Premiér Andrej Babiš FOTO: FB AB
FOTO: FB AB
Cestovní ruch snad nejtvrději postihly protipandemické restrikce vlády. Premiér Babiš v této situaci doporučuje, aby lidé trávili dovolenou v České republice, což chce i finančně podpořit. Se stejnou vehemencí by měl ovšem usilovat o otevírání hranic, jenže nemá zájem.
„Nevím, kam by lidé jezdili, protože u nás je bezpečno před virem i po viru, a teď bych doporučoval všem, aby zůstali v České republice,“ apeloval Babiš v polovině dubna. Otevírání zavřených hranic pro něj není prioritou. Tuto představu rozvinul v posledním videu určeném jeho voličům.
Na dovolenou s Andělem
„Je důležité, abychom podpořili cestovní ruch,“ prohlásil premiér. Vláda připravuje speciální program, přičemž jmenoval vouchery na dovolenou. „Pokud by zaměstnavatel dal zaměstnanci 5000 korun, aby je utratil na území České republiky, stát by přispěl dalších pět tisíc,“ oznámil.
„Naše země je fantastická, krásná, jen vzpomeňte na legendární filmy,“ uvedl a zmínil mezi nimi bláznivou taškařici režiséra Zdeňka Trošky Slunce, seno, jahody nebo komedii z 50. let Anděl na horách s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli.
Není to náhoda. Babišovi marketéři při výběru „legendárních“ filmů pečlivě vybírali tituly, které by mohly zabrat na jeho voliče. Přesto je zařazení socialistické agitky Anděl na horách přece jen trochu silná káva.
Nelze opomenout okolnosti jejího vzniku společně s druhým dílem, Dovolená s Andělem. Tyto barvotiskové snímky byly natočeny v temné stalinistické éře politických procesů a justičních vražd. Podobné příběhy sloužily totalitnímu režimu k utužení komunistické morálky a virtuálnímu zobrazení socialistické společnosti nového typu.
Ideály kolektivismu
V tomto případě šlo o přerod nerudného revizora a neoblíbeného „individualisty“ Gustava Anděla ztvárněného Marvanem v „lepšího“ člověka. K tomu napomohl kolektivistický duch rekreací v tehdejších zotavovnách Revolučního odborového hnutí (ROH) v často zkonfiskovaných objektech soukromých hotelů či zámků.
Zadání bylo jasné. Soudružský kolektiv rekreantů společně napraví lecjaké mezilidské problémy, včetně Andělovy mrzoutské povahy. Výběrovou odborářskou rekreaci si přitom musel pracující člověk zasloužit a provázely ji rituály společného kulturního či sportovního programu. Nakonec to dobře dopadne a „černá ovce“ je napravena.
Dnes by jen škarohlíd Andělova typu v této „kultovní“ komedii spatřoval jisté podobenství se současnou společenskou atmosférou nařízení a doporučení, jak se mají lidé chovat a co mají dělat.
Vouchery jako poukazy ROH
Jsou však závažnější skutečnosti než bizarní vkus Babišova marketéra Marka Prchala. Nehledě na koronavirovou clonu u nás stále část veřejnosti vzhlíží k nesvobodné éře státního dozoru a zavřených hranic s nostalgií a jistým pochopením.
„Jistotu jste měli v tom, že jste měli střechu nad hlavou, měli jste zaměstnání, mohli jste jet na dovolenou v luxusu ROH zotavoven. Co by za to dneska lidé dali, aby mohli takto odpočívat,“ svěřil se před časem senátní kandidát KSČM Oldřich Duchoň. Hnutí ANO přitom převzalo komunistům část jejich voličské základny, užívající si kdysi „luxusu“ v zotavovnách ROH, kterou potřebuje udržet.
Co je však ještě paradoxnější, minulou éru částečně evokují i Babišovy vouchery ve výši 10 tisíc korun, napůl dotované státem a zaměstnavatelem. Až příliš nápadně připomínají někdejší poukazy na tuzemskou rekreaci ROH.
Stát tak nikoli ojediněle přenáší část odpovědnosti za narovnání škod na soukromý sektor, když mu vláda licoměrně vzkazuje: přispěji na dovolenou tvých zaměstnanců jedině tehdy, když přispěješ taky. V době, kdy se většina firem bude potýkat s útlumem výroby, nemá dostatek likvidity a hrozí propouštění, je tato „podpora“ přinejmenším pro letošní rok dalším dokladem prázdného populismu.
Hranice jsou otevřené?
Je pochopitelné, že stát chce podpořit cestovní ruch, ale tato pomoc musí být smysluplná, nikoli selektivní. Vouchery například neřeší problém cestovních agentur, které jen vyřizují storna a ocitly se zcela bez příjmu. Navíc mnoho lidí letos uvažuje o dovolené v České republice i bez „tatíčkovského“ doporučení.
To však neznamená bránit lidem nad únosnou míru ve vycestování, což může být podle některých právníků i protiústavní. Co nejrychlejší návrat do normálu je zároveň největší šancí pro přežití celého odvětví.
Premiér znovu fabuloval, když v inkriminovaném videu prohlásil, že „naše hranice jsou už dávno otevřené, ale Evropa nikomu nedovolí vycestovat“. Sice už nepřekvapuje, že tvrdí pokaždé něco jiného a stihne si protiřečit i v jedné větě. Jeho vyjádření je však v rozporu s aktivitami ministerstva zahraničí a Asociace cestovních kanceláří.
Je samozřejmé, že hranice je možné uvolňovat postupně, obezřetně a jen do zemí s minimálním rizikem nákazy na základě dvoustranných vládních dohod. Ministr zahraničí Tomáš Petříček počátkem května oznámil, že v tomto směru jedná o uvolnění cestování českých občanů do některých zemí už v létě.
Není zájem
V červenci by se podle Petříčka mohly otevřít hranice do Rakouska, Slovenska, Německa, Polska, Bulharska, Maďarska či pobaltských zemí. V srpnu uvažuje o Chorvatsku, Řecku, Slovinsku nebo Maltě. Podmínky cestování zatím nespecifikoval, ale ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rovnou prohlásil, že to je jen Petříčkův osobní názor.
Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež uvedl, že jednají s vysoce postavenými politiky řady zemí, kteří podporují zatím bezvýslednou snahu asociace o dvoustranná jednání.
„Dokonce pan premiér Chorvatska osobně volal panu premiérovi Babišovi a žádal ho o to, aby společně hledali možnost, jak by Češi do Chorvatska mohli dojet. To znamená, že pro nás je velmi problematické akceptovat to, že vláda nechce. Ne že nemůže, ale že nechce,“ řekl Papež koncem dubna v České televizi.
Kdyby to český premiér, raději vyvolávající reminiscence dovolených v éře socialismu, aspoň řekl na rovinu a nedělal si z lidí legraci.
