Apollo 11 splnilo úkol. FOTO: NASA
FOTO: NASA
Od přistání člověka na Měsíci uběhlo půl století. Byl to nejen ohromný technický výkon, ale pro tehdejší svět také ukázkou toho, jaké mobilizace sil je schopna svobodná a sebevědomá společnost.
Start Jurije Gagarina na oběžnou dráhu 12. dubna 1961 byl z hlediska prestiže pro Spojené státy stejný šok, jako vypuštění první družice Sputnik 4. října 1957.
Po Gagarinově letu byl prezident Kennedy a jeho viceprezident Lyndon B. Johnson informován z NASA, že Sovětský svaz by mohl získat další prvenství při vyslání kosmické lodě s vícečlennou posádkou na oběžnou dráhu kolem Země a možná i kolem Měsíce. Nebyla to jen otázka nějaké národní prestiže a záznamu do historie. Takový projekt by byl také jasnou demonstrací toho, že vítěz má k dispozici vyspělejší raketovou techniku a to už byla strategická záležitost.
Kennedy a jeho lidé usoudili, že nejlepší odpovědí by bylo, kdyby Spojené státy vyslaly jako první člověka na Měsíc. Kennedy pak 25. května 1961 pronesl svůj slavný projev, že Amerika se zavazuje vyslat lidi na Měsíc do deseti let. Znělo to dost optimisticky, protože Američané měli za sebou jen jeden patnáctiminutový suborbitální let Alana Sheparda.
K velké mobilizaci lidí a vynaložení ohromných prostředků většinou vlády podnítí válka, ale tady se jednalo o projekt, který měl dosáhnout téhož v míru. Rozpočet NASA se za tři roky zvýšil téměř o 500 procent a na jeho vrcholu se do programu pro přistání na Měsíci zapojilo více než 34 000 zaměstnanců NASA a 375 000 zaměstnanců v průmyslu i akademické sféře. Bez tohoto velkého zázemí by bylo každé politické rozhodnutí jen utopií.
Koncem roku 1962 byly stanoveny základní prvky projektu pojmenovaném Apollo. Nosnou raketou měla být von Braunova raketa Saturn V vysoká se všemi stupni a kosmickou lodí 110,6 metru. Pět motorů mělo tah 33 000 kilonewtonů. Bylo jasné, že technicky není možné odstartovat s jednou lodí na přímý let, jak by si to někdo představoval podle tehdejších sci-fi filmů. Bylo třeba počítat s několika objekty, tedy komplexem složeným z kabiny pro lidi, přístrojové sekce a přistávacího lunárního modulu, který sám měl dva stupně. Znamenalo to vyzkoušet setkávání objektů ve vesmíru a jejich spojování, tedy něco, co ještě nikdo nedělal.
Prezident Kennedy se současně pokusil sondovat možnost, že by Sovětský svaz a Spojené státy mohly projekt podniknout společně, ale nedostalo se mu žádné odpovědi. Sověti totiž v té době nevěděli, jak dál postupovat. Mezi lety 1961 a 1963 se ještě diskutovalo, jestli se má energie na lunární program vynaložit.
Raketa, kterou nakonec navrhl geniální šéfkonstruktér Sergej Koroljov pro let na Měsíc, se nazývala N1. Byla vysoká 112,8 metrů a měla mít plánovaný vzletový tah 44 500 kilonewtonů. V prvním stupni měla mít N1 30 menších motorů, které vyvinul Nikolaj Kuzněcov, což byl letecký konstruktér, který měl s raketovými motory menší zkušenosti než další významný muž sovětské kosmonautiky Valentin Gluško. Koroljov a Gluško byli ovšem osobními soupeři a nedokázali se shodnout ohledně správného paliva pro N1 a nakonec spolu nebyli schopni spolupracovat. Proto se Koroljov obrátil na Kuzněcova.
V těchto věcech se projevila slabost sovětského systému, která byla před zraky světa skrytá. Nerozhodnost, neefektivnost, málo peněz a osobní a organizační soupeření závod o Měsíc komplikovaly. Navíc Koroljov nečekaně 14. ledna 1966 zemřel ve věku pouhých 59 let v nemocnici během operace. Jeho zdravotní stav zřejmě podlomilo i věznění v době stalinských čistek. Jeho nástupce Vasilij Myšin nedokázal na jeho schopnosti navázat.
Američanům se mezitím dařilo mnohem lépe. Naplnění své vize se ale prezident Kennedy nedožil, v listopadu 1963 zemřel po atentátu v Dallasu. Kosmický program tu ale zůstal jako jeho odkaz.
Potřebné dovednosti získali astronauti během programu Gemini, což byla dvoumístná kosmická loď, na které se trénovalo setkání a spojování těles na oběžné dráze a výstupy do volného kosmu.
