Pravda se stala rozmazanou množinou. Ať už jde o Švejka, pana profesora nebo Ondřeje Hejmu

Ilustrační foto. (Pixabay/Alexas_Fotos)

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/Alexas_Fotos

Říká se tomu disociace, odštěpení. Je to psychická obtíž, projev nemoci či aktuálního stresu. Má mnoho podob, a jednou z nich je, že naše vědomí odmítá něco přijmout, a my to prostě nevidíme. V extrémní podobě ztvárnila tento jev paní Chýlková v geniálním Švankmajerově Otesánkovi, kde v roli šílené bezdětné ženy odmítá připustit, že její Otesánek v kočárku je dřevěná loutka. S šíleným výrazem v očích křičí: „Já ho musela porodit!“ V poloze podobných disociací dnes díky komunikaci non-face to face probíhá většina komunikace na internetu, a zcela to rozmazává pojem pravda či realita. 

Demonstruji nově nastalý fenomén na něčem, co se mě týká, na matérii, ve které rozmazaná pravda dotéká ke mně, do mé práce. Ale připomínám – je to technikálie, rozmazání pravdy se nevyskytuje jen v České republice v reakcích na mé články, jak demonstruji níže. Hlavním představitelem rozmazání pravdy – díky děsivé moci, kterou jako prezident USA měl – je Donald Trump. Dodnes na každém z jeho meetingů zazní z jeho úst, že volby, které prohrál, byly zfalšované.  Všichni vědí, že je to lež. Přesto to říká, a přesto té lži, o které vědí, že je lží, snad třetina USA věří.

Vyvrátím tvůj výrok, který jsi neřekl!

Disociovaný: „Píši Vám ohledně článku „Rypákovci a jiné druhy flasteneckych dysydentu“ na webu Forum24. S obsahem a smyslem článku souhlasím. Sám jsem očkován a nosím respirátor. Beru to jako ohleduplnost vůči společnosti. Jde mi o maličkost. O Švejka. Nesouhlasím s tím, že se většina Čechů identifikuje se Švejkem. Já vím, že je to v kontextu článku prkotina, ale jsem už takový rejpal. Švejk jako literární postava je totiž unikátní tím, že se s ním nelze identifikovat. Nikdy totiž nepoznáte, co si myslí. Je hloupý nebo vychytralý ? Plácá neustále nesmysly, protože chce „vyjebat“ s úřady nebo proto, že je to hlupák ? Ve filmu s R. Hrušínským už je to zkresleno. Tam Švejk vypadá trochu jako bojovník proti Rakousko-Uhersku, ale s ohledem na dobu vzniku to mohlo dopadnout hůř. Největším příspěvkem ke zkarikování Švejka jsou však různé cedule v hospodách, kde je zobrazena Ladova ilustrace Švejka s „duchaplnými“ výroky typu „to chce klid“, což Švejk nikdy neřekl. Já Švejka nepovažuji za zápornou, ale za záhadnou postavu. Uznávám ale, že se mnozí s karikaturou Švejka ztotožňují.  Že tomu tak je, to je smutný fakt a nemá cenu to rozebírat. Myslím, že víme oba své. A na závěr hlavní důvod, proč Vám píšu. Čtu Vás mnoho let, často s Vámi souhlasím, často nesouhlasím, ale čtu Vás rád. Pište dál a pište víc! S přáním všeho dobrého.“

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

Čtenář se se mnou rozhodl polemizovat o výroku, který jsem nenapsal. To není jev z doby internetu, už někdy před patnácti lety, když jsem napsal sloupek o Palachovi, mi volal jeden známý, že jeho smrt nebyla euthanasie. Což jsem v článku nikde nepsal. Ale pak jsem si uvědomil hlukové pozadí volajícího (hospoda), hodinu (pozdní) a zavěsil. Nyní je to týdně dvakrát či třikrát. Tak jsem odepsal: „Díky za mail, obávám se, že můj článek z Fóra někdo ukradl a je někde ilegálně vyvěšen a blbě zredigován. Kde je prosím k nalezení ten můj pozměněný text, kde se píše ta blbost, se kterou právem polemizujete – „většina Čechů se identifikuje se Švejkem“? Díky ještě jednou za upozornění, nesnáším, když mi kradou a pozměňují texty!“

Nenapsal jsem totiž, že se Švejkem většina identifikuje, ale že se tak – bohužel, a jak dokazuje například reakce národa na pandemická opatření – masově chová.

Disociovaný: Omlouvám se, citoval jsem chybně. Text na Fóru z 13. 7. 2021 zní takto: „Češi s hrdostí říkají, že postava Josefa Švejka nejlépe vystihuje českou národní povahu. A jsou na to hrdí“. Takže máte pravdu. Nenapsal jste, že se většina Čechů identifikuje se Švejkem. Napsal jste, že Češi s hrdostí říkají, že postava Josefa Švejka nejlépe vystihuje českou národní povahu. A jsou na to hrdí.

Ano, je to tak, většina mých známých považuje Čechy za Švejky – tedy ostatní Čechy. Že by se se Švejkem někdo identifikoval, nevím. Ale za tou citací v mém článku následovala věta: „Značná část spoluobčanů se opravdu chová jako Josef Švejk, jsou na to hrdí, a možná tato literární postava opravdu většinu Čechů vystihuje.“ Tu ale pan Disociovaný, oslepený svou potřebou rivalizovat, už nemůže přečíst, už se mu to nemůže dostat do vědomí, protože on se potřebuje hašteřit a předvádět. Takže ihned reaguje, jako by tam ta další věta nebyla, popře ji, cítí se dotčen něčím, co z mého textu nevyplývá, a polemizuje s něčím, co nebylo napsáno. De facto s výrokem, že „každý Čech je Švejk a je na to hrdý“. Což rozhodně není pravda. Já jsem Čech, deklaruji se tak, a označení za Švejka chápu jako ekvivalent užití slova č**ák.

Hana Lipovská a Jana Bobošíková  (ČTK/Vít Šimánek)

Disociovaný: Já s tím nesouhlasím. Jsem Čech. Neříkám s hrdostí, že postava Josefa Švejka nejlépe vystihuje českou národní povahu. Kdyby tomu tak bylo, rozhodně bych na to nebyl hrdý. Když jsem psal svůj mail, neměl jsem Váš text před očima. Nešlo mi o to, chytat Vás za slovo. Ani glorifikovat český národ. Ani ho ponižovat. Považuji prostě spojení pojmů „Švejk“ a „Čech“ za nepřesné a zjednodušující. Ostatně, ne každý Francouz je „Lakomec“. Hezký večer.

Nepsal jsem, že každý Čech se chová jako Švejk, zcela výslovně jsem napsal, že to vystihuje většinu. Nepsal jsem, že by se s ním někdo identifikoval. Psal jsem, že Češi Švejka rádi, a pro mnohé Čechy trefně, chápou jako obraz národní povahy (u těch druhých). Ovšem pán, kdyby si nechal mé konstatování vniknout do vědomí, by se neměl o co haštěřit. Tak větu nevidí, ale potřebuje mi sdělit, že mě neznámý ON to jako Švejk nemá. Nemám vcelku důvod s někým, kdo se chová jako malé dítě, komunikovat – a mám na ně šablonu: „Vážená paní / pane, já jsem ochoten odpovědět na otázku čtenáře, ale pokud si chcete popovídat, tak se musíte obrátit na nějakého svého známého, já mám svůj program a nemám proč vás bavit, když se nudíte u počítače.“

Disociovaný obratem napsal: „Neptejte se, když nechcete odpověď.“ Na nic jsem se neptal, posílal jsem ho do háje. Ale on měl takovou potřebu mi vysvětlit, že jsem debil a on určitě není Švejk, že si toho nevšiml. Celá věc má zcela bizarní aspekt. Plně bych chápal, kdyby si to pan Disociovaný nasdílel na svou zeď a pod to připsal na mou adresu „Je to debil, já Švejk nejsem, nechovám se tak, a jsem hrdý na to, že jím nejsem, a je nás většina.“ Lidi, kteří ho znají, by mu psali, že fakt Švejk není, a oni taky ne, další by připsal, že byl Švejk jako puberťák, pak dospěl, a že kdybych je znal, tak to nenapíšu. A že se asi stýkám s pěknýma debilama. On ale má potřebu napsat mně, který jej neznám, že se nepovažuje za Švejka jako všichni Češi, což jsem nepsal.

Profesor Disociovaný

Disociace postihuje lidi bez ohledu na vzdělání. Oslovil jsem v jednom z mnoha svých článků o pandemii významného vědce, položil mu otázku, on mi poslal odpověď, já zveřejnil článek a poslal mu na něj odkaz. Následně jsem dostal „pojeb“. Texty obsahovaly zdvořilostní fráze z obou stran, ty jsem vyškrtal.

Profesor Disociovaný: „Mail, který jsem Vám poslal, nebylo „moje vyjádření pro Fórum“, ale moje osobní odpověď na Váš dotaz. Opravdu nepovažuju za samozřejmé, že soukromý mail rovnou beze všeho překlopíte do článku pro noviny. Naposledy něco takového kolegovi udělala paní XY (mě neznámé jméno) předpokládám, že s ní nebudete chtít být srovnáván. Jak píšu, stojím si za tím a jsem vždy připraven na to, že moje internetová komunikace bude zveřejněna. Na druhou stranu, od seriózního novináře bych očekával, že mne upozorní, kdy ode mne chce informaci k tématu a kdy hodlá moje vyjádření přímo použít, nemluvě o tom, že by mi měl nabídnout autorizaci.“

Knihy Free Czech Media (FCM)

Jxd: „V hlavičce mého mailu, kde jsem Vás prosil o vyjádření, bylo napsáno, že se ptám pro Fórum, v těle mailu výslovně dvakrát říkám, že o tom budu psát, a v podpisu je výslovně uvedeno, že Vám děkuji za sebe pro Fórum 24. Nevím, jak víc bych mohl zdůraznit to, že se ptám pro Fórum 24. Kdybyste byl připsal, že se nechcete vyjadřovat, a Vaše řádky jsou soukromé, tak bych to samozřejmě nepublikoval. Ale i Vy sám mne ve Vaší odpovědi oslovujete „pane redaktore“, tak Vašemu dnešnímu emailu vůbec nerozumím, a nevím, jak bych měl vytušit, že Vaše odpověď není určena pro Fórum 24. Přesto se Vám za vzniklé nedorozumění omlouvám.“

Profesor Disociovaný: „Pane redaktore, já samozřejmě věděl, že mluvím s redaktorem Fóra, na to jste příliš známá osoba. Ale v předmětu toho mailu bylo napsáno „prosba o data“ – nikoli žádost o vyjádření pro noviny. Za poslední rok se vyjadřuji pro média několikrát týdně. Většinou se velmi přesně rozlišuje, kdy chtějí „informaci“ k nějakému tématu, a kdy „vyjádření“ k nějakému tématu – to je přeci rozdíl, a vždy mne upozorní, kdy spouští nahrávání nebo kdy mne budou citovat. Příště by bylo lepší tyhle věci vyjasnit předem.“

Jxd: „V tom případě se omlouvám, skutečně došlo k nedorozumění – já považoval za dostatečně jasné, že pasáž „pro média“ – jak popravdě činím celý život – jasně vymezuji otázkou, tedy tím, že jsem napsal: „Nevíte prosím, atakdále…“  Vy jste na ni odpověděl, a já Vaši odpověď zveřejnil. Ale chápu, že pro Vás mohlo být nedostatečně signalizováno, že tu otázku a Vaši odpověď chci do Fóra 24. Omlouvám se tedy ještě jednou, a slibuji, že se podobné chyby do budoucna vyvaruji.“

A na té pravdě rád i zemřu, pana profesora totiž již nikdy jako novinář nebudu moci kontaktovat. Protože novinář nemůže zdroj, který předvede to, co předvedl pan profesor Disociovaný, brát jako věrohodný. Ono nejde jen o to, že mi pan profesor psal nepravdu a obvinil mne z neexistující neetičnosti. Mnohem děsivější je, že musel vědět, že o jeho obvinění budu od začátku vědět, že je vylhané. Že mám komunikaci, co jeho obvinění vyvrací, v historii e-mailu krok za krokem. Když jsem byl mlád, lidé lhali především v situacích, kdy si mysleli, že jim to někdo uvěří. Teď je to asi jinak. Anebo pan profesor podlehl odbornému názoru šířenému dr. Pekovou, že jsem idiot, a myslel si, že mě nenapadne se do historie naší komunikace podívat.

Kdo má pravdu – hlavní hrdina, nebo internet?

„Dobrý den pane Doležale, nevím, zda jste až tak moc „mimo“, ale pro sichr vám tedy ze soucitu nad lháři pomohu. Pan Hejma rozhodně neřekl věty, které citujete na XTV. Právě proto je tímto celý nadpis vašeho článku lživý. Dole je pane „NOVINÁŘI“ odkaz na poslední vystoupení pana Hejmy na XTV. Bylo to 8. 3. 2021. To jen, aby bojovníci Vašeho kalibru „ZA „PRAVDU“ věděli… Polepšete se prosím!“

Podíval jsem se na web a skutečně – viditelný link na XTV u pořadu Ondřeje Hejmy není! Pustil jsem si znovu nahrávku našeho telefonátu, ze kterého článek vznikl. Zeptal jsem se ho na majitele XTV, Ondřej Hejma odpověděl, že tam před čtyřmi měsíci skončil (je to napsáno v článku). Já odpověděl, že ten rozhovor tam přece je, on mi upřesnil, že se tomu formátu neříká rozhovor, ale stream, a pak řekl, že už to tam asi čtrnáct dnů skutečně je. K onomu „tam“ – výslovně jsme hovořili o XTV. Takže můj titulek o pořadu pana Hejmy jsem napsal na základě informací přímo od pana Hejmy.

