Petr Fiala (ODS) FOTO: FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská
FOTO: FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská
Národní rozpočtová rada, v jejímž čele stojí Eva Zamrazilová, ve čtvrtek zveřejnila své pravidelné čtvrtletní stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Pro nastupující vládu premiéra Petry Fialy jde o důležitou zprávu, kterou by měla vzít v potaz při tvorbě své ekonomické politiky a sestavování státního rozpočtu nejenom na příští rok.
Situace, ve které se nacházejí naše veřejné finance, rozhodně není dobrá. Národní rozpočtová rada (NRR) na to poukazuje pravidelně a výjimkou není ani její prosincové stanovisko. Je sice pravda, že spatřuje i určité důvody k optimismu, ale zatím je v tomto ohledu velmi opatrná a zdůrazňuje, že záleží na dalším vývoji, který je spíše nejistý.
Rada upozorňuje, že veřejné rozpočty jsou aktuálně ovlivňovány jak pandemickou situací, která se od září kontinuálně zhoršuje, tak i expanzivním nastavením fiskální politiky, což se projevuje v deficitu státního rozpočtu. Ten ke konci listopadu dosáhl už 401,5 miliardy korun.
„Vzhledem k tomu, že během prosince nelze očekávat pokles výdajových tlaků na státní rozpočet ani významnější akceleraci příjmů, přesáhne jeho saldo s vysokou mírou pravděpodobnosti 400 mld. Kč. Původně plánovaný deficit ve výši 500 mld. Kč, který však byl jen velmi hrubě odhadnut, nebude naštěstí naplněn,“ dodává Národní rozpočtová rada.
Pro úplnost doplňme, že v loňském roce dosáhl státní rozpočet schodku 367,4 miliardy korun a na příští rok vláda Andreje Babiše schválila rozpočet s deficitem 376,6 miliardy korun, ovšem nově jmenovaný premiér Petr Fiala má ambici ho dostat pod 300 miliard korun především pomocí snížení veřejných výdajů. Rada to vítá, jen připomíná, že je nutné si dát pozor na určitá negativa a problémy spojené s rozpočtovým provizoriem, které záměr státní rozpočet přepracovat přinese.
Právě větší důraz na rychlejší tempo konsolidace veřejných financí, který je vlastní nastupující Fialově vládě, hodnotí Národní rozpočtová rada a její předsedkyně Eva Zamrazilová jako pozitivní. Zároveň však připomíná, že dokud není představena konkrétní konsolidační strategie a jednotlivé kroky, které mají ke zlepšení veřejných financí přispět, nelze vyhodnotit realističnost tohoto záměru.
Strukturální deficit státního rozpočtu
Z toho plyne, že nový kabinet by měl takovou strategii a zmíněné kroky co nejdříve představit, protože, jak také Národní rozpočtová rada varuje, hlavním problémem českých veřejných financí stále zůstává vysoká strukturální nerovnováha a na tom nic nezmění ani případné vyšší daňové příjmy dané ekonomickým růstem.
„Strukturální deficit za letošní rok se bude pohybovat kolem 5,3 % HDP, což odpovídá 320 mld. Kč. Je nutné zdůraznit, že tento typ deficitu se nebude významně snižovat ekonomickým růstem, ale k jeho eliminaci bude nutné přijmout diskreční opatření, tj. změny ve výši veřejných příjmů a výdajů. Vzhledem k rozsahu nerovnováhy se NRR i nadále domnívá, že její redukci nebude možné realizovat jen úpravou výdajové strany, ale bude nutné přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů,“ zdůrazňuje rada.
Už jen z toho je zřejmé, že vláda Petra Fialy nestojí před jednoduchým úkolem, pokud chce dát veřejné finance do pořádku a začít snižovat tempo zadlužování našeho státu, a to zvlášť, jestliže toho chce dosáhnout bez zvyšování daní, jak koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů před volbami slibovaly. Nastupující kabinet v tomto směru vyvolává velká očekávání, která nakonec vnímá i Národní rozpočtová rada. Rozhodující bude, jestli je nová vládní koalice dokáže naplnit.
Pak je tady ještě jedno klíčové hledisko, na které rada rovněž nezapomíná: „NRR dále v souladu se svým mandátem upozorňuje, že kroky budoucí vlády v oblasti veřejných financí by se neměly koncentrovat pouze na eliminaci střednědobé nerovnováhy, ale je nutné věnovat pozornost i nerovnováze dlouhodobé. Ta je spojena s efektem stárnutí populace, který na české veřejné finance začne doléhat od začátku 30. let. Je tedy nutné začít připravovat takové úpravy hlavních výdajových oblastí, zejména pak systému důchodového pojištění, aby byla do budoucna zajištěna jejich finanční udržitelnost.“
Naše veřejné finance nemohou být v žádném případě dlouhodobě udržitelné, pokud nebude dlouhodobě udržitelný také náš penzijní systém. Vládní koalice sice avizuje, že realizuje skutečnou důchodovou reformu, ovšem vzhledem k tomu, jak problematická a stále odkládaná věc to je, je nutné to bedlivě sledovat. Pokušení se přednostně věnovat aktuálním problémům a nepopulární reformu opět odložit může být velké.
