Práce na zkrácený úvazek? Prima nápad, ale v Česku to vázne

archiv

ilustrační foto | FOTO: archiv

V minulých týdnech jsme se věnovali české politice podpory rodin s malými dětmi. Jedním ze způsobů, jak co nejlépe skloubit dohromady péči o děti s kariérou a profesním růstem, je práce na zkrácený úvazek. Soukromá zařízení, ať jesličky nebo školky, vycházejí pracujícím na zkrácený úvazek vstříc. Nabízejí možnost docházky jen na určitý počet dnů v týdnu nebo na omezený počet hodin denně. V západních zemích je praxe zkrácených úvazků zcela běžná, u nás jsme s tím bohužel pořád na štíru.

Obecně platí, že zkrácený pracovní úvazek je věcí smluvní dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Výše mzdy odpovídá počtu odpracovaných hodin, na němž se obě strany dohodnou. Existují však situace, kdy je zkrácení pracovního úvazku vymahatelné na základě životní situace zaměstnance, a to v případě, pokud se jedná o těhotnou ženu, zaměstnance pečujícího o dítě mladší 15 let, nebo o osobu postiženou či neschopnou o sebe pečovat.

Podle statistiky Eurostatu je v Evropské unii sledovatelná tendence ke zvyšování procenta lidí pracujících na zkrácený úvazek. Průměr osmadvacítky za rok 2015 se pohybuje kolem 19 %. Tento průměr zvyšují země staré Evropy, které vykazují okolo 20 % lidí, pro něž je práce na zkrácený úvazek jejich jediný pracovní poměr. Naopak země bývalého komunistického bloku jej radikálně snižují. Nejvyšší procento nalezneme v Nizozemsku, kde dosahuje 46,7 %, zatímco nejnižší podíl lidí zaměstnaných na zkrácený úvazek je v Bulharsku s hodnotou 2,2 %. V České republice je to 5,2 %.

V západní Evropě, kde se rodiče vracejí po narození dítěte do zaměstnání výrazně rychleji než u nás, se také lépe pracuje s možnostmi práce na zkrácený úvazek. Třeba v Belgii je nabídka práce na zkrácený úvazek jedním z aktivních způsobů podpory rodin s malými dětmi. Tamní sociální systém tím pochopitelně sleduje i záměr zvýšit porodnost v zemi. V České republice je zvykem, že rodič zůstává doma s dítětem do tří let jeho věku. Potřeba hledat možnosti práce na zkrácený úvazek tedy není tolik palčivá.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se chlubí tím, že procento zaměstnaných na zkrácený úvazek v České republice roste. To je sice pravda, nicméně je stále hluboce pod průměrem EU a ještě dále za mnohými vyspělejšími státy Evropy. Od roku 2004, kdy statistika Eurostatu monitoruje Českou republiku, stouplo procento zaměstnaných na zkrácený úvazek pouze o jeden procentní bod. To je velmi málo.

Důvodem tohoto jevu je, tak jako u politiky podpory rodin s malými dětmi, zejména „zvykový rámec“. V České republice nemá práce na zkrácený úvazek tradici a tendence k jejímu nastavení je velmi pozvolná. Ani sociální systém není k zaměstnavatelům a zaměstnancům v tomto ohledu příliš vstřícný.

Například výše odvodů na pojištění (13,5 % z hrubého příjmu) se vypočítává z minimální mzdy i v případě, že finanční ohodnocení za odpracované hodiny či vykonanou práci výše minimální mzdy nedosahuje. Česká správa sociálního zabezpečení k tomu říká: „Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek“. Pojistné z rozdílu mezi mzdou, kterou zaměstnanec skutečně dostane, a minimální mzdou, musí zaplatit zaměstnanec. Zaměstnavatel se podílí na úhradě pojistného pouze ze skutečného příjmu zaměstnance.

Ani zaměstnavatelé nejsou příliš motivováni přijímat pracovníky na zkrácený úvazek. Je s tím spojena daňová zátěž i administrativní práce navíc.

Pro stát by ale bylo výhodné, kdyby se nabídka pracovních míst na zkrácený úvazek rozšířila, neboť tato forma výrazně snižuje nezaměstnanost. Proto se snaží motivovat k vytvoření těchto pracovních míst finančním příspěvkem pro zaměstnavatele. Tento krok byl nicméně mnohými kritizován jako snadno zneužitelný k účelovému vytváření pracovních pozic, které nejsou potřebné a reálné, pouze za účelem získání státní dotace.

Také v zájmu zaměstnavatele by mělo být práci na zkrácený úvazek podporovat. Produktivita práce žen na zkrácený úvazek bývá velmi vysoká; odpovídá jejich zvýšené motivaci zařadit se zpět na pracovní trh. Současně fakt, že počet odpracovaných hodin je u nich menší než u jiných zaměstnanců, znamená také jejich nižší finanční ohodnocení. Navíc se začasté jedná o kvalitní odbornice, které by bylo škoda postrádat na delší dobu.

Zdá se, že pro všechny zainteresované strany, tedy zaměstnance, zaměstnavatele i stát, by bylo rozšíření možnosti práce na zkrácený úvazek výhodné. Pokud se zlepší podmínky pro provoz těchto míst a sníží se daňová zátěž, je možné očekávat i nárůst počtu takto zaměstnaných lidí. Skloubení kariéry a rodiny by v České republice bylo zase o něco hladší.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner