Praha zažívá rekordní rozvoj. Za Bohuslava Svobody tady byl chaos, říká primátor Hřib

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) (ČTK)

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) | FOTO: ČTK

Rekonstrukce Barrandovského mostu měla začít už za vlády Bohuslava Svobody, ale nestalo se nic, protože naši předchůdci neměli odvahu to udělat, prohlásil v rozhovoru pro deník FORUM 24 pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s tím, že Praha pod současným vedením zažívá rekordní rozvoj. Období, kdy stál v čele hlavního města Bohuslav Svoboda (ODS), pak označil za chaotické.

Při zahájení kampaně jste představili šest základních bodů. Prvním z nich je masivní výstavba městských bytů, která má řešit stoupající náklady na bydlení. Jakým způsobem to má vyřešit?

Nárůst cen bydlení v Praze má mnoho faktorů a je nutné je řešit všechny najednou. Ceny energií jsou samostatnou kapitolou, kterou řešíme v programové prioritě o energetické soběstačnosti. Když to ale omezím čistě na náklady bez energií, máme několik rovin. V Praze se za nás intenzivně staví, je tu téměř 10 tisíc nových bytů, což je od roku 1989 rekord. Další řešení spočívá v odblokování velkých bývalých průmyslových areálů pro výstavbu. Poté je tu další oblast, která se týká Airbnb. To je záležitost, kterou intenzivně komunikujeme s ministrem pro místní rozvoj, panem vicepremiérem Bartošem, se kterým usilujeme, aby města mohla získat pravomoci na to, jakým způsobem regulovat Airbnb na svém území. Probíhají také opravy městských bytů. Nejdůležitější je ale masivní výstavba městských bytů. Problém, který tu doteď byl, spočívá v tom, že nebyly pozemky. Praha se historicky většiny pozemků zbavila, prodala je, nic nám tu nezůstalo. My tu intenzivně pracujeme na majetkových směnách se státem, které nám umožní získat pozemky, na kterých bude možné odstartovat výstavbu. Další kompetence, které je možné pro řešení této situace využít, ale město nemá v ruce, ačkoliv o tom, jak to řešit, hovoříme, ale stále to má v ruce vláda.

Nedojde tak k tomu, že bude Praha zastavěná a zmizí zeleň?

Toho bych se nebál. My podle plánu sázíme jeden milion stromů. Jednou z našich priorit je dosázení zbylého půl milionu, jelikož jsme se zavázali k vysazení milionu stromů za osm let, nyní to ještě ani nejsou čtyři roky a už jsme v půlce. Zeleň tedy nezmizí. O tom hovoří vlastně i metropolitní plán, který je založen na principech ochrany veřejných prostranství, a to i v méně typických místech. Například sídliště, kde bývá park situován ve volné zástavbě. Takový park není chráněný a vlastně kdokoliv tam může přijít a postavit další barák. Toto je věc, kterou metropolitní plán bude regulovat.

Vašich šest cílů je poměrně ambiciózních. Mluvíte o vědeckotechnickém parku, masivní výstavbě, ale i tramvajovém okruhu a dalších finančně náročných záležitostech. Má na to Praha dostatek peněz?

(Týdeník FORUM)

Takové věci mi lidé vytýkali v roce 2018, kdy si mysleli, že nedojde k vysázení milionu stromů. Pak vznikaly takové ty facebookové stránky jako „Hřib mi dluží strom“ a tak dále. A já myslím, že postup času ukázal, že slib byl právě tak ambiciózní, jak měl být. A stejné je to i nyní. Například tramvajový okruh je projekt, který má nejlepší poměr cena/výkon ze všech infrastrukturních projektů, které tu jsou. Je to efektivnější a levnější než jakákoliv linka metra. Bude to stát zhruba jedenáct miliard a hotové to bude v dohledné době, řekněme, že třeba za deset či patnáct let. Je to velmi reálný plán a řekl bych, že je to právě jeden z okruhů, který bude dokončen nejdřív.

Na vašich sociálních sítích se mohou lidé často dočíst, že děláte „město přívětivé lidem“. Můžete jmenovat konkrétní příklady?

