Premiér Babiš polemizoval s názory předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové, která varuje před zadlužováním země. Použil přitom zavádějící nebo mylné argumenty, ale zarážející je úroveň jeho vyjadřování. Babiš uznává jen ty experty, kteří ho budou servilně chválit.
Premiér použil „shodou okolností“ ke svému výpadu média, která mu údajně nepatří, tedy deník Mladou frontu DNES a servery iDnes a Expres. Zřejmě počítá s tím, že jejich čtenáři jsou navyklí na jeho specifickou facebookovou komunikaci.
Novinář Martin Komárek, ještě než se dal do služeb hnutí ANO, tento styl (který se příliš nezměnil) v jednom ze svých komentářů příznačně nadepsal, že „miliardář Babiš prská jako Pepa z hospody“. O tom svědčí už úvod jeho polemiky.
Předváděla se u Moravce
„Tak jsem o víkendu viděl, jak se předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová předváděla u Václava Moravce,“ horlil Babiš.
Na tomto místě je nutné připomenout, že Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát dodržuje pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Tříčlennou radu volí Poslanecká sněmovna, což se stalo za působení první vlády Andreje Babiše.
Tehdy premiérovi vyhovovalo mít v čele rady respektovanou ekonomku Evu Zamrazilovou, dříve členku bankovní rady ČNB a poté hlavní ekonomku České bankovní asociace. Má tedy značnou kompetenci hodnotit rozpočtovou politiku, což se od ní očekává.
Babiš však zjevně nepočítal s tím, že se bude chovat skutečně nezávisle. V roli šéfky rozpočtové rady se nepředvádí, dělá jen svou práci. Do médií se nezve sama, ale je do nich zvána.
„Už v minulosti třeba tvrdila, že si prý krizovými záchrannými opatřeními pro firmy, podnikatele a živnostníky zaděláváme na problémy se zadlužením. Cože, chápete to? Jo, taky jsme si údajně v předchozích letech nevytvořili dostatečné finanční rezervy. Fakt?“ táže se premiér nevěřícně. Ano, fakt.
Bez finančních rezerv
O tom, že vlády ANO a ČSSD prošustrovaly všechny rezervy nastřádané z minulosti, nehovoří jen Národní rozpočtová rada, ale i další nezávislí ekonomové.
„Vláda nejprve rozpustila finanční rezervy přesahující sto miliard korun, které vytvořily vlády předchozí. A následně prodává státní aktiva. Celé to vypadá jako politika po nás potopa,“ poznamenal koncem loňského roku David Marek z české pobočky Deloitte.
Zamrazilová naopak zdůrazňovala rychlou podporu těch, kterým reálně hrozí krach, což vláda nezvládá dodnes, ale zpochybňovala, aby z ní zbytečně těžili i ti, kteří ji nepotřebují. Zmiňovala prodlužování ošetřovného i do doby, kdy už byly otevřené školy.
„O jaké zemi paní ekonomka mluví? Naprostý opak je totiž pravda. V předchozích letech jsme i díky ekonomické politice naší vlády zažívali silný ekonomický růst a tomu odpovídalo i hospodaření státu. To bylo nejen vyrovnané, ale dokonce se dostalo i do přebytku,“ polemizuje premiér s tezí, že hrozí zadlužování země.
Vlády ANO jen využily unikátní a nadlouho neopakovatelné kombinace silného růstu ekonomiky a mimořádně nízké nezaměstnanosti. Toho bylo dosaženo především díky podnikatelské sféře a celkovému oživení v Evropě, kam je směřováno téměř 90 procent domácího exportu.
Vláda naopak přitvrzovala v represích a posilování státní byrokracie – tedy pravý opak toho, co slibovala. Zároveň zvláště v posledních dvou letech prudce zvyšovala vládní výdaje za příznivého ekonomického vývoje, místo aby si vytvářela finanční polštář pro „horší časy“. Je to tedy obráceně, než dnes tvrdí premiér.
Kdy za co může globální ekonomika?
„Teprve loni vykázalo hospodaření státního rozpočtu schodek 28,5 miliardy, to ale kvůli globálnímu zpomalení ekonomiky,“ připouští dále Babiš.
Jak to tedy je? Na jedné straně se chlubí, že ekonomika silně rostla i údajně díky ekonomické politice vlády. Když se ale rozpočet propadá, může za to zpomalení globální ekonomiky. Nikoli také v nemalé míře populismus Babišova kabinetu, který se soustředil na nakupování hlavních voličských skupin z kapes všech daňových poplatníků.