Počátek Apolla poznamenala tragédie. 27. ledna 1967 astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee zahynuli, když při pozemních zkouškách v kabině Apolla 1 vypukl požár. Prvním startem nové lodi tak bylo Apollo 7 na dráhu kolem Země. Hned následující mise Apolla byla historická, protože posádka na Vánoce 1968 obletěla Měsíc. Tři astronauti – Frank Borman, James A. Lovell, Jr., a William A. Anders – poslali na Zem detailní snímky měsíčního povrchu a citovali z biblické knihy Genesis.
V březnu posádka Apolla 9 úspěšně otestovala lunární modul na oběžné dráze kolem Země a v květnu posádka Apolla 10 provedla kompletní zkoušku na přistání. V lunárním modulu se přiblížili k povrchu Měsíce na vzdálenost 15 200 metrů. Aby náhodou astronauti nepodlehli pokušení přistát, když už byli tak blízko, dostali údajně jen málo paliva.
Historický den nastal 16. července 1969, kdy vyrazili astronauti Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins na misi Apollo 11. Zatímco Collins zůstal na lunární oběžné dráze ve velitelském modulu, Armstrong a Aldrin v modulu nazvaném Eagle přistáli v oblasti nazývané Moře klidu. Bylo to 20. července 1969 amerického času.
Poslední fáze před přistáním napínala nervy v řídícím středisku až na okraj, protože počítač byl najednou zahlcen množstvím dat a modul se ocitl nad povrchem pokrytým velkými balvany a bylo nutno najít místo, kde by mohl bezpečně dosednout. Mezitím palivo docházelo a zbývalo ho už jen na několik vteřin letu. Armstrong ale mohl nakonec pronést své slavné hlášení: „Houstone, tady základna Tranquility. Orel přistál.“
K prvnímu výstupu člověka na Měsíc došlo o šest a půl hodiny později a Armstrong pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
Na povrchu měsíce dvojice strávila dvě a půl hodiny. Předtím nasbírali 21, 7 kilogramů vzorků měsíční horniny. O dvanáct hodin později odstartovali z Měsíce a spojili se zase s Apollem.
Málokdo si dnes uvědomuje, že při tehdejším stavu techniky a pod časovým tlakem byl celý podnik letu na Měsíc vysoce riskantní záležitost. „Odhadoval jsem, že šance na přistání a úspěšný návrat na Zemi nebyly o moc lepší než 50 na 50,“ vyjádřil se později člen posádky Apolla 11 Michael Collins.
Odborníci upozorňovali na to, že kosmická loď měla pět milionů šest set tisíc pohyblivých součástek a kdybychom u všech předpokládali spolehlivost 99,9 procenta, znamenalo by to 5 600 poruch. O ty ostatně nebylo nouze a banality mohly mít tragické následky. Dvěma mužům z Apolla 11 se před startem z Měsíce nějak povedlo kvůli těžkostem s pohybem ve skafandrech rozbít plastový vypínač ovládající startovací motor. K opravě posloužila fixa.
Návrat už probíhal celkem bez problémů jen meteorologové zjistili, že v přistávací oblasti se formuje silná tropická bouře a záchranná loď Hornet určená k vylovení astronautů musela být přemístěna o 400 km na severozápad. Posádka přistála 24. července na hladině Tichého oceánu.
Z dnešního hlediska vidíme, jak celý projekt předběhl dobu. Připomínáme si 50 let od výstupu na Měsíc, ale od roku 1972, kdy zkrácený program Apollo skončil Apollem 17, se člověk na Měsíc nepodíval. Důvodem byly určitě astronomické náklady a také určitá ztráta motivace. Po dosažení cíle teprve v posledních letech zájem o měsíc opět vzrostl a to zřejmě díky novému soupeření. Tentokrát s Čínou, jejíž kosmický program je velmi ambiciózní.
V současnosti ze strany Spojených států bude rozložení sil poněkud jiné, protože se tu zapojuje soukromý sektor, jak to odpovídá pružnosti demokratického systému. Autoritativní režimy někdy mohou získat rychlý náskok, jak jsme to viděli na příkladu nacistického Německa a komunistického Sovětského svazu, ale udržet vysoké tempo je schopná především společnost sestávající z tvůrčích a nezávislých jedinců. To je také – kromě obrovského technického pokroku – jeden z odkazů projektu Apollo.
Celý článek můžete číst v posledním červencovém čísle Revue Forum.
[ctete postid=“259624″ title=“Je tu nové číslo! V Revue FORUM Koller, Černý nebo ti, kdo volili Babiše, a dnes toho litují“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/07/clanek3-385×230.jpg“ excerpt=“Pamatujete si na volby roku 2013? Tehdy získalo hnutí ANO Andreje Babiše na svou “ permalink=“https://www.forum24.cz/je-tu-nove-cislo-v-revue-forum-koller-cerny-nebo-ti-kdo-volili-babise-a-dnes-toho-lituji/“]259624[/ctete]
