Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci FOTO: ČTK/Šulová Kateřina
FOTO: ČTK/Šulová Kateřina
Pokud Andrej Babiš bude kandidovat na prezidenta republiky, nebude snadné ho porazit. Podařit se to může, klíčové ovšem je, jak se zachovají voliči, kteří šéfa hnutí ANO za prezidenta nechtějí, a jak k volbě hlavy státu přistoupí případní Babišovi protikandidáti, a v neposlední řadě záleží i na tom, kdo všechno se volebního klání nakonec zúčastní. Jinak řečeno, co by měl splňovat prezidentský kandidát, který by mohl nad Andrejem Babišem zvítězit, a co se dá pro jeho vítězství udělat?
Předseda hnutí ANO má k dispozici dostatek finančních prostředků na kampaň, má fungující PR tým, ozkoušené komunikační nástroje a své voliče dobře zná a oni zase pro změnu znají jeho. Každý ví, kdo je Andrej Babiš, takