„Smutek je žlutý a šesticípý jako Davidova hvězda.“ Kdo by nechtěl vymyslet srovnatelně působivou větu? Ladislav Fuks, jenž se narodil 24. září roku 1923, je jeden z největších českých spisovatelů druhé poloviny dvacátého století. Zosobňuje jazykovou vybroušenost, kompoziční suverenitu, stejně jako schopnost přivést na svět nezaměnitelné postavy a prostředí. Měl svůj styl a slova volil s nebývalým citem pro jejich odstínění.
Těžko najdeme někoho, s výjimkou Franze Kafky, kdo dokázal tak samozřejmě mísit existenciální drama plné strachu s groteskou a nadsázkou, ale také racionalitu s fantazií. Chceme-li od umění dotyk s něčím, co přesahuje naše představy, Fuks to ve svých nejlepších knihách opakovaně dokazoval. Velmi originální byl také jeho způsob života, jeho sklon k bizarnostem všeho druhu, příklon k tajemství, hrůze, strachu, odloučení, hřbitovům, způsobům pohřbívání nebo kromobyčejná obliba v zrcadlech a křišťálově čistých sklenicích, do nichž naléval různé barevné likéry či červené víno.
Opožděný debut
Pan Theodor Mundstock, prozaická prvotina Ladislava Fukse z roku 1963, způsobila svou vyzrálostí senzaci. Fuksovi bylo čtyřicet. Román vypráví o pražském Židovi, který je vyrozuměn, že bude transportován do koncentračního tábora, a proto se na předpokládanou strázeň připravuje psychicky i fyzicky. Zoceluje se, tahá těžký kufr, spí na žehlicím prkně, hladoví, nechá se vystavovat chladu, ale nakonec mu to není nic platné, protože je před transportem sražen vojenským automobilem a umírá. Jinými slovy, když už se nám zdá, že to horší být nemůže, tak se mýlíme: tragédie umocněná na druhou. I kdyby bylo bývalo zůstalo pouze u toho počinu, zajistil by si tím Fuks místo v dějinách literatury.
Úspěch nespadl z čistého nebe. Ladislav Fuks měl za sebou studia filozofie, psychologie, pedagogiky a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou začal navštěvovat okamžitě poté, co byly po osvobození v pětačtyřicátém opětovně otevřeny vysoké školy. Doktorát z filozofie získal za disertační práci Rozbor a kritika Bergsonovy ideje vývoje a jejích důsledků pro mravní výchovu z hlediska marxistické dialektiky. Poté…
Přečetli jste část exkluzivního obsahu
pro předplatitele Týdeníku FORUM
Pokračujte dál ve čtení přihlášením do čtenářské zóny. Online verze článku je dostupná pouze pro předplatitele digitální verze předplatného.
