Nejen celé Rakousko netrpělivě očekávalo výsledky víkendových prezidentských voleb. Novým rakouským prezidentem se nakonec stal kandidát Zelených Alexander Van der Bellen. Díky korespondenčním hlasům velmi těsně porazil v napínavém souboji kandidáta Svobodné strany Rakouska Norberta Hofera.
O výsledcích nejtěsnějších prezidentských voleb v rakouské historii informoval server Kurier s odvoláním na rakouského ministra vnitra Wolfganga Sobotku.
Z Rakušanů, kteří šli vhodit svůj hlas do volebních místností, jich 52 % hlasovalo pro Norberta Hofera z krajně pravicové strany FPÖ. Dlouholetý předseda Strany zelených Van der Bellen dostal po prvním sečtení jen něco málo přes 48 procent hlasů. Rozhodující proto bylo posléze tzv. korespondenční hlasování, kdy občané volili na dálku. Poštovní hlasování výsledky voleb nakonec skutečně obrátilo. Lidé v něm již podle průzkumů podporovali spíše Van der Bellena, a pomohli mu tak vyrovnat jeho 5% ztrátu.
Ze 6,4 milionu oprávněných voličů celých 744 000 využilo korespondenční hlasování. Většina z nich se vyslovila pro dvaasedmdesátiletého a politicky umírněného Van der Bellena, který díky tomu celkem získal 50,1 procenta hlasů ku 49,9 procenta pro Hofera. I když pětačtyřicetiletému odpůrci imigrace Hoferovi úřad prezidenta těsně unikl, patří výsledek kandidáta Svobodných mezi dosud největší úspěchy této pravicově populistické strany.
Předseda poslanců SPD Thomas Oppermann ozmnačil Hoferův úspěch za „budíček pro všechny demokraty“. Bez ohledu na výsledky voleb je podle něho podpora, jaká se dostala krajně pravicovému politikovi, šokující. Podle Oppermanna je více než jasné, že cesta skrze populisty a jejich příznivce není v Evropě možná. Neboli že bude zřejmě nutné s nimi začít počítat. Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz (ÖVP) ujistil, že „Rakousko v každém případě zůstane zodpovědným partnerem na evropské úrovni“.
První povolební analýzy ukázaly, že 45letého Norberta Hofera volili většinou muži (54 %), lidé z venkova a dělníci (74 %). Profesor Van den Bellen, jehož podporuje i nový rakouský kancléř Christian Kern, měl velkou podporu mezi mladými (56 %) a také u Rakušanů starších 50 let. Největší rozdíly mezi oběma kandidáty lidé spatřovali v otázkách evropské a imigrační politiky a v důvěře v současný politický systém Rakouska.
Volební účast byla 72 %, tedy podstatně vyšší než v předchozích prezidentských volbách v roce 2010. Inaugurace nového prezidenta je naplánována ve Vídni na 8. července 2016. Zatímco Hofer by se stal prvním krajně pravicovým prezidentem ve státech EU, Van der Bellen je první zelenou hlavou Rakouska.
V Rakousku má prezident možnost odvolat spolkového kancléře a rozpustit parlament, v minulosti k tomu ale nikdy nedošlo. Přesto je tato možnost považována za prezidentovu největší mocenskou zbraň. V čele Rakouska stane Van der Bellen na dalších šest let. Na rozdíl od svého soka je dlouhodobým obhájcem uprchlíků a je kritický i vůči stávající vládě. Ta zavedla přísná protiuprchlická opatření, jako například stanovení horní hranice počtu přijímaných běženců za rok nebo obnovení kontrol na hranicích.
Jeho rodiče byli estonsko-ruského původu. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě.