Premiér Andrej Babiš a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Andrej Babiš opakovaně sliboval splnění závazku České republiky zvyšovat výdaje na obranu na dvě procenta HDP v roce 2024. Najednou otočil a svůj slib zpochybňuje. Dostal se do rozporu i s vlastním ministrem obrany Metnarem. Stává se nečitelným a nespolehlivým partnerem v aliančním společenství.
Česká republika patřila společně s Polskem a Maďarskem mezi první země východního bloku, které v roce 1999 vstoupily do Severoatlantické aliance. Mezi členskými státy NATO platí dohoda, že mají vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Česká republika ji dodržovala do roku 2006, kdy začaly tyto výdaje klesat, což později umocnila ekonomická krize.
Promrhaných pět let
Nejhoršího výsledku bylo dosaženo v roce 2014 po nástupu Sobotkovy vlády, kdy podíl výdajů na obranu spadl na 0,91 procenta HDP mezi pět nejhorších zemí Aliance. Ve stejném roce se na summitu NATO ve Walesu česká vláda zavázala, že do deseti let tyto výdaje zvýší na stanovená 2 procenta HDP. Modernizace armády je přitom potřebná už jen z toho důvodu, že část výzbroje není kompatibilní s armádami NATO a dosud přežívá z éry Varšavské smlouvy.
Resort obrany od té doby drží hnutí ANO a do loňského roku nedošlo k viditelnějšímu pokroku. Do ministerského křesla nastoupil herec Martin Stropnický, který se s touto rolí nikdy nesžil. Několik let promrhal svojí neschopností smysluplně investovat do armády a podíl výdajů na obranu během jeho působení stagnoval.
K obratu došlo po nástupu republikánské administrativy, kdy prezident Trump opakovaně vyzval členské země NATO ke splnění spojeneckých závazků ve výdajích na obranu. Spojené státy se na nich v rámci Aliance podílejí 60 procenty a jejich tlak na spravedlivější sdílení nákladů přinesl výsledky.
Problémem terorismus a chování Kremlu
Od summitu ve Walesu se navíc zásadně změnila situace. Nebezpečím je nejen radikální islamismus a mezinárodní terorismus. Po nezákonné anexi Krymu a angažmá ruských vojsk v Gruzii a na východní Ukrajině se stále intenzivněji obnovují prvky imperiální politiky Kremlu, kde znovu ožívá duch stalinistické éry. Na tuto hrozbu upozorňují hlavně zástupci Polska a pobaltských zemí, kde jsou umístěné vojenské jednotky NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na schůzce ministrů obrany loni v červnu upozornil, že výdaje v rámci Aliance rostou pátý rok po sobě. Zatímco v roce 2014 dávaly dvě procenta na obranu pouze tři členské země, loni tuto hranici splňovalo už devět zemí a další jsou velmi blízko. Pro orientaci: Polsko závazek splňuje a Slovensko se vyšvihlo na dvanácté místo s 1,74 procenta HDP, přičemž závazek chce splnit už v roce 2022.
„To je dobrý trend. A očekáváme, že bude pokračovat. Většina spojenců toho plánuje dosáhnout v roce 2024,“ připomněl Stoltenberg. Mezi nimi i Česká republika a Andrej Babiš se k naplnění slibu opakovaně přihlásil.
Jsme spolehlivým spojencem
V březnu 2018 se český premiér v demisi setkal s Jensem Stoltenbergem v bruselské centrále NATO. Stoltenberg ocenil přínos naší armády v Alianci, zejména v misi spojeneckých vojsk v Afghánistánu. Uvítal Babišem deklarovaný jasný plán dosáhnout dohodnutých výdajů nejpozději do roku 2024.
„Bylo to velmi zajímavé setkání a rozhovor. Připomněl jsem zásadní roli, kterou NATO představuje pro bezpečnost a prosperitu České republiky. Naše země je a zůstane spolehlivým spojencem,“ řekl po tomto jednání Babiš.
Podobný soulad proběhl loni v březnu při setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Babišův tým kolem této návštěvy vytvořil mohutnou marketingovou aureolu. I tady premiér ujišťoval, že avizovaný slib dodrží. „Já jsem mu ukazoval ten můj pověstný graf. Ten graf ukazuje 2024 splnění závazku,“ pochlubil se po schůzce.
Totéž zopakoval loni na konferenci k 20. výročí vstupu České republiky do NATO na Pražském hradě. Obranné výdaje podle něj každoročně porostou podle plánu. Střih, a najednou je všechno jinak.
Proč tolik zbrojíme?
„My jsme to samozřejmě přislíbili, ale vytesáno do kamene to není…,“ reagoval Babiš v České televizi (26. 1. 2020) na dotaz, zda tento závazek stále platí. „Jediná jistota, jediný byznys plán, který funguje bohužel, že jednou zemřem. Je to i trošku možná absurdní si říct v rámci NATO, proč vlastně všichni tolik zbrojíme,“ dodal a zpochybnil výši těchto výdajů.
Absurdní je především vyjádření českého premiéra. Při oficiálních setkáních spojencům opakovaně slibuje, že závazek dodrží, a najednou se ptá, proč se tolik zbrojí?
Dalo by se ještě pochopit, že tento slib nebude v roce 2024 na desetinu procenta dodržen. Jedině ale za předpokladu skutečně vynaložené vůle se mu postupně viditelně přibližovat a provádět celkově rozpočtově uměřenou politiku.
Babišovo upřímné odůvodnění náhlého veletoče přibližuje šéfa ANO názorům komunistů a SPD, kteří mají se „zbrojením“ NATO ideový problém od samého počátku.
Černý pasažér v EU i NATO
Premiér se dostal do rozporu s ministrem obrany Lubomírem Metnarem, který se nyní potýká s podivně cenově nafouklou zakázkou na dodání radarů za 1,5 miliardy korun, přičemž původně měla stát polovinu. Obrana je pořídila třikrát dráž než před pěti lety NATO, a ministr má co vysvětlovat.
Na druhou stranu se musí přiznat, že po Stropnickém, který se na obraně octl omylem, a po jeho výstřední nástupkyni Karle Šlechtové Metnar prosadil výraznější obrat ve výdajích na obranu. V roce 2021 mají dosáhnout 1,4 procenta HDP a i poté by měly dál stoupat.
Dnes Metnar k navyšování výdajů říká, že „všichni nejvyšší ústavní činitelé se k tomu zavázali. Já pevně věřím, že samozřejmě bude, a pevně také věřím, že chceme být spolehlivými spojenci v rámci NATO.“
Myslí si totéž stále populističtější premiér Babiš? Se svými skandály se stává „černým pasažérem“ nejen v EU, ale osobitě ostudným zpochybňováním spojeneckých závazků má podobně našlápnuto i v rámci Severoatlantické aliance.
