Pozor na průzkumy: Nejsou Sibyla, proto nemůžou předpovědět, jak dopadnou volby

Ilustrační foto (Forum 24)

Ilustrační foto | FOTO: Forum 24

Před každými blížícími se volbami upoutávají velkou pozornost předvolební průzkumy. Jejich hlavní problém přitom spočívá v tom, že žádné šetření bez ohledu na to, od jaké agentury je, se nedá brát jako přesná předpověď toho, kolik to které politické uskupení získá procent ve volbách, jež se konají až za několik týdnů či měsíců.

Jednotlivé agentury se od sebe liší svojí metodologií, takže i dva volební modely vzniklé přibližně ve stejnou dobu přicházejí s jinými, často i velmi odlišnými výsledky. Stačí se podívat na dva aktuální volební modely zveřejněné v neděli.

Osudová přitažlivost. Andrej Babiš s Milošem Zemanem v roce 2002. (ČTK)

Podle toho od agentury Data Collect pro Českou televizi z přelomu srpna a září by hnutí ANO obdrželo 25 procent hlasů, koalice SPOLU 22 procent a koalice Pirátů a Starostů a nezávislých 21 procent hlasů. Volební model agentury STEM pro CNN Prima News rovněž z přelomu srpna a září Babišovu hnutí pro změnu přisoudil 32,4 procenta hlasů, koalici SPOLU 20 procent a Pirátům a hnutí STAN pouze 18 procent. Do očí nejvíce bije rozdíl mezi výsledky hnutí ANO v obou modelech.

Ani jeden z nich ale nedává odpověď na otázku, kolik procent Babišovo hnutí a obě koalice získají ve volbách, které se konají 8. a 9. října. Pokud bychom chtěli zjistit, který z průzkumů je přesnější, museli bychom je uskutečnit bezprostředně před samotnými volbami a následně je porovnat s jejich výsledky. Nyní můžeme říct s jistotou pouze to, že oba volební modely shodně zaznamenávají rostoucí trend u hnutí ANO.

To, že se výsledky voleb odlišují od průzkumů, které se realizují několik týdnů nebo i měsíců před konáním voleb, není příliš překvapivé. Má to celkem jednoduchý důvod, nemalá část voličů (uvádí se, že je to až 40 procent) se rozhoduje v posledních týdnech či dnech před volebním aktem, respektive váhá mezi několika uskupeními a až několik málo dnů před samotnou volbou definitivně určí, komu svůj hlas skutečně odevzdá.

Porovnání průzkumů a výsledků voleb

Stačí si ostatně srovnat průzkumy z doby před minulými sněmovními volbami se samotnými volebními výsledky (volby se konaly 20. a 21. října 2017). Podle volebního modelu CVVM (sestaveného na základě šetření realizovaného v září 2017) by hnutí ANO získalo 30,9 procenta hlasů, ČSSD 13,1 procenta, KSČM 11,1 procenta, ODS 9,1 procenta, SPD 7,3 procenta, Piráti 6,4 procenta, KDU-ČSL 6,2 procenta, TOP 09 4,4 procenta a hnutí STAN 2,7 procenta.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

Dodejme hned, jaké byly skutečné výsledky voleb: hnutí ANO obdrželo 29,64 procenta hlasů, ČSSD 7,27 procenta, KSČM 7,76 procenta, ODS 11,32 procenta, SPD 10,64 procenta, Piráti 10,79 procenta, KDU-ČSL 5,8 procenta, TOP 09 získala 5,31 procenta a hnutí STAN 5,18 procenta.

Volební model CVVM vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtěli zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu. V zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů. Tím by se dala vysvětlit relativně velká odchylka u Pirátů, SPD a Starostů a nezávislých, kterým se zřejmě podařilo získat další voliče z řad nerozhodnutých. Opačný efekt pravděpodobně nastal u sociálních demokratů a komunistů. Výsledek hnutí ANO ve volebním modelu se nakonec příliš nevzdálil tomu, jak dopadly volby.