Vytanul mi na mysli ještě jeden okruh v Praze, ten před Prašnou bránou, který tam nechal udělat radní za ODS z Prahy 1 pan Bureš, a to je přesně něco, co my nechceme. Vypadá to obludně a před národní památkou to musel umístit jen někdo, kdo to místo prostě rád nemá. Místo toho, abychom tam měli hezké místo pro lidi, tam máme hnusné místo s nulovou funkčností. To, co my chceme, je investovat do veřejných prostranství. Já jsem pro to vyjednal tři miliardy z evropských fondů, navíc se k tomu pochopitelně přidá spoluúčast z pražského rozpočtu. Dohromady to tedy bude šest miliard, které budeme investovat do budoucna do veřejných prostranství, aby bylo město pro lidi přívětivější. A proto, že Praha není jen most a Hrad, chceme investovat i do rozvoje sídlišť. Dále plánujeme revitalizaci Vrchlického sadů na hlavním nádraží, naplánovaná je revitalizace Jiřího z Poděbrad a Dvorecký most, který se začne brzy stavět, bude mít hezké prostranství i pod mostem. Veřejné prostranství je něco, čemu se chceme intenzivně věnovat.

Právě z toho důvodu by mě zajímal váš názor na novou budovu Vltavské filharmonie. Jste s vítězným návrhem spokojený? 

Vyhrál to přesně ten návrh, který jsem si od začátku oblíbil. Ten návrh je krásný v tom, že umožní užít si budovu i lidem, kteří nejsou fanoušci klasické hudby a nikdy by nešli dovnitř. Díky systému balkónů a teras můžete budovu využít zvenčí. Navíc prostory budou přes den otevřené a splní tři věci najednou: Jednak to oživí prostředí Vltavské, což je místo, které aktuálně k návštěvě neláká. Další věc je, že to do Prahy přinese moderní architekturu, která tu chybí. A navíc přitáhne turisty, kteří sem pojedou nikoliv za levným alkoholem, ale za kulturou a architekturou.

Sám jste ale říkal, že okolí Vltavské není zrovna nejpřívětivější. Plánujete tedy změny i tam, když veřejná prostranství jsou něco, čemu se chcete intenzivně věnovat? 

To je právě součástí toho projektu. Na Vltavské se bude muset intenzivně investovat nejen do budovy, ale i do okolí, což jsou ovšem náklady, které by se musely vynaložit, i kdyby tam nová budovat filharmonie nestála. Chystá se například dopravní řešení, aby byla dostupnost skrze všechny dopravní prostředky. My nechceme nikomu nařizovat, jak se má dopravovat po městě, ale chceme nabídnout všechny možnosti a investovat do MHD, aby byla motivace je využít, došlo tak k uvolnění silnic pro lidi, kteří potřebují jet autem.

Aktuálně se Praha potýká s poměrně velkým přívalem ukrajinských uprchlíků. Situaci jste se pokoušeli vyřešit stanovým městečkem v pražské Troji. Splnilo podle vás městečko očekávání, když se už staví další v Malešicích?

Eric Drooker

Stanové městečko v Troji plní přesně ten účel, který mělo mít. Funguje jako rozšířená čekárna pražského Asistenčního centra. Bohužel jsme odkázáni na to, až Maďarsko provede kontroly dvojího občanství, což trvá několik dní. Zvládnuto je to ale výborně, bezpečnost je zajištěna uvnitř i okolo. Důvod stanového městečka v Malešicích je jiný. Situace na hlavním nádraží je neudržitelná a vzdálila se od původního záměru. V takovém duchu tedy byly zahájeny aktivity, které vedly k redukci lidí nocujících v těchto prostorách.

Jako například?

To zajistili policisté a zástupci neziskových organizací, kteří vysvětlovali lidem, že pokud u nich bylo zjištěno dvojí občanství či svévolně opustili bydlení, které jim bylo přiděleno, už tu pro ně nic není a musí se vrátit do vlasti. Díky tomu jsme tedy zredukovali počet uprchlíků z pěti set asi na dvě stě. A od 1. 6. není na vlakovém nádraží vůbec možné přenocovat. Je tedy postaven stanový areál, který nabízí přístřeší. Nicméně s těmi lidmi se intenzivně pracuje. V Malešicích jim budeme vysvětlovat jejich situaci, tedy to, že tady už žádnou podporu nedostanou. Nádraží se bude moct vrátit k funkci nádraží. To ale ještě není vše. To je stále jen půl procenta uprchlíků, které tu máme. My musíme řešit zbylých 99,5 % uprchlíků, kteří představují významnou zátěž pro Prahu.

Jak zbylých 99,5 % uprchlíků řešíte?

