Prezident Zeman zaútočil na největší daňovou výjimku. Týká se milionů lidí a jde v ní o desetitisíce

Daňové dokumenty – ilustrační foto (ČTK)

Daňové dokumenty – ilustrační foto | FOTO: ČTK

Prezident Miloš Zeman ve svém letošním Vánočním poselství zmínil tři základní úkoly, které má podle jeho názoru před sebou vláda Petra Fialy. Jedním z nich je i úkol stabilizovat státní rozpočet. Prezident Zeman se v tomto ohledu neplete, skutečně jde o jeden ze základních úkolů, které stojí před novou vládou. Horší je to už s řešením, které hlava státu navrhuje a které se sice na první pohled může zdát jednoduché a prosté, ve skutečnosti je však jen stěží realizovatelné.

Vláda Andreje Babiše schválila rozpočet na příští rok se schodkem ve výši 376,6 miliardy korun. Kabinet Petra Fialy ho však chce ještě přepracovat a navrhnout rozpočet s deficitem maximálně do 300 miliard korun, tedy přibližně o 80 miliard menším. Ministr financí Zbyněk Stanjura ho chce mít připravený na přelomu ledna a února nadcházejícího roku.

Týdeník FORUM, číslo 19 (FORUM 24)

Miloš Zeman ve svém Vánočním poselství uvedl: „Veřejně jsem říkal, že návrh státního rozpočtu tak, jak byl předložen, považuji za nedostatečně proinvestiční a nedostatečně úsporný, a uvažoval jsem o tom, že ho budu vetovat. V čem je tento rozpočet nedostatečný? Mluvíme o úsporách, a hledáme tyto úspory v maličkostech, které nedokáží vyrovnat obrovský deficit státního rozpočtu. A abych jen nekritizoval, předkládám vám návrh, který jsem opakovaně vyjádřil při svých projevech k rozpočtu v poslanecké sněmovně. Tento návrh spočívá ve zrušení daňových výjimek.“

Zaprvé je zajímavé, že prezident Zeman tolik vyzdvihuje potřebu vyrovnaného státního rozpočtu. Přitom od roku 1996 pouze dvakrát hospodaření státu neskončilo deficitem. Jednou za premiéra Bohuslava Sobotky v roce 2016, kdy rozpočet dosáhl přebytku 61,77 miliardy korun, a podruhé za předsedy vlády Andreje Babiše, kdy byl v plusu 2,94 miliardy korun. V době, kdy byl premiérem Miloš Zeman, se státní rozpočet pokaždé ocitl v minusu několik desítek miliard korun.

Prezident Zeman vyzdvihnul zrušení daňových výjimek. Také v koaliční smlouvě nové vlády se píše, že vládní koalice chce prověřit zrušení nesystémových daňových výjimek. Koalice Pirátů a Starostů ve svém volebním programu měla dokonce napsáno: „Osekání daňových výjimek (např. přehodnocení nulových sazeb u některých kapitálových příjmů, řešení daňových rájů v EU, vykazování zisků podle země původu).“

Daňové výjimky a lobbistické skupiny

Miloš Zeman šel ale mnohem dál a ve svém vánočním projevu vyzdvihnul, že kdyby došlo ke zrušení všech daňových výjimek, ušetřilo by to 380 miliard korun, což je téměř tolik jako odhadovaný deficit státního rozpočtu v tomto roce, a pokračoval: „Měli bychom tedy vyrovnaný rozpočet a nezadlužovali bychom budoucí generace. Má to ovšem jeden háček. Za každou daňovou výjimkou se skrývá lobbistická skupina, která ji vybojovala. Daňové výjimky jsou porušením principu daňové neutrality, zásady, že daně mají platit všichni a že neexistuje ani diskriminace, ale ani preference některých daňových plátců,“ zdůraznil prezident Zeman.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

Vzápětí však dodal: „To se mimochodem týká i slevy na poplatníka, která je největší daňovou výjimkou. Ale co v současnosti v rozpočtových debatách vidíme? Politické strany se někdy téměř předhánějí, zejména ve volební kampani, v nabídce snížení daně z přidané hodnoty, snížení daní z příjmu fyzických osob a samozřejmě bojí se, že vzbudí nevoli různých lobbistů, když sáhnou na daňové výluky. Přesto je to cesta, která by mohla zastavit permanentní zadlužování naší země.“

To, co říká prezident Zeman, ovšem nedává úplně smysl. Nárok na slevu na poplatníka má každý poplatník daně z příjmu (pro pořádek dodejme, že na rok 2022 má jít o částku 30 840 korun), takže se nedá říct, že by se jednalo o porušení zásady, že daně mají platit všichni, nebo že by šlo o preferenci jen některých daňových plátců. Stejně tak není jasné, jaká lobbistická skupina by stála za touto daňovou výjimkou, která pozitivně dopadá na všechny plátce daně z příjmu.

Pozoruhodné je také to, že zrušení slevy na poplatníka navrhuje právě bývalý sociálně demokratický politik Miloš Zeman. Protože je to sleva na poplatníka, která je výhodnější pro nízkopříjmové skupiny než například plošné snížení daní z příjmu, ke kterému došlo spolu se zrušením superhrubé mzdy. Prezident Zeman chce však zrušit slevu na poplatníka.

Není těžké si domyslet, proč se hlava státu ubírá právě touto cestou. Zrušení daňových výjimek působí jednoduše a elegantně. Jako mávnutím kouzelného proutku je tak možné dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu, a pokud se tomu politické strany budou bránit, prezident je může snadno obvinit z toho, že podléhají tlakům různých lobbistů. Přitom tvrdit, že se vláda bojí toho, že zrušením všeobecně platné a rozšířené daňové výjimky, jakou je sleva na poplatníka, vzbudí nevoli nějakých lobbistů, je nesmysl.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]