Jen podle internetu je to jinak.

Jenže abych se mohl hádat, bylo by potřeba sednout k počítači, vystřihnout inkriminovanou pasáž rozhovoru s Ondřejem Hejmou, udělat z ní audio na web, a do článku připsat další odstavec, že na kanálu Hejmovy show provázanost s XTV není nikde napsána, ale osobně mi pan Hejma sdělil, co je citováno výše. Podobně, jako je na kanálu Xaver napsáno, že s XTV nemá nic společného, ale Luboš Xaver Veselý na tomto svém soukromém kanálu pouští ukázky z jeho rozhovorů, které budou odvysílány na XTV. Dokonalá rozmazanost, kdo je vlastně mluvčím.

Jenže byla sobota dopoledne. Jinak než tou hodinou práce – dát telefonát na web a doplnit článek – polemizovat nešlo. Takže když přišel tenhle dopis, tak jsme tu XTV, kterou mi pan Hejma do diktafonu potvrdil, z titulku smazali. Byl jsem líný se v sobotu hašteřit.

Nejhorší však je, že podobně jako u známé fotky s autem plujícím v Německu při záplavách řekou, které má na nádrži samolepku FUCK YOU, GRETA, a jejím protějšku, stejné fotce, ale bez nálepky, prostě tápu. Ohledně fotky s autem – buď plulo auto se samolepkou, jak tvrdí jeden tábor, a protivníci z něj v obrazovém editoru samolepku sundali, druhá strana naopak tvrdí, že auto plulo bez samolepky, kterou v editoru přidělala první strana. Obě strany mají své postoje podložené fotkou. Tou samou, jen v samolepce se liší, a já nerozeznám, která je původní.

Stejně tak nerozeznám, zda se rozhněvaný Ondřej Hejma spletl a to, že jeho stream je na XTV, řekl omylem, anebo zda mi řekl pravdivou informaci, že je jeho show na XTV navázána, protože ve vzteku zapomněl, že ta informace není plně veřejná. A když mu zavolám a zeptám se, tak pokud se spletl a jeho show není nějakou vedlejší větví XTV, řekne, že spolu nesouvisí, a pokud se ze vzteku prokecl a řekl něco, co se neříká nahlas, tak taky řekne, že spolu nesouvisí.

Ano, kromě něčeho, co sám člověk vidí, osahá, nafotografuje a ihned nasdílí se selfíčkem na svém profilu na své jméno na síť, či něčeho, co je zaznamenáno úředně, už v mnoha momentech není pravda ověřitelná.

Pravda jako rozmazaná množina

Pravda ztratila ostré obrysy, stala se z ní rozmazaná, fuzzy množina. Lidé se s vámi nehádají o to, co jste napsal, ale o to, co se jim hodí tvrdit, že jste napsal. V e-mailu vám někdo tvrdí lži, jejichž neopravdivost je doložena v historii e-mailu o pět řádek níže. Pro novináře to znamená psát vždy a výhradně jen o tom, co má plně a doložitelně zdokumentováno – a vše ostatní výslovně označovat jako své domněnky. Už jen použít něco jiného než přímou citaci může být někdy problém. Spoléhat na to, že někdo bude zítra říkat to samé, co dnes, je dětinství. Je-li dnes sdělení věrohodné, má základní vlastnost: je složeno z doložitelných dat a jasně vymezeného odděleného komentáře autora, vpisků. Jinak se – jak se stalo desítkám kdysi vážených novinářů a moderátorů – jejich výkon přemění ve žvanění.

Pro celou společnost však tento stav znamená – omlouvám se za nekrvavou pointu – naprostou nutnost začít od šesté třídy základní školy vyučovat něco jako „informační a argumentační gramotnost“ – protože informační negramotnost a neschopnost diskuse u velké části dnešních dospělých je jednou z příčin současné krize řízení společnosti a důvěry ve stát.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]