Já jsem přesvědčen, že uprchlíkům máme pomáhat, jsou to ženy a děti od mužů, kteří tam zůstali a bojují za to, aby ruský svět nepřišel až k nám. Máme tedy morální i jinou povinnost, jak se o ně postarat, ovšem musíme to dělat efektivně a s rozumem. Musíme nastavit motivační faktory tak, aby byli uprchlíci motivováni k přesunu i do jiných krajů, kde kapacita ještě je. K tomu jsem požádal o schůzku s panem premiérem, protože nesouhlasím se závěrem z jednání s hejtmany, že není možné regionálně omezit vyplácení dávek. My musíme mít možnost to nějak řídit.

Zmínil jste plánované setkání s  premiérem Petrem Fialou (ODS). Máte představu o tom, jak by měla vláda jednat, aby šlo o efektivní řešení uprchlické krize?

Jednak je potřeba, aby to pan premiér Petr Fiala začal řídit, protože je nutné dosáhnout nejen koordinace mezi jednotlivými ministerstvy, ale i jednotlivými samosprávami. Já jsem měl v pondělí schůzku se zástupci samospráv a jednoznačně jsme se shodli, že vláda musí se samosprávami začít komunikovat. Ve chvíli, kdy se někam uprchlíci přemístí, tak samosprávy budou tím, kdo bude zařizovat ubytování, školy a školky. To je tedy věc, kterou je nutné řešit. Připadá mi, že se spíše hledá důvod, proč to nejde, než jak by to mělo jít. To by tedy skutečně měla být vládní priorita.

Pokud by se tak nestalo, co by podle vás reálně hrozilo?

Podle vládního datového modelu i podle analýz Člověka v tísni se ukazuje, že bude nutné přemístit desetitisíce uprchlíků jinam. Pokud se tak nestane, nastane sociální problém, který umete cestičku pro masivní nástup populismu, který jsme ještě neviděli.

Takový dopad by postihl pouze Prahu, nebo je problém plošný?

Jakub Michálek (Piráti) (Pirátská strana / se souhlasem)

To není problém jen Prahy, ale i jiných velkých měst, která jsou ale ještě schopná situaci řešit díky tomu, že prstenec kolem měst má volnou kapacitu. V Praze jsou ale takové kapacity vyčerpané. Není to ale jen Praha, je to problém všech velkých měst. Je to jasně patrné z platformy golemio.cz, kde je vidět, že Praha má čtyřikrát více uprchlíků na místního obyvatele než jiné regiony. A to je opravdu nutné řešit. Než hovořit o přechodném budování kapacit, je potřeba začít využívat kapacity, které už existují, jinak za státní peníze vytváříme problém, který budeme opět za státní peníze řešit.

Jaké problémy máte na mysli?

Například postavení modulární školky. Stále je to problém, protože tam nebudou české děti, takže nebude docházet k adaptaci. Tím se vyrábí onen problém. Děti se musí začlenit do českých školek, ale to jen v místech, kde ta kapacita je. Ty školy, které budou čistě ukrajinské, jsou úplně nouzová záležitost. Hovořil jsem o tom i s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Tam bude muset být přijatý vzdělávací program pro národnostní menšiny, nebude možné jet podle běžných standardů, a hlavně tam skutečně neproběhne žádná integrace a adaptace. Z dlouhodobého hlediska to nemůže přeci fungovat.

A nemůže se s takovým přístupem skutečně naplnit to, že nebude ve školách a školkách místo pro české děti?

To by se nemělo stát. Zavedly se rozdílné termíny zápisů, tudíž by tato situace skutečně nastat neměla. Ten problém tu bude, ale bude trochu jiný, a to právě v té adaptaci.

Není iluzorní si myslet, že počet uprchlíků v hlavním městě bude srovnatelný s uprchlíky v jiných krajích?

O to ani nejde. Já čekám, že tady bude situace jiná. Ale ten aktuální rozdíl je čtyřnásobný, to je skutečně významné. Ten problém je nutné řešit. A to musí spočívat v efektivní mezikrajské relokaci.

Sněmovna schválila zpřísnění podmínek pro uprchlíky. Co to konkrétně změní v Praze?

Hlavní věc pro nás se změní v tom, že lidé, kteří od státu dostanou ubytování a stravu, nebudou mít nárok na tu peněžitou dávku, protože ji dostanou naturálně, což je záležitost podle mě dobrá a správná. Zamezí úvahám o dávkové turistice. To já jednoznačně vítám.

Váš pravděpodobně nejsilnější soupeř, lídr koalice SPOLU Bohuslav Svoboda (ODS) vyčítá Pirátům, že za čtyři roky v čele Prahy nic nepostavili a nyní navíc rozkopali město nejrůznějšími opravami, třeba Barrandovského mostu. Nemá pan Svoboda v něčem pravdu? 

