Premiér Babiš nepřekvapil. Podrazil Hamáčka a porušil koaliční smlouvu

ČTK

Předseda ČSSD Jan Hamáček a předseda hnutí ANO Andrej Babiš | FOTO: ČTK

Premiér Babiš náhle otočil a vetuje nominaci Michala Šmardy. Není to žádné překvapení. Pozoruhodná je jen míra arogance, s jakou podrazil svého vládního partnera a porušil koaliční smlouvu. Postavil se na stranu prezidenta Zemana a zůstává jen otázkou, co udělá Jan Hamáček.

ČTK

Šéf ANO bude vždycky držet dohody jen do té doby, dokud pro něj budou výhodné. Podrazy a názorové veletoče jsou běžnou součástí jeho výbavy a musí s nimi počítat každý, kdo se s ním zaplete a nejde mu na ruku. To, co nyní předvedl, je ovšem i na jeho standard trochu silná káva. Chová se tak, jako by měla vládní koalice zítra skončit, ačkoli se do této doby dušoval, že je úspěšná a udělá vše pro její udržení.

Jenom by kritizoval 

Andrej Babiš se vrátil z dovolené a hned začal úřadovat. Zatímco dnes už jasně protiústavní chování prezidenta Zemana nechal bez povšimnutí, se sociální demokracií zúčtoval velmi rychle a nevybíravě.

„Já sdílím stejný názor jako pan prezident, že pan Šmarda hlavně po jeho nespočetných mediálních vystoupeních není dobrý kandidát,“ prohlásil na TV Prima. „Já říkám za sebe, s tímhle pánem já ve vládě nebudu. Takže to není už dneska problém pana prezidenta, je to i můj problém. Já mám obavu, že na základě jeho vystoupení by ve vládě jenom kritizoval.“

Premiér znovu nechal nahlédnout do svého skutečného nitra. Nesnese oponenturu a kádruje koaličního partnera ještě nepřijatelnějším způsobem než prezident Zeman. Toho Babiš naopak podržel, prý nepostupuje protiústavně. Znovu dal najevo, že žádné kroky vůči prezidentovi nebude iniciovat, ani nepodpoří.

Ústava platí pro každého

Dostává se do rozporu nejen s názory ústavních právníků, ale v minulosti i se samotným Milošem Zemanem. Když v roce 1998 nastoupil jako premiér do čela vlády, octl se ve sporu s prezidentem Václavem Havlem, který váhal se jmenováním ministra zahraničí Jana Kavana a ministra vnitra Václava Grulicha.

„Vycházím z článku 68 Ústavy, Ústava platí pro každého. Tento článek jasně říká, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády,“ polemizoval tehdy Zeman. „Z něho jednoznačně vyplývá, že tady se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí. Pokud jde o jakési personální veto, já se domnívám, že by bylo v rozporu s citovaným článkem 68.“ Havel nakonec oba ministry jmenoval.

Dnes je stejná situace. „Je trochu překvapení, že premiér Andrej Babiš, který prezidentovi Michala Šmardu sám navrhl, teď najednou změnil názor. Předpokládám, že platí dohoda a čestné slovo chlapa, že si nebudeme kádrovat vlastní ministry. ČSSD trvá na dodržení koaliční smlouvy a Ústavy,“ reagoval na hrubý faul Hamáček.

Pokud ovšem šéf ČSSD předpokládá, že jeho protějšek znovu změní názor a přinese jiné řešení k odblokování vládní krize, dočká se jen stěží. Premiér na nejbližší schůzce patrně jen zopakuje apel, aby sociální demokracie nominovala jiného kandidáta. Nebo ho má rovnou dosadit Hrad?

Premiér by měl návrh respektovat

Tady už nejde o Šmardu, ale o dodržování elementárních pravidel chodu vládní koalice. Loni 10. července podepsali šéfové ANO a ČSSD koaliční smlouvu, kde je popsán mechanismus nominace členů vlády.

„Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat,“ uvádí se v článku 4 této smlouvy.

To je to samé jako s Ústavou, kterou si prezident ohýbá podle svého. Ani slovo o subjektivním názoru premiéra, vysloveném takto ostře po třech měsících planých vyjednávání. Navíc svůj verdikt vyšle potupně přes média, aby sociálním demokratům zúžil manévrovací prostor.

