František. Hlavní postava legendárního trezorového snímku Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. Poctivý sedlák, rovný člověk, opravdový chlap. Postavu skvěle ztvárnil Radoslav Brzobohatý. Jde bezpochyby o jednu z jeho nejlepších rolí. Osudů, jaké prožil František, byly na venkově v Československu v 50. letech stovky, možná tisíce. Sedlák, který chtěl jen dělat dobře svoji práci, prostě vadil bolševikům, tak ho zničili. Nebo se o to alespoň pokusili. Co ale není příliš známé, je fakt, že postava Františka měla reálný základ.
Informace o člověku, který měl být předobrazem Františka, nyní zveřejnil Archiv bezpečnostních složek. Reálný František měl příjmení Slimáček, žil v obci Kelč a 27. října 1949 ho zatkli příslušníci tamního Sboru národní bezpečnosti pro údajný černý obchod s masem, nic jiného si na něj nevymysleli. Po tom, co ho zatkli, komunisté ukradli jeho rodině podstatnou část majetku.
Zpráva Archivu bezpečnostních složek popisuje: „Po svém zatčení byl Slimáček převezen do okresní věznice ve Valašském Meziříčí, kde onemocněl. Byl proto přemístěn do veřejné nemocnice v Hranicích, odkud dne 11. listopadu 1949 uprchl (útěk byl ve filmu rovněž zmíněn). Poté se měl skrývat celé dva roky v domě svého bratra Jindřicha a jeho rodičů. V říjnu 1951 se do případu vložila Státní bezpečnost, mimo jiné také z důvodu podezření ze Slimáčkovy údajné protirežimní aktivity ve skupině „Hory Hostýnské“. Dne 31. října 1951 vydalo Krajské velitelství Státní bezpečnosti v Gottwaldově (toho času se sídlem v Uherském Hradišti) „Návrh na zatčení“ Františka Slimáčka. Následně byla dne 1. listopadu 1951 provedena v domě Slimáčkových rodičů domovní prohlídka za účelem jeho dopadení. František Slimáček byl zatčen a převezen do Uherského Hradiště, kde ještě tentýž den podstoupil výslech vyšetřovatelů Státní bezpečnosti“.
Jenže, jak se ukázalo, František Slimáček se estébáků nezalekl. „Ve své výpovědi Slimáček uvedl, že byl obviněn neprávem. Vypověděl, že hlavním důvodem jeho stíhání byl starý majetkový spor jeho otce s jedním z příslušníků SNB v Kelči a jeho kritika hospodaření tamějšího místního národního výboru. Částečně přiznal vinu za neoprávněné řízení a poškození vypůjčeného automobilu bez řidičského oprávnění. Při výslechu mimo jiné také zmínil, že se účastnil protinacistického odboje během druhé světové války, když byl napojen na „Nikolajovu“ partyzánskou skupinu,“ popisují badatelé z Archivu bezpečnostních složek.
Vyšetřování Státní bezpečnosti neodhalilo žádnou protirežimní činnost Františka Slimáčka. „Proto byl na žádost Okresní prokuratury ve Valašském Meziříčí dne 8. ledna 1952 vydán příkaz k eskortě Františka Slimáčka do věznice Krajského soudu v Uherském Hradišti, kde byl následující den převzat do vazby pro odpykání trestu za jeho údajnou kriminální činnost,“ uzavírá zpráva Archivu bezpečnostních složek.
Zajímavostí je, že Radoslav Brzobohatý se s Františkem Slimáčkem setkal, před natáčením filmu v roce 1968 spolu strávili asi 14 dní, během kterých Slimáček Brzobohatému nejen vyložil svůj životní příběh, ale vysvětlil mu svůj vztah k půdě, zemědělství, naučil ho například orat a další práce v oboru. „Tatínek byl sedlák a měl nesmírnou selskou hrdost,“ řekl v pořadu Reportéři ČT v roce 2012 syn Františka Slimáčka František. Jeho otec nakonec přežil všechny ty, kteří mu na konci 40. let a v 50. letech ublížili. Zemřel na konci 90. let v 90 letech.