Petr Fiala (ODS) FOTO: FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská
FOTO: FORUM 24 / Аlеոа Spálеոská
Prezident Miloš Zeman se už konečně jasně vyjádřil k tomu, že odmítá jmenovat Jana Lipavského ministrem zahraničních věcí. Důvody, které ho k tomu údajně vedly, není třeba podrobně rozebírat a polemizovat s nimi. Je očividné, že jsou zástupné. Zásadní je, že prezident na něco takového nemá právo. Předseda vlády Petr Fiala by měl co nejdříve podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, aby danou záležitost vyjasnil.
Rozhodnutí Miloše Zemana ministerského kandidáta Lipavského nejmenovat není žádným velkým překvapením. Tím by naopak bylo, kdyby prezident zařadil zpátečku a pirátského kandidáta bez jakýchkoli dalších problémů a obstrukcí ministrem jmenoval. To by totiž znamenalo, že prezident Zeman ustoupil a uznal, že má v této věci hlavní slovo předseda vlády.
Jinak řečeno, hlava státu by tím ukázala slabost, a to Miloš Zeman nemá ve zvyku, proto bylo pravděpodobné, že si bude stát na svém a udělá všechno pro to, aby se Jan Lipavský šéfem naší diplomacie nestal. Aktuální rozhodnutí prezidenta tomu odpovídá. Nyní je na tahu premiér Petr Fiala, který by neměl již na nic čekat a ideálně už v prvních dnech příštího týdne podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Po stanovisku prezidenta republiky, které se v pátek objevilo na webových stránkách Pražského hradu, nemá předseda vlády ani jinou možnost. Premiér Petr Fiala musí bezodkladně jednat. Důležité je, že si to velmi dobře uvědomuje, a vše napovídá tomu, že se z jeho strany nedočkáme žádného váhání či lavírování, což je rozhodně dobrá zpráva.
Prezidentovo stanovisko je dokladem toho, že se Miloš Zeman zcela svévolně ujal role arbitra posuzujícího, který kandidát na ministerský post je z hlediska jeho názorů a kompetencí vhodný a který nevhodný, na což v žádném případě nemá právo. Ústavní soud by se proto měl co nejdříve na premiérův popud jasně vyjádřit k tomu, v jakých mezích se prezident může pohybovat a co by si vzhledem k sestavování nové vlády už určitě dovolovat neměl.
Otázka odbornosti
Ve stanovisku prezidenta se píše: „Ve dnech od 29. listopadu 2021 do 10. prosince 2021 se prezident republiky Miloš Zeman sešel se všemi navrženými kandidáty na ministerské funkce. U některých kandidátů se ukázalo, že se věcné problematice jim přisouzených resortů v minulosti nevěnovali, což zakládá riziko deficitu odborné kompetence. Nicméně ve snaze přispět k ustavení nové vlády neodmítne prezident republiky svůj podpis na jmenování těchto osob, pouze na problém nízké odbornosti a preference politických, respektive stranických funkcí, upozornil předsedu vlády.“
Hlava státu samozřejmě není někým, kdo má co posuzovat, jaké odborné kompetence ten který kandidát na ministerský post má či nemá. Tohle je věc, kterou musí rozhodnout premiér společně s představiteli vládních koaličních stran. Navíc otázka odbornosti u ministrů není jednoznačná a špatně se předem posuzuje.
To, že někdo měl manažerské zkušenosti, z něj ještě automaticky nedělá dobrého ministra, dobrého ministra z něj nedělá ani to, že problematiku daného resortu teoreticky zná, a stejně tak úspěšným ministrem nemusí být dokonce ani někdo, kdo dané ministerstvo zná zevnitř a pracoval už v jeho útrobách.
Celá věc je zkrátka dost komplexní a rozhodně by ji neměl posuzovat prezident. Je to koneckonců předseda vlády, který žádá poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry pro svůj kabinet, takže odpovědnost za něj nese on, proto by to mělo být rovněž na něm, a nikoli na prezidentovi.
Sprostý kádrovák
Co se týče Jana Lipavského, prezident Zeman se uchýlil k vyloženému kádrování, když uvádí důvody, proč ho odmítá jmenovat ministrem: „1. Nízká kvalifikace. Na rozdíl od ostatních kandidátů pan Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou. 2. Distancovaný postoj k visegrádské spolupráci, což je v rozporu s připravovaným programovým prohlášením nové vlády. 3. Distancovaný postoj ke vztahu s Izraelem, což je rovněž v rozporu s programovým prohlášením. 4. Veřejný návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky.“
Už jen takovýto výčet důvodů je vysoce nedůstojný a prezident jím ze sebe činí sprostého kádrováka. A nejenom že tím uráží samotného kandidáta na ministra zahraničních věcí, ale především celou novou Fialovu vládu, když ji školí z toho, že její navrhovaný budoucí ministr má postoje, které jsou v rozporu s programovým prohlášením vládního kabinetu.
Klíčový je ovšem závěr uvedeného stanoviska: „Prezident republiky konstatuje, že Ústava ČR neukládá prezidentu republiky povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen. Naopak, ústavodárcův výraz ‚návrh‘ implikuje, že tento návrh může být jak přijat, tak odmítnut, jinak by nebyl návrhem.“
Kdybychom ho vzali vážně, znamenalo by to, že by prezident Zeman mohl tak dlouho odmítat všechny Fialovy návrhy na ministry, dokud by Petr Fiala do vlády nenavrhl přesně ty dané konkrétní kandidáty, které by tam Miloš Zeman chtěl mít. To je samozřejmě absurdní a je to naprosto proti tomu, jak by měla být uspořádána parlamentní demokracie.
Když to shrneme, není jiná možnost, než aby se do celé věci co nejdříve vložil Ústavní soud. Můžeme jen doufat, že rozhodne brzo a že premiér Petr Fiala a jeho vláda si nakonec Jana Lipavského do čela Černínského paláce prosadí, protože jestli tohle prohrají, ukážou tím slabost, která se neodpouští.
