějaká část na území 20 hektarů a nechala se přirozeným procesům, teď tam jsou krásně vzrostlé břízy. Vůbec se nebojím, že za pár let tam budou lesy daleko odolnější a pestřejší skladby. Otázkou je zvěř, a jestli bude politické rozhodnutí tak rozumné a na takové odborné výši, že to ponechají samovývoji.

V jakém stavu jsou české lesy obecně?

Jsou ve špatném stavu. Máme identifikovaných asi 20 faktorů, proč jsou české lesy ve špatném stavu. Je to od historické výsadby smrkových a borových monokultur po přemnoženou zvěř, degradaci půdy, nevhodné pěstování lesů, nepřipravenost změnit lesy a tak dále. Vůbec přístup k lesům z pohledu předcházení rizik, rozpadů či požárů je špatný.

Vy jste na twitteru napsal, že lesní požáry jsou spící hrozbou našich lesů. Děláme proti nim dostatečná opatření?

Neděláme, my (Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity a Fakulta dopravní Jana Pernara Univerzity Pardubice, pozn. red.) jsme například podávali v roce 2019 na Technologickou agenturu České republiky projekt, který měl předcházet dopadům kůrovcové kalamity, rozpadu silnic nebo problémům s rizikovými faktory, jako jsou právě třeba požáry. Bohužel nebyl podpořen. Tady se bude řešit ad hoc nějaký problém, který měl být vyřešen už předem. Žijeme v České republice.

Není to jen výzva pro přírodu, aby ukázala svoji sílu, ale i pro politickou reprezentaci a management tří resortů, aby si ti lidé dokázali uvědomit, že nejlepší je umět předcházet těmto rizikům koncepčně. To znamená s ohledem na požáry, že by měli krajinu uchopit jako celek a říci, že tam ponecháme suché stromy, bezzásahové území, ale říct i B, a to všechna rizika s tím související. To se týká i šíření požárů, jehož úspěšnost a rychlost hašení závisí na reliéfu terénu, jaká je přístupnost lesních cest, jaké jsou dostupné zdroje vody, jakou máme techniku na hašení a podobně. Je potřeba si identifikovat tyto oblasti a jejich slabá místa a na to potřebujete projekt, který to uchopí v širších souvislostech, aby se předešlo ztrátě na majetcích a životech lidí.