Čtyři z deseti lidí, kteří vážně zvažují účast u prezidentských voleb, zatím nevědí, koho volit. V rozhovoru pro deník FORUM 24 to řekl sociolog a statistik Jan Herzmann. Připomíná, že volební průzkumy ukazují situaci, jaká je dnes. Předpovídat na jejich základě výsledek volby, která proběhne za více než dva měsíce, by podle něj bylo velmi odvážné.

Jakou mají v aktuální situaci, dva měsíce před prezidentskými volbami, předvolební průzkumy výpovědní hodnotu?

Mají hodnotu pouze orientační. V tuto chvíli zaprvé ještě není jasné, kdo splní všechny zákonné podmínky a bude skutečně kandidátem, a za druhé veřejné mínění o prezidentské volbě ještě zdaleka není vytvořeno. Podle některých z průzkumů přibližně čtyři z deseti lidí, kteří vážně zvažují volební účast, zatím nemají pro prezidentskou volbu preferenci, tedy nevědí, koho by chtěli volit. Tudíž průzkumy ukazují situaci, jaká je dnes, jak se jeví v těchto podmínkách a za současného stavu veřejného mínění, ale předpovídat na jejich základě výsledek voleb, které proběhnou za více než dva měsíce, by bylo velmi odvážné.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Jak se může situace změnit, pokud některý z kandidátů vypadne nebo naopak přibude?

Záleží na tom, zda vypadne nebo přibude kandidát, který se jeví jako podstatný. Jen obrazně, kdyby v tuto chvíli vypadl pan generál Pavel, tak to samozřejmě velmi podstatným způsobem zamíchá všemi preferencemi. Nemyslím si, že je to pravděpodobná varianta, ale kdyby se to stalo, bude to mít opravdu velký dopad. Když vypadne někdo z těch, kdo podle průzkumů má podporu v jednotkách procent, jako například pan Janeček, tak si myslím, že to nějaký zásadní vliv mít nebude.

Proč má cenu se předvolebními průzkumy zabývat?

Protože ukazují současný stav veřejného mínění a preferencí lidí. To je pro média asi spíše zajímavost, ale pro ty, kdo vedou volební kampaně, je to velice podstatná informace, podle které se mohou řídit. Z průzkumů se dá vyčíst nejen to, kdo má momentálně jakou podporu, ale také jak je kdo známý, které skupiny lidí ho preferují a které ho odmítají a tak dále. A to všechno jsou opravdu klíčové informace k tomu, aby se mohla efektivně vést volební kampaň.

Mají na průzkumy vliv kurzy sázkových kanceláří, které se čím dál tím více zmiňují?

Nevím, jestli mají vliv na průzkumy. Pravděpodobně mají vliv na veřejné mínění, a tudíž zprostředkovaně i na průzkumy. Přidal bych ještě třetí zdroj, který je docela podstatný, a to je provoz na sociálních sítích. To, kteří kandidáti jsou zmiňováni, kteří jsou zmiňováni pozitivně, kteří negativně, je také atribut, který vytváří celkový obraz, jak na tom vlastně jednotliví kandidáti a celé veřejné mínění jsou. Takže průzkumy, sázky a provoz na sociálních sítích jsou tři aspekty, které je potřeba brát v úvahu, když chceme hodnotit, jak ta situace vypadá.

Jaký je rozdíl ve výpovědní hodnotě mezi klasickými průzkumy a kurzy sázkových kanceláří?

Rozdíl je v tom, že kurzy sázkových kanceláří reagují daleko rychleji než průzkumy. Zpracování průzkumu nějakou dobu trvá. Minimálně je potřeba počítat s týdnem na kvalitně provedený průzkum, na expresní průzkumy pak dva dny. Na změnách kurzů v sázkových kancelářích je ten vývoj vidět v řádu hodin. To je situace, která teď nastala po tom, co Andrej Babiš oznámil svou kandidaturu. Kurzy sázkových kanceláří se skutečně velice rychle změnily. Ale na druhé straně jsou kurzy jsou velmi volatilní, velmi proměnné v čase, takže jejich předpovídající hodnota je možná ještě o poznání menší než u průzkumů, které jsou dobře sociologicky provedené.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

Jak by tedy měl člověk z dostupných volebních modelů, kurzů sázkových kanceláří a sociálních sítí správně číst a vytvářet si z informací nějaký objektivní obraz?

Myslím, že řekněme běžný člověk, který nemá sociologickou nebo politologickou kvalifikaci, to asi sám moc dobře neudělá. Bude muset spíše spoléhat na to, že mu takovou komplexnější informaci připraví novináři a že ho upozorní na to, kteří z těch kandidátů spíše posilují nebo oslabují, jak je podpora dána sociálním zázemím, jestli je podporován mladšími, staršími, vzdělanými, méně vzdělanými a tak dále. Běžný člověk si asi všechny tyto informace těžko bude hledat sám. Myslím, že je to jedna z důležitých rolí médií, toto voličům zprostředkovat.

Mohou volební modely ovlivňovat rozhodnutí voličů?

Z minulosti je známo, že průzkumy a volební modely ovlivňují a lidé k nim přihlížejí. Týká se to sice menšiny veřejnosti, ale přece jen velice podstatné menšiny. Čtyři z deseti zúčastněných voličů jsou do nějaké míry ovlivněni informací o tom, kdo má velké nebo malé šance. Největší vliv mají výsledky průzkumů na to, když se lidé rozhodují ve volbách do poslanecké sněmovny, zda má daný subjekt šanci překročit 5% hranici, tedy vstoupit do poslanecké sněmovny. U prezidentské volby to bude mít vliv především na to, jestli má uchazeč šanci postoupit do druhého kola. Nechci tím říct, že se lidé řídí právě tím, říkám pouze, že k tomu přihlížejí. Samozřejmě jsou lidé, kteří mají svého kandidáta, pro kterého chtějí hlasovat bez ohledu na to, jestli šanci má nebo nemá, protože tím vyjadřují svůj politický postoj. Vliv průzkumů existuje, je prokázaný a není úplně zanedbatelný.