Premiérka Meral! Tvrdá nacionalistka chce zastavit Erdoğana

Focus.de

Turecký prezident Receep Erdogan | FOTO: Focus.de

Turci v neděli rozhodnou o budoucnosti své země. A nejspíš také Evropy. V zásadním referendu mohou z prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana udělat neomezeného vládce. Divokou kartu drží rebelující nacionalistka s vlajkou na ruce.

Do roku 2014 byl post tureckého prezidenta spíše ceremoniální. Erdoğan to obrátil naruby. Už za týden může slavit dokončení své politické revoluce od sekulární republiky k ideologii politického islámu a nacionalismu, kde je potlačená jakákoli kritika vlády.

Do hry však nečekaně vstoupila žena, která je nyní pro Erdoğana možná největší překážkou v cestě za téměř neomezenou mocí. Nacionálně činná strana (MHP), jež má vazby na neofašistické hnutí Šedí vlci, ústavní změnu sice podporuje, ale část partaje se odštěpila. Tváří odpadlíků je 60letá zkušená politička Meral Akşenerová.

Akşenerová má pověst tvrdé, ultranacionalistické političky. V devadesátých letech zastávala funkci ministryně vnitra, byla jedinou ženou v moderní historii Turecka, jíž byla tato pozice svěřena. V té době zuřily boje proti Kurdské straně pracujících (PKK). Nyní objíždí zemi a horlivě bojuje i na Twitteru. Na ruku si namalovala přírodním barvivem henou tureckou vlajku, její fotografie obletěly světová média. Jediným cílem je zastavit Erdoğanovy reformy. „Je to obludnost. Každý, kdo bude mít tak velkou moc, se zblázní. Pokud bych to byla já, tak by se to určitě stalo,“ řekla Akşenerová BBC.

Věří, že dokáže získat příznivce své bývalé partaje, která v minulých volbách dostala dvanáct procent hlasů. Akşenerová doufá, že až 80 procent příznivců MHP bude proti reformám. To může zvrátit výsledky referenda.

Její podpora byla jasně vidět při sobotním vystoupení v Ankaře, kde dav nadšeně provolával „Premiérka Meral“, zatímco jejich favoritka mířila k mikrofonu. „Tato země si v neděli vybere, zda chce pokračovat v republikánských hodnotách nebo předá moc jedinému muži,“ prohlásila, načež dav dlouze zabučel. „Nebučte, volte v neděli NE!“ reagovala Akşenerová. Následoval bouřlivý aplaus.

Ačkoli Erdoğan poslední dobrou hraje na vlasteneckou strunu, řada tureckých nacionalistů si prezidentský systém nepřeje. A ne každý mu jeho plamennou rétoriku uvěřil. „Erdoğan hraje divadlo,“ komentoval lakonicky student práva Eren Sahin pro list Politico. Sahin byl jedním z tisícovky fanoušků Akşenerové, kteří ji přišli podpořit v Ankaře. Lidí by přišlo mnohem víc, kdyby místní úřady nezatrhly Akşenerové akci pod otevřeným nebem kvůli „obavám o její bezpečnost“, ačkoli před týdnem mohl Erdoğan v turecké metropoli přednášet pro tisíce lidí.

Podobné naschvály jsou v kampani běžné. Když chtěla Akşenerová uspořádat mítink v jednom istanbulském hotelu, majitel jí vypnul proud. Jindy jí úřady dovolily uspořádat akci na vzdáleném okraji města, kam se lidé těžko dostávali. Tomu čelili v podstatě všichni opoziční politici.

Peníze až na prvním místě

Akşenerová přesto získává čím dál více fanoušků a uvažuje o založení nové, nacionalisticky orientované středopravé strany, jež by ubírala voliče Erdoğanově AKP. Přitahuje i fanoušky jiných stran, ale to je spíše kvůli společnému nepříteli, jak poukazuje volička republikánské strany (CHP), jež přišla podpořit Akşenerovou, protože říká „NE“ Erdoğanově autoritářskému režimu. „Tohle nejsou běžné volby do parlamentu. Tady se rozhoduje o budoucnosti naší země,“ řekla médiím dívka, která se představila jako Solmaz. Podle průzkumů je to zatím velmi vyrovnané, ačkoli vládní kampaň získává na síle. Akşenerová možná nemá dost času, aby výsledky zvrátila…

Kdyby ale Erdoğan přece jen prohrál, určitě neodstoupí. Naopak, už na podzim může vypsat předčasné volby. Ty řádné přitom připadají až na rok 2019. Pokud uspěje, může brzy následovat další referendum. Erdoğan už slíbil, že přehodnotí vztahy s EU a naznačil hlasování o tom, zda Turci chtějí pokračovat v přístupových rozhovorech. Mnozí analytici poukazují, že Ankara stejně nechce být členem Unie. Za posledních dvanáct let přístupových rozhovorů bylo otevřeno 16 z 35 kapitol. Uzavřena byla jediná – věda a výzkum.

Ankara však udělá všechno pro zachování obchodních styků. Polovina tureckého obchodu probíhá se zeměmi EU. Evropa zase potřebuje Turecko při řešení migrační krize. Příliš despotické vládnutí může též odradit investory a poškodit turismus. To si Ankara rozhodně nepřeje. Přesto bude nejspíš i nadále používat migrační kartu k vydírání Evropy.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner