Prezidentské volby se blíží. Jaké jsou silné a slabé stránky případných kandidátů?

Senátor Pavel Fischer (Senát Parlamentu ČR)

Senátor Pavel Fischer | FOTO: Senát Parlamentu ČR

Po sněmovních volbách se nyní uvolnil prostor začít se zabývat volbou prezidenta. Bez ohledu na to, kdy přesně se volba hlavy státu uskuteční, je třeba se věnovat tomu, jací různí kandidáti jsou ve hře a jakou mají šanci na zvolení, a to zvlášť v kontextu toho, že jejich hlavním protikandidátem s velkou pravděpodobností bude premiér Andrej Babiš, jehož prezidentská kandidatura se v tuhle chvíli jeví velmi reálně.

Osobností, které se už vyjádřily v tom smyslu, že o své kandidatuře na hlavu státu uvažují, je docela velké množství. Zmiňme alespoň některá jména, se kterými je nutné v tomto směru počítat. Jde o bývalého prezidentského kandidáta z roku 2018 a dnes senátora Pavla Fischera, rektorku Mendelovy univerzity v Brně a ekonomku Danuši Nerudovou, senátorku a bývalou předsedkyni poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou, armádního generála ve výslužbě a bývalého předsedu vojenského výboru NATO Petra Pavla či předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roam Black Černý a Michal Hošek)

Případných prezidentských kandidátů je samozřejmě mnohem víc (patří mezi ně například také hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb či prezidentem Zemanem omilostněný nájemný vrah Jiří Kájínek), ale uvedená pětice patří mezi ty nejvýznamnější a nejvážnější; a rovněž se shodou okolností jedná o kandidáty a kandidátky, na které sázková kancelář Fortuna vypsala nejlepší kurz, že se hlavou státu stanou.

Pavel Fischer v minulé volbě hlavy státu obdržel v prvním kole celkem 526 694 hlasů, tedy 10,2 procenta, a umístil se jako třetí hned za Jiřím Drahošem (26,6 procenta a 1 369 601 hlasů) a Milošem Zemanem (38,56 procenta a 1 985 547 hlasů).

Na to, že před samotnou prezidentskou kampaní nebyl české veřejnosti skoro vůbec známý (za Václava Havla působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky a později jako velvyslanec ve Francii), to byl skvělý výsledek. V roce 2018 byl Fischer zvolen do senátu, aktuálně je předsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a spolu se senátorem Jaroslavem Doubravou jsou jedinými členy horní komory parlamentu nezařazenými v žádném senátorském klubu.

Rektorka, senátorka i odborový předák

Profesorka Danuše Nerudová na sebe nejvíce upozornila jako předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, kterou zřídila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, a také jako členka občanské iniciativy KoroNERV-20, která si dala za cíl formulovat řešení a cesty pro rychlé překonání dopadů pandemie na českou společnost a naše hospodářství.

Poslanec ODS Pavel Žáček (Zbyněk Pecák)

Někdejší náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel pro změnu na jaře 2020 založil iniciativu Spolu silnější, kdy dal dohromady experty v oblasti bezpečnosti, krizového řízení, ochrany obyvatelstva, zdravotnictví, průmyslu a obchodu a společně připravili souhrn doporučení pro zvládání krizí.

Miroslava Němcová je dlouholetou političkou za Občanskou demokratickou stranu, byla její místopředsedkyní i první místopředsedkyní, v letech 1998-2020 byla poslankyní a působila jako místopředsedkyně, první místopředsedkyně a rovněž jako předsedkyně dolní komory parlamentu. V loňském roce pak byla s dostatečným náskokem oproti bývalému rektorovi Univerzity Karlovy a tehdejšímu senátorovi Václavu Hamplovi zvolena v druhém kole do senátu za Prahu 1.

Josef Středula je předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) už od roku 2014. V této funkci vystřídal Jaroslava Zavadila, který pak působil jako poslanec zvolený za ČSSD. Středula před svým nástupem do čela odborů vedl Odborový svaz KOVO.

Silné a slabé stránky případných kandidátů

Klíčovým faktorem příští prezidentské volby je, zda v ní bude kandidovat předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ten se sice v sobotu po zveřejnění volebních výsledů vyjádřil, že o své kandidatuře neuvažuje, ale to nic neznamená. Ještě několik dnů před sněmovními volbami pro změnu tvrdil, že pokud by ANO mělo odejít do pozice, v politice skončí, a stačilo, aby uplynulo několik dnů a svůj názor změnil s tím, že ve sněmovně zůstane, i pokud bude v opozici.

Bohumil Doležal (archiv)

Šance výše zmíněných kandidátů a kandidátek proti Andreji Babišovi se odvíjejí především od toho, zda jsou schopni se probojovat do druhého kola a zda právě v druhém kole budou přijatelní i pro voliče kandidátů, kteří odpadnou. Výhodou Pavla Fischera a Miroslavy Němcové je jejich relativně velká známost. Zároveň však Fischer může odrazovat svou konzervativní orientací a Němcová zase svým spojením s ODS.

U Petra Pavla pro změnu může leckomu vadit to, že je bývalý voják a generál, jeho působení při Severoatlantické alianci nebo členství v komunistické straně před rokem 1989. Kandidatura Danuše Nerudové by působila v mnoha ohledech svěže, ale ze všech uvedených kandidátů je nejméně známá, což je velký hendikep, který se už nemusí podařit dohnat. Samozřejmě pořád se ještě může objevit nějaký jiný silný kandidát či kandidátka.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]