Pracovní trh v ekonomice představuje jednu z nejsledovanějších oblastí. Ekonomům jeho stav pomáhá lépe pochopit celkovou ekonomickou situaci. Sledují především dvě veličiny: míru nezaměstnanosti a růst mezd. Ty spolu velmi úzce souvisí. Nízká nezaměstnanost obecně značí dobré ekonomické podmínky, které znamenají příslib růstu mezd v budoucnosti. Nízká nezaměstnanost s sebou ale za určitých okolností nese i velká rizika. Je-li počet nezaměstnaných menší než počet poptávaných pracovníků, trh je pravděpodobně v rovnováze a funguje dobře. V opačném případě je ale situace nebezpečná. Taková situace bohužel panuje i u nás. Jaká nebezpečí s sebou nese? A jak situaci vyřešit?

Pracovní trh je v ČR napnutý dlouhodobě. Způsobuje to především poměrně rychlé tempo růstu celé ekonomiky, které doprovází růst poptávky po zaměstnancích, a nedostatečná reakce ze strany nabídky. Pracovníků v Česku totiž dlouhodobě nepřibývá potřebné množství, což je dáno hlavně nízkým populačním přírůstkem. K těmto strukturálním faktorům se přidává velmi silná právní pozice zaměstnanců, kvůli které zaměstnavatelé své zaměstnance téměř nemohou propustit. Směsice silných práv zaměstnanců, ekonomického růstu a pomalého přísunu nových pracovníků způsobuje dlouhodobě extrémně nízkou míru nezaměstnanosti.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: 10 úkolů pro Fialovu vládu, rozhovor s následníkem trůnu či Hayato Okamura

Vládu Petra Fialy čeká zásadní úkol: deagrofertizace státu. Bude to těžká, a vzhledem k tomu, že se bude potýkat s…

Co změnil covid? Mnoho ne. Pracovní trh sice prošel strukturálními změnami. Změnila se odvětví, která jsou v kurzu a jsou tak pro zaměstnance atraktivní, celková míra nezaměstnanosti však citelně ovlivněna nebyla. Přestože řada světových ekonomik zaznamenala během covidu značný nárůst nezaměstnanosti, v Česku se nic obdobného nestalo. Právě díky zaměstnaneckým právům a vládním programům Antivirus se i přes ekonomickou krizi tuzemská nezaměstnanost nedostala dle údajů MPSV nad 4 procenta. V září letošního roku pak poklesla na 3,6 procenta. Úřady práce na počátku září evidovaly necelých 270 tisíc uchazečů o práci. Tyto statistiky nabízí velmi růžový obrázek – nezaměstnaných je málo. To je ale zároveň problematické, jelikož málo je i těch, kteří by mohli obsadit volná pracovní místa.

Těch je nyní naopak mnoho. Počet volných pracovních míst převyšuje počet zájemců o práci o necelých 100 tisíc. Tato statistika navíc skutečný počet pravděpodobně značně podstřeluje, jelikož se jedná pouze o volná místa vedená na úřadech práce. Je jasné, že místa v řadě profesí, především těch lépe placených, nejsou na úřadu nabízena. Převis poptávky nad nabídkou by mohl v budoucnu představovat citelný problém. Nedostatek lidí je dle Úřadu práce nejpatrnější v dělnických profesích ve stavebnictví a průmyslu. Pracovníci dále chybí v zemědělství či zahradnictví.

Zdá se ale, že Češi dělníky dělat nechtějí a neumějí. Slovy analytika Raiffeisenbank Víta Hradila: „Velký počet aktuálně nabízených pracovních pozic Čechy jednoduše neláká.“ Nedostatek pracovníků bude tuzemské ekonomice způsobovat značné problémy. Již nyní Svaz průmyslu a dopravy varuje, že přiškrcuje postpandemickou ekonomickou obnovu. Eva Martinicová, ředitelka zaměstnavatelské sekce svazu, označuje právě nedostatek lidí za hlavní brzdu růstu ekonomiky. Průzkumy svazu ukazují, že představuje „největší bariéru pro 44 procent dotázaných firem“.

