Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Ministerstvo vnitra v pondělí upozornilo na kyberkriminalitu a vyzvalo lidi, aby nebezpečné nebo nelegální chování na sociálních sítích hlásili na policii nebo organizacím, které se tím zabývají. Výzva vzbudila vlnu kritiky, někteří lidé ji přirovnali k praktikám komunistického režimu a odmítli „udávat“. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) následně upozornil, že v reálném prostředí se trestné činy také nahlašují.
„Máš podezření na nebezpečné nebo nelegální chování na sítích? Obrátit se můžeš na Policii ČR, Linku bezpečí nebo další instituce a organizace pro ochranu a bezpečnost,“ napsalo ministerstvo vnitra v pondělí na sociální síti X.
Právě říjen je Evropským měsícem kybernetické bezpečnosti. V mnoha evropských zemích proto probíhala informační kampaň zaměřená na občany, jejímž cílem bylo vyvolat změnu ve vnímání kybernetických hrozeb udílením vyšší pozornosti bezpečnosti dat a informací, vzdělávání a sdílení osvědčených postupů.
Po zveřejnění příspěvku se rychle začala objevovat kritika některých lidí, kteří výzvu přirovnávali k udavačství, kterého se lidé dopouštěli za minulého režimu. Podobnost viděl i europoslanec za ODS Jan Zahradil. „Nemohu si pomoci, ale tohle už mi začíná připomínat normalizační atmosféru, ministře Víte Rakušane. Vy jste ji nestihl zažít, já ano. Buď vůbec netušíte, k čemu takové výzvy mohou vést nebo to naopak aktivně podporujete. Nevím, která varianta je horší,“ reagoval Zahradil.
Proti tomu se ale ohradil Rakušan s tím, že trestný čin v reálném životě se také má oznamovat. „Osobní odpovědnost v online prostoru je v podstatě nutnou podmínkou jak potírání kyberkriminality, tak obrany před hybridní válkou, jejíž součástí jsou i proruští trollové. V reálném prostředí byste trestný čin přece oznámil. Tak proč ho v onlinu chcete ignorovat?“ zeptal se ministr.
„S tím, jak se stále více aktivit přesouvá do online prostoru, se bohužel prudce zvyšuje i kyberkriminalita. Jen mezi roky 2021 a 2022 vrostl počet kyberzločinů o 100 %. Přehlížet to není řešení,“ dodal.
V komentářích následně lidem vysvětloval, jak může kriminalita na internetu vypadat. „Nejčastější projevy kybernetické kriminality: Podvodné jednání, podvodné inzeráty, falešné e-shopy, phishing, sociální inženýrství, porušování autorského práva apod. Napadení škodlivým softwarem (malware) botnet, ransomware, keylloger apod. Útoky na sociálních sítích kyberšikana, kybergrooming, kyberstalking, sexting, hate příspěvky, krádež identity. Sofistikované kybernetické útoky hacking, cracking, pharming, DoS (DDoS) útoky apod.,“ vyjmenovával.
Proti přirovnání k normalizaci se ohradilo i samo ministerstvo. „Během Evropského měsíce kybernetické bezpečnosti jsme upozorňovali na nebezpečí, která na nás číhají v online světě. Často jde o horší věci, než se dějí v tom reálném. My se snažíme pouze poradit, kde hledat pomoc, když Vám například někdo ubližuje nebo se z Vás podvodem snaží vylákat osobní údaje,“ ujasnilo ministerstvo.
V České republice v posledních letech trvale vzrůstá počet případů kybernetické kriminality. Během posledních deseti let představuje nárůst trestné činnosti v online prostoru víc než 745 procent.
Podle statistik bylo v loňském roce registrováno 18 554 skutků kybernetické kriminality. Před deseti lety to bylo 2195. Podle odborníků měla na přesun kriminality do online prostoru výrazný vliv covidová pandemie.