„Od roku 2014, kdy hnutí ANO vstoupilo do vlády, jsme snížili dluh ze 44,9 procenta HDP na 30,8 procenta. Podle salda veřejných financí a výše veřejného dluhu tak máme třetí nejzdravější veřejné finance v celé EU,“ chválí se Babiš.
Už nedodává, že se nad tuto úroveň dluhu můžeme dostat díky přístupu jeho vlády během dvou let. Zároveň podle OECD hrozí české ekonomice pátý největší propad ekonomiky na světě a patříme mezi země nejhůře připravené na stárnutí populace. Rezignace na reformy je nebezpečná rozbuška, kterou Babiš přenechává svým nástupcům.
Fatální a tragické chyby?
„Podle Evy Zamrazilové prý nyní příliš rozvolňujeme rozpočtová pravidla. My ale na současnou krizovou situaci reagujeme podobně jako ostatní členské země EU,“ píše premiér. Zase jen čirá demagogie.
Není tak zásadní problém s rozpočtovým schodkem pro letošní rok, se kterým se potýkají všechny evropské vlády, ovšem pokud bude vynaložen rozumně a efektivně. Problém je s rozvolněním rozpočtových pravidel vládou prosazenou změnou zákona na sedm let, které je skutečnou hrozbou pro nastartování dluhové krize. Nikdo přitom neví, co se bude odehrávat příští rok, natož v dalších letech.
Babiš věnuje speciální pozornost předchozím vládám. Nechce prý opakovat jejich „naprosto fatální a tragické chyby“. „Tehdy se vláda pokusila naši zemi vyvést z krize cestou tupých plošných škrtů – a jak to dopadlo? Prostě jsme se jen proškrtali do nekonečné recese v dalších letech,“ prohlašuje.
Trendy úsporných opatření tehdy platily v celé Evropě a vláda ANO z nich těží dodnes. O tom svědčí i ponechání sazeb na tři roky přechodně zvýšených daní, které snížila jen kosmeticky zavedením třetí sazby DPH pro malou část zboží.
Ke zlomu a nastartování ekonomického růstu došlo před nástupem ANO do vlády. Česká republika navíc čelila řízení o nadměrném rozpočtovém schodku a jiná cesta tehdy neexistovala, pokud by se zadlužování země nemělo prodražit.
Jdete správnou cestou
Babišem kritizované kroky pravicové vlády byly ceněny zahraničními institucemi a finančními trhy. V listopadu 2011 navštívil Prahu generální tajemník OECD Angel Gurría, který ocenil zvýšení ratingu České republiky agenturou S&P (jako jedné ze dvou zemí EU během tehdejší krize).
„Dnes se to počítá dvakrát. Jdete nahoru a jdete správnou cestou. Všichni si toho všímají. Trhy jdou dolů a vaše hodnocení nahoru,“ uvedl Gurría. Narážel tím na skutečnost, že se dvojnásobně snížily úroky domácích dluhopisů vydávaných na zahraničních trzích, což svědčilo o zvýšené důvěře investorů.
V současné době hrozí České republice pravý opak. Slušná pozice u ratingových agentur nemusí platit napořád. Nedávno snížila agentura Fitch rating sousednímu Slovensku i z důvodu jeho zadlužení, které rovněž není v rámci EU příliš vysoké.
„Ačkoli je za snížením ratingu pandemie, musíme to vidět v širších souvislostech. Ty hovoří, že bývalé vlády Smer-SD trestuhodně promrhaly mohutný hospodářský růst v předchozích letech a nevytvořily rezervy na zlé časy, které nyní přišly,“ komentoval snížení ratingu slovenský ministr financí Eduard Heger.
Pepa z hospody
Jsme na tom podobně. Chlácholit se tím, že má dnes Česká republika nižší dluh než některé vyspělé evropské země včetně Německa, je rovněž zavádějící. Jsme malou otevřenou a exportně orientovanou ekonomikou, na kterou investoři logicky nahlížejí jinak než na státy s robustním hospodářským výkonem. Na negativní změny mohou v našem případě reagovat citlivěji a rychleji.
Emotivní a osobně laděná reakce premiéra Babiše na odlišné názory Národní rozpočtové rady je pokusem zakrýt jeho nekompetenci a nejistotu, co bude dál. O žádnou skutečnou expertní oponenturu nestojí. Manipulativně a nedůstojně jak „Pepa z hospody“ okřikuje ty, kteří poukazují na hazardní odsouvání navršených problémů do budoucna, kdy bude jejich řešení mnohem bolestivější. A u toho už jeho vláda nebude.