Bude hůř?

Panuje-li na trhu nedostatek již nyní, problém bude ještě znatelně horší. V následujících 25 letech by mělo z trhu práce odejít o tři čtvrtě milionu více pracovníků, než jich na trh přijde. Důvod spočívá v demografickém rozdělení společnosti. Na trh začínají přicházet populačně slabé ročníky devadesátých let. Situace je o to tíživější, že je téměř daná. Již nyní je totiž téměř jasné, kolik lidí na trh v následujících dvaceti letech přijde a kolik z něj odejde. Tedy téměř.

Dále čtěte

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

Deník FORUM 24 a Týdeník FORUM se od svého vzniku snaží nahradit Čechům to, co jim vzal Andrej Babiš: svobodná…

Může vláda situaci zvrátit?

V této jednoduché matematice existují dvě proměnné: počet nově příchozích pracovníků ze zahraničí a počet pracovníků odcházejících do důchodu. Vláda by se tedy měla zaměřit na styly politiky, které tyto proměnné dokážou ovlivnit tak, aby se situace na trhu nestala pro firmy nesnesitelnou. Takové styly politiky jsou ale bohužel velmi těžko prosaditelné.

Tou první politikou je zatraktivnění ČR pro migrantské pracovníky. Vláda by mohla zjednodušit imigrační proces. Strach z toho, že příchod cizinců vytvoří tlaky na snižování mezd, je nesmyslný. Většina zahraničních pracovníků obsazuje pracovní místa, která by za současných mezd Češi jednoduše nevykonávali. Vláda by se zároveň měla snažit o zamezení odlivu mladých vzdělaných pracovníků do zahraničí. Je však mnohem těžší říci, jaká politika by pomohla v tomto ohledu.

Druhou proměnnou by mohlo ovlivnit zvýšení věku odchodu do důchodu. Zvýšení by alespoň na čas situaci stabilizovalo. Navíc by se tak ulevilo důchodovému systému, který se již nyní nachází pod finančním tlakem.

Osekání státní správy

Posledním krokem, který by sice nezměnil počet pracovníků na trhu, ale pomohl by situaci značně zlepšit, je propouštění ve veřejné sféře. To by na trh vrátilo pracovníky, které během covidu stát tak říkajíc „vyluxoval“. Zatímco v průmyslu ubylo během krize celkem 95 tisíc pracovníků, ve státních službách jich 50 tisíc přibylo. Platy veřejných zaměstnanců navíc stoupaly mnohem rychleji než platy jejich kolegů ze soukromého sektoru. To vytváří mzdové tlaky na soukromý sektor a dále komplikuje jeho situaci.

Dále čtěte

Pavel Žáček: Babiš mě sám vyzval, ať se na jeho spolupráci podívám. Tady je výsledek

Mnoho lidí možná považuje spolupráci Andreje Babiše s komunistickou Státní bezpečností za starou a nezajímavou záležitost. Doba, kdy stačil jen…

Nutnost proškrtat přebujelý státní aparát zmiňuje většina ekonomů. Analytička Next Finance Markéta Šichtařová volá po navrácení počtu státních zaměstnanců minimálně na úroveň roku 2000. To by dle ní přetlak na trhu práce vyřešilo. Je sice otázkou, zda je takto radikální řešení skutečně na místě, především uvážíme-li, že mnohé pozice například ve školách či v ordinacích nebo sociálních službách jsou potřebné. I tak je ale jasné, že určité „zeštíhlení“ je třeba.

Bohužel i se zeštíhlením státního aparátu zůstane situace na trhu práce napjatá. Nová vláda bude pravděpodobně muset problému čelit po celou dobu svého mandátu a udělat, co bude v jejích silách, aby situaci alespoň částečně zlepšila. To ale bude vyžadovat politicky nepopulární kroky. Bude tedy zajímavé sledovat, zda zvolí cestu populismu, obdobně jako vláda dosluhující, či zda se rozhodne se situací něco udělat. Všanc je totiž bez nadsázky rychlost budoucího tuzemského růstu.