Donedávna přitom Babiš neustále opakoval, že drží koaliční dohody. „Vysvětlil jsem panu prezidentovi, že máme koaliční smlouvu, podle které jsem postupoval. Informoval jsem jej, že ji chci dodržovat,“ sdělil novinářům po schůzce se Zemanem dne 11. července. Šmarda sice podle něj není ideální kandidát, ale „respektuje, že je to nominace sociální demokracie, a postupuje podle koaliční smlouvy“.

Dnes Babiš vsadil vše na jednu kartu a očekává, že se sociální demokracie v panice zlomí a ustoupí jako doposud. Mezitím jeho média šíří „zaručené“ spekulace o formování alternativní sestavy ANO, KSČM a nezařazených odpadlíků, přičemž se kalkuluje s tím, že tuto sestavu podpoří několik přeběhlíků z ČSSD v čele s „nočním vlkem“ Foldynou a zprofanovaným Staňkem.

Jednobarevnou vládu ANO by po Tomanovi a Benešové doplnily další Zemanovy figurky, přičemž se spekuluje o Janu Kohoutovi, Martinu Pecinovi a Františku Koníčkovi, tedy silné prokremelské akvizici. Těžko říci, jak dlouho by mohl tento obskurní slepenec, jištěný SPD, fungovat, ale zcela vyloučit tuto alternativu nelze. Aspoň by se každý odkopal a přiznal barvu, což je ovšem rizikový faktor i pro samotného Babiše.

Ideální Zemanův ministr kultury

Zároveň se ukazuje, jaké „odborné kvality“ a další kritéria musí a nesmí mít v očích prezidenta Zemana kandidát na křeslo ministra kultury. Nesmí patřit do tábora bývalého předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky a hlásit se k podpoře nominace Jiřího Bradyho na státní vyznamenání. To se v nedávné minulosti přihodilo Michalu Šmardovi.

ČTK

Ideální Zemanův kandidát naopak musí být svolný k čistkám v jemu podřízených institucích, na které ukáže prstem Hrad. Musí pečlivě naslouchat potřebám a zájmům Zemanova okolí v čele s Martinem Nejedlým. Například při zrušení památkové ochrany Hadích lázní v Teplicích navzdory všem odborným stanoviskům, aby tak vyšel vstříc významnému sponzorovi Zemanovy kampaně Třešňákovi.

V neposlední řadě se hodí, když bude mít jisté pochopení pro „uměleckou tvorbu“ v éře komunismu, například podporou státního vyznamenání předního normalizačního ideologa Karla Sýse, navrhovaného KSČM. Na škodu nejsou ani návštěvy štědrovečerních akcí spřízněných komunistů, kde je i možné pokřtít proticírkevní pamflet neostalinisty Grebeníčka.

Ze všech možných kandidátů na tento post stále nejlépe vychází Antonín Staněk, který daná kritéria stoprocentně splňuje a ve funkci se osvědčil.

Emancipace od Zemana a Babiše

Sociální demokracie stojí na křižovatce. Zjevně chybné rozhodnutí vstoupit do vlády s trestně stíhanou, a tudíž vydíratelnou osobou už nelze odestát, lze jen minimalizovat škody. Už nemá co ztratit, ale v takto Babišem vyhrocené situaci nemůže couvnout, jinak zůstane v povědomí jako otloukánek, který se nechá neomaleně ponižovat a vydírat. Měla by se proto od Babiše i Zemana zřetelněji emancipovat.

Jan Hamáček by měl trvat na tom, aby premiér dodržoval koaliční smlouvu, respektoval pravidla hry a nechoval se jako podvodník. Pokud nemá zájem pokračovat v koalici, ať to řekne nahlas a sdělí důvody svého obratu, ale v tom případě ať podá demisi celá vláda. Bude to jeho plná odpovědnost, a to i za následující vývoj.

Pokud se nic nezmění, sociální demokracie by už rovněž neměla váhat s připojením k ústavní žalobě. Aspoň se v Poslanecké sněmovně ukáže, kdo je ochoten tolerovat Zemanův ústavní puč, nikoli první v jeho prezidentském životopise.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner