Meziročně narůstá počet případů domácího násilí. V loňském roce policie využila institutu vykázání násilné osoby ze společného obydlí v 679 domácnostech s nezletilými dětmi, to je o 119 případů více než v roce 2022. Vyplývá to ze statistik intervenčních center pro osoby ohrožené domácím násilím. Jejich pracovníci navíc upozorňují, že u dětí vystavených domácímu násilí se zvyšuje riziko přenosu násilí. Asociace pracovníků intervenčních center proto spustila kampaň s názvem Kolotoč násilí, která radí obětem, svědkům či pachatelům násilí, jak pomyslný kolotoč zastavit.

Nejnovější data o osobách ohrožených násilím ukazují, že zatímco v roce 2022 bylo incidentům mezi rodiči přítomno 1 090 dětí, v roce 2023 se jejich celkový počet zvýšil na 1 398. Policie ČR loni vykázala 1 268 násilných osob ze společného obydlí, z toho 679 z domácností s dětmi. Tedy o 181, respektive 119 násilníků více než v roce 2022. Jde o nejvyšší číslo od roku 2018, kdy bylo pro domácí násilí vykázáno 1 286 osob.

Nejčastěji policisté využili institutu vykázání v krajích Jihomoravském, Ústeckém a v Hlavním městě Praha.

Do péče intervenčních center se nejčastěji dostaly v důsledku vykázání násilné osoby ze společného obydlí děti mezi 0 a 6 lety a potom dospělí ve věku 27 až 40 let. Tato věková skupina se zároveň na intervenční centra nejčastěji obracela sama, vychází z dat center. V drtivé většině se jedná o ženy.

Na negativní dopady rostoucího trendu domácího násilí chce nyní upozornit kampaň Asociace pracovníků intervenčních center ČR s názvem Kolotoč násilí. Odbornou i širokou veřejnost seznamuje s fenoménem takzvaného transgeneračního přenosu násilí v partnerských vztazích. „Domácí násilí se velmi často v rámci rodin přenáší z prarodičů na rodiče a dále na jejich děti,“ vysvětluje předsedkyně asociace Martina Vojtíšková. Dodává, že na vině je nežádoucí přebírání vzorů, ale i silné tradiční stereotypy a v neposlední řadě sociální tlak okolí.

Výskyt transgeneračního přenosu násilí v českých rodinách potvrzuje i Petra Šobáňová ze společnosti SocioFactor, která v rámci kampaně realizuje kvalitativní i kvantitativní výzkum. „Až třetina dotazovaných, kteří mají zkušenost s domácím násilím, uvedla, že toto násilí už se v jejich rodině objevilo u předchozí generace,“ říká vedoucí výzkumnice.

Průběžné výsledky výzkumu dále naznačují, že si transgenerační přenos lidé velmi často uvědomí až při podrobnějších a dlouhodobějších rozhovorech, jako například při terapii. „Je velmi důležité s tímto aspektem pracovat, aby se každý, kdo v násilném vztahu žije, z kolotoče násilí dokázal vymanit, ať je rodičem, nebo dítětem,“ dodává Vojtíšková s tím, že část aktivit proto směřuje také na vzdělávání samotných interventů, tedy sociálních pracovníků, terapeutů a dalších odborníků. 

Podle průzkumu iniciativy Pod Svícnem se celkem 22 procent lidí v Česku stalo obětí nějaké formy domácího násilí. Situaci by měl pomoci nový zákon o domácím násilí, který v lednu posuzovala Legislativní rada vlády a jenž by měl být brzy projednáván na vládě. Mimo jiné by měl obsahovat hlavně definici domácího násilí, která nyní v občanském zákoníku chybí.

Dále čtěte

Psycholožka Čírtková: Domácí násilí je psychologická past. Tyrani v době dvoření bývají princové

ROZHOVOR / "Domácí násilí je psychologická past. Vztah začíná obvykle romanticky. Tyrani v době dvoření bývají šarmantní, galantní, prostě princové,"…

Iniciativa také nedávno na základě nového průzkumu uvedla, že oběti domácího násilí mají nízkou důvěru v soudy. Věří jim pouze osm procent. Důvěra v neziskové organizace je násobně vyšší. Z výzkumu také vyplývá, že pouze čtvrtina případů domácího násilí se dostala před trestní soud. Pouze ve 40 procentech případů pak tento soud rozhodl podle dotázaných spravedlivě.

„Data, která se nám dostala do ruky, nás i při praktické zkušenosti s přeživšími šokovala. Jmenovatelem je nízká důvěra v samotný systém a pocit nespravedlnosti. Pokud v soudní systém u nás věří pouze necelá desetina obětí domácího násilí, považuji to za zdvižený prst pro systém, který nelze ignorovat,“ vysvětlila spoluzakladatelka iniciativy Pod Svícnem a poslankyně Barbora Urbanová (STAN).