Agentura Kantar TNS ve svém posledním volebním modelu před volbami, který byl realizovaný v červnu (pro Českou televizi) přinesla následující výsledky: hnutí ANO 33,5 procenta, ČSSD 10 procent, KSČM 10,5 procenta, ODS 11 procent, SPD 7,5 procenta, Piráti 4 procenta, KDU-ČSL + STAN 7,5 procenta (průzkum pocházel z doby před rozpadem koalice křesťanských demokratů a hnutí STAN), TOP 09 získala 7,5 procenta. Tento průzkum opět ještě plně nezachytil nástup Pirátské strany a nárůst Okamurovy SPD. Na rozdíl od CVVM ale o něco realističtěji zachytil to, jak nakonec dopadli sociální demokraté.

Volební modely tvořící realitu

Podle volebního modelu agentury STEM uskutečněného k 11. 10. 2017 obdrželo hnutí ANO 27,1 procenta hlasů, ČSSD 11,7 procenta, KSČM 13,9 procenta, ODS 8,3 procenta, SPD 9,3 procenta, Piráti 6,9 procenta, KDU-ČSL 5,5 procenta, TOP 09 měla 5 procent a hnutí STAN 3,2 procenta. Zde již můžeme pozorovat viditelný nástup Pirátů, byť stále neodpovídá tomu, kolik procent strana vedená Ivanem Bartošem nakonec ve volbách získala. I v tomto průzkumu pak sociální demokracie a komunisté obdrželi výrazně více než později ve volebním klání.

Andrej Babiš s Milošem Zemanem (ČTK)

Jako poslední příklad uveďme volební model společnosti Median, který se uskutečnil v první polovině října. Hnutí ANO v něm získalo 25 procent, ČSSD 12,5 procenta, KSČM 10,5 procenta, ODS 9 procent, SPD 9,5 procenta, Piráti 8,5 procenta, KDU-ČSL 6,5 procenta, TOP 09 měla 6 procent a hnutí STAN 4 procenta. V tomto šetření je už relativně přesně zachycený vývoj preferencí jak u SPD, tak Pirátů. Zůstávají zde ale stále vyšší čísla pro sociální demokraty a komunisty, a navíc je oproti tomu, jak nakonec dopadly volby, poněkud podceněno Babišovo hnutí.

Největší chyba, které se veřejnost při čtení předvolebních průzkumů dopouští, je, že lidé se volebními modely, které už z principu nemohou zobrazit něco, co se stane realitou až za několik týdnů u volebních uren, nechávají ovlivnit a jednají pak minimálně zčásti podle toho, jako kdyby už dnes ta která strana měla přesně tolik procent, kolik vychází v daném průzkumu. Ve skutečnosti je tady ale velké procento nerozhodnutých a váhajících.

Tím však ve výsledku volební modely ovlivňují právě ty nerozhodnuté a váhající voliče, a tak v posledku samy utvářejí realitu, což je rozhodně špatně. Proto jediné, co bychom si z daných průzkumů měli brát, je určitý trend, který můžeme většinou pozorovat napříč šetřeními od různých agentur, a nefixovat se na konkrétní čísla, protože ta se teprve tvoří a už z podstaty nejsou konečná a úplná. Je to dobře vidět na tom, že jednotlivé agentury přichází s odlišnými čísly, a také na tom, že každé volby nakonec přinesou trochu jiné výsledky, než jaké několik týdnů před jejich konáním ukazovaly průzkumy.

Jde o to, že agentury měří něco, co je v pohybu a co se každým dnem mění a nejvíce se to změní právě v okamžiku samotného volebního aktu, kdy se občané definitivně rozhodnou, komu dají svůj hlas. A nejen to, část voličů se nakonec třeba odhodlá k volebním urnám dorazit, i když to neměli v plánu, a část naopak, i když si mysleli, že přijdou, nedorazí.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]