Já nevím, kdo pasoval pana Svobodu do role hlavního soupeře, protože když se podíváte na koalici SPOLU, tak to je ODS a dvě další strany, které jsou s námi v koalici. Konkrétně TOP 09 tu měla čtyři roky výbor pro dopravu. To bych na začátek rád zdůraznil. A za druhé, Praha za nás zažívá rekordní rozvoj. Zahájili jsme stavbu metra D. Staví se tu rekordní počet bytů v komerční zástavě, celých 9700. Za pana Svobody se stavělo 2800, což je asi třikrát méně. Rekordní rychlostí se staví P+R parkoviště, otevřelo se tisíc nových parkovacích míst. Za deset let našich předchůdců, včetně éry Bohuslava Svobody, to bylo méně než polovina. A to nepočítám dalších 1700 míst, která jsme spolufinancovali ve Středočeském kraji. Rekordním tempem se rekonstruují městské byty a prodlužují tramvajové tratě a ano, máme odvahu jít do velkých rekonstrukcí mostů a lávek, zatímco naši předchůdci na to kašlali. Rekonstrukce Barrandovského mostu měla začít už za vlády Bohuslava Svobody, ale nestalo se nic, protože naši předchůdci neměli odvahu to udělat. Protože ano, každá oprava musí být doprovázena uzavírkou, jinak to nejde.

I tak ale preference ODS a koalice SPOLU, jako vašeho největšího soupeře, stoupají v Praze, preference Pirátů klesají. Co s tím budete dělat?

Jan Skopeček, místopředseda poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS (ODS / se svolením autora)

Z průzkumů, které máme k dispozici my, uvažuje každý čtvrtý v Praze o volení Pirátů. To je 25 %, což si myslím, že není špatné. V předchozích volbách jsme měli něco okolo 17 %. Je tedy na nás, abychom v kampani vysvětlili naše priority, řekli lidem, jak to chceme řešit, a pochopitelně budeme informovat i o věcech, kterých jsme dosáhli. Ovšem to může udělat každý na webu pragozor.cz, kde v číslech vidí srovnání se zahraničními metropolemi i lety předchozími, například právě s roky vlády Bohuslava Svobody. Člověk může srovnávat. Když se totiž podíváte na éru Bohuslava Svobody, zjistíte, že tady byl absolutní chaos. Dvakrát se mu rozpadla koalice, radní se střídali jako na orloji. Taková chaotická doba nepřeje realizaci velkých infrastrukturních projektů. Například to metro není o tom, že to vysedíte, tak to nefunguje. My jsme obhájili územní rozhodnutí, získali stavební povolení, zafinancovali geologický průzkum, vykoupili pozemky… Mimochodem Bohuslav Svoboda na zastupitelstvu nehlasoval ani pro geologický průzkum, ani pro výkupy pozemků. Udělali jsme výtvarnou soutěž o podobě stanic, a nakonec transparentně vybrali stavební firmu. Tohle je záležitost, která je předpokladem pro to, aby se mohlo stavět. To se děje výhradně v době, kdy je zajištěna politická stabilita. A tu my chceme zajistit.

Co si mají voliči představit pod tím, že se Piráti vrací ke svým původním kořenům?

Jde o autentický program, který bude založen na tom, co my vidíme jako vizi pro rozvoj hlavního města a jeho nasměrování k evropským metropolím, jako je Vídeň, Paříž… Bude to o tom, zda se nám podaří přesvědčit lidi, že tato vize je správná.

Z jakého důvodu se ale k původním kořenům vracíte?

Je to nějaký dozvuk té předchozí volební kampaně, kdy spoustě členů přišlo, že jsme se rozkročili příliš zeširoka a stala se z toho jakási politická kaše. My chceme skutečně nabídnout to, na co myslíme, že by měl být kladen důraz, jako je digitalizace, transparentnost a práce s daty, které celou dobu využíváme k řízení hlavního města.

Proč byste měl být pro Prahu zase tím nejlepším kandidátem na primátora? Máte obyvatelům hlavního města stále co předat?

Já myslím, že zásadní věc je, že máme odvahu dělat, co je správné. Máme odvahu jít do rekonstrukce Barrandovského mostu, nikdo jiný ji neměl. Narovnali jsme páteř hlavního města z toho podlézání Číně. Tuto chybu našich předchůdců jsme napravili. A za třetí: Praha zažívá rekordní rozvoj, a to kvůli politické stabilitě, která je opravdu bezprecedentní, a to i přesto, že jsem provedl toto město dvěma krizemi, které v předchozích volebních obdobích nikdo řešit nemusel.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články