Čistě formálně vzato, mluvit u pachatelů trestných činů o jejich národnosti nebo náboženství není na místě a nedělá se to. Před zákonem jsou si všichni rovni.
Protože se u některých pachatelů hned vynoří podezření, že jsou to imigranti, muslimové nebo Romové (každý si může vybrat), podíjme se na to náboženství a původ v konkrétním případě. V případě útoku v Německu, kdy čtyřicetiletý muž z Eritreje hodil pod vlak osmileté dítě, se takové spekulace samozřejmě objeví. Nemusíme se hned pohoršovat, napadne to i člověka, který není žádná rasista nebo islamofob. Jen s tím každý hned nadšeně nemává jako s vlajkou, aniž něco ví.
Tentokrát ale sedí jen to, že dotyčný pachatel byl azylant. To ostatní je jinak. Muž byl křesťan a léčil se na psychiatrii, jak uvádí švýcarský deník Blick.
Muž, který je znám médiím jako Habte A., žil se statusem uprchlíka ve Švýcarsku. Konkrétně z Eritreje je tam 18.151 uprchlíků.
Blick píše: „Míra ochrany Eritrejců (azyl, dočasná ochrana nebo zákaz vyhoštění) je ve Švýcarsku poměrně vysoká. V roce 2016 udělil Státní sekretariát pro migraci azyl 42,5 procentům žádostí Eritrejců a 50,6 procenta v roce 2017.“ Důvodem udělování azylu je to, že v Eritreji existuje časově neomezená vojenská služba. Vojáci jsou vystaveni násilí. Kdo odmítne vojenskou službu nebo dezertuje, tak mu hrozí uvěznění a mučení. Hrozba pronásledování kvůli odmítnutí vojenské služby se v případě Eritreje obecně považuje za důvod pro azyl.
Habte A. pracoval ve Švýcarsku jako zámečník. Pak přišel o práci a těžko hledal další. Nakonec byl zaměstnán u dopravního podniku. Od ledna byl ale kvůli psychiatrickým problémům práce neschopen a byl kvůli tomu i hospitalizován. S manželkou se účastnil života v místní křesťanské církvi. Nikdy neměl žádné problémy s policií, a to až do minulého čtvrtka, kdy doma zamknul svou manželku s dětmi a sousedku ohrožoval nožem. Poté byl na něj vydán zatykač.
Habte A. byl považován za úspěšně integrovaného, protože se naučil německy, našel si práci a nikdy neměl konflikty se zákonem. Proč se dopustil tak hrozného činu, musí vyšetřování teprve zjistit.
Nejde o žádné relativizování zločinu, ale pokud si někdo udělal hned obrázek, že jde o další případ islamistického terorismu, bude zklamán. V tomto případě to tak prostě není.