Prezident Petr Pavel FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů. Oznámil to ve středečním vyjádření zveřejněném na webu Hradu. Novelu tak dostane k novému projednání sněmovna, která může veto hlavy státu přehlasovat. Pavel ve svém odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná vláda i vlády budoucí, bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany sněmovny ve prospěch vlády. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu na sociální síti X oznámila, že sněmovna prezidentovo veto přehlasuje.
Sněmovna hlasy vládní koalice svou podobu sporné novely stvrdila před dvěma týdny přehlasováním Senátu. Horní komora do ní chtěla vložit omezující podmínky. Zákon má umožnit vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta HDP by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně by vláda mohla navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Prezident Pavel využil svoji pravomoc vrátit zákon Parlamentu potřetí a zároveň poprvé od nástupu vlády Andreje Babiše (ANO). Loni v únoru Pavel vetoval novelu růstu platů vrcholných politiků či soudců a před dvěma lety novelu, podle které soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna obě předchozí veta přehlasovala.
Důvodem pro veto je podle Pavla ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. „Tento zákon umožňuje vládě půjčovat si výrazně víc, než je tomu dnes. V praxi to znamená, že vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu,“ uvedl. Pravidla pro hospodaření státu musí být podle něj nastavena tak, aby ochránila nejen současné, ale i budoucí generace. „Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu právě my všichni,“ dodal.
Zákon podle prezidenta zároveň rozšiřuje prostor vlády navyšovat některé výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas sněmovny. „V některých případech smí vláda překročit vlastní schválený rozpočet až o deset procent na základě rozhodnutí jen svého vlastního poradního bezpečnostního orgánu,“ podotkl. Novela to má umožnit v případě zhoršení bezpečnostní situace. Opozice ve sněmovně poukazovala na to, že by tak mohla učinit pouze na základě doporučení Bezpečnostní rady státu a kritizovala posun rovnováhy mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Vyjadřovala i obavy, že spolu s dalšími změnami v zákoně to umožní vládě nekontrolovaný růst výdajů, a tím i státního dluhu.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kritiku opozice opakovaně odmítla. Už dříve ve sněmovně řekla, že zákon sám o sobě neznamená zvýšení deficitu ani o jednu jedinou korunu. Opakovaně zdůrazňovala závazek vlády udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP. Uvedla také, že podle pravidel, která po sobě zanechala bývalá vláda Petra Fialy (ODS), by nebyl státní rozpočet sestavitelný podle zákona. Zákon označila za rozumný, nemá podle ní alternativu.
Pavel ve středečním odůvodnění dále uvedl, že novela umožňuje, aby ministerstvo financí měnilo hospodaření některých nezávislých institucí na základě takzvané dohody. „Nepodezírám vládu, že jí jde o další zásah do působení Ústavního soudu, Veřejného ochránce práv, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Národní rozpočtové rady. Ve skutečnosti si tu ale nejsou obě strany rovné a zákon nově vytváří prostor pro to, aby ministerstvo financí o těchto změnách rozhodovalo z výrazně silnější pozice,“ řekl.
Dodal, že nejde o zpochybňování významu investic, i ty důležité do dopravy nebo energetiky ale podle něj musí podléhat jasným pravidlům, odpovědnému hospodaření a demokratické kontrole. „Právě ta chrání veřejné finance i důvěru občanů v to, jak stát nakládá s jejich penězi,“ řekl. Věří, že poslankyně a poslanci budou mít příležitost všechny tyto otázky znovu zvážit a přijmout zákon, který bude lépe chránit odpovědné hospodaření státu i ústavní rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, dodal Pavel.
Poslanci mají od poloviny července takzvané parlamentní prázdniny, na další schůzi by se mohli sejít na konci srpna. Právě na ní by mohli vetovanou novelu k veřejným rozpočtům znovu projednat.
Podle Schillerové sněmovna prezidentovo veto přehlasuje. V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti, napsala ministryně na síti X. Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.
Schillerová odmítla i zdůvodnění prezidentova veta. Podle ní změny měly zvýšit transparentnost rozpočtu a umožnit státu strategické investice, které posílí hospodářský růst. Ministryně nesouhlasí ani s tím, že by novela oslabovala roli sněmovny, když dává vládě možnost v případě zhoršení bezpečnostní situace překročit schválený deficit.
Babiš prezidentovo rozhodnutí považuje za nepromyšlené, nezodpovědné a aktivistické. Koalice podle něj udělá vše pro to, aby veto přehlasovala, řekl premiér svým odletem na pracovní cestu do Srbska. Dodal, že ho rozhodnutí prezidenta mrzí. Svým vetem podle Babiše prezident ohrožuje například české zdravotnictví, obranyschopnost, výstavbu. Prezident tak potvrzuje, že je lídrem opozice, tvrdí Babiš.
Opoziční strany prezidentovo veto uvítaly. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla bude vláda vydávat veto za útok, ve skutečnosti ale prezident jen brzdí rozjetý vlak extrémního zadlužování. „Každý vládní volič musí pochopit, že se jinak nebezpečně přiblížíme řeckému scénáři,“ napsal šéf TOP 09 na síti X. „To, co jsme odhalili jako rozpočtový podfuk Aleny Schillerové, se podruhé vrací do Sněmovny. Po Senátu ho odmítl také prezident,“ uvedli zase Starostové. Návrh podle nich ohýbá zákon a umožňuje vládě nadále beztrestně sekat dluhy a zadlužovat celé Česko, což STAN odmítá. „Jediné skutečné řešení je zakotvení rozpočtové odpovědnosti přímo do Ústavy ČR,“ dodalo hnutí.
Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba pak Pavel zarazil vládní účetní podvod na občanech. „Alena Schillerová a vláda si chtěla otevřít cestu k obcházení dluhových pravidel a dát si prakticky bianco šek na další zadlužování země. Prostě by stovky miliard jednoduše přestali počítat a dál nás zadlužovali,“ uvedl v reakci na veto. Piráti zároveň vyzvali vládní poslance, aby začali dělat politiku odpovědně a vrátili se k tomu, co opoziční strana navrhovala od začátku: případnou výjimku jasně omezit pouze na obranné výdaje podle metodiky NATO.
Návrat zákona do sněmovny uvítali také lidovci a ODS. „Tady totiž nejde o to, kdo je v jakém politickém dresu. Některé vlády chtějí pravidla přísnější a konsolidovat. Jiné naopak volnější a více zadlužovat. Ale tahle vláda rozpočtová pravidla zcela pokládá a to ohrožuje naši budoucnost,“ uvedl na síti X místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila. „Ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a oslabování kontrolní role sněmovny ve prospěch vlády jsou přesně to, před čím jako ODS dlouhodobě varujeme. Zodpovědnost k penězům daňových poplatníků musí být na prvním místě,“ napsal předseda ODS Martin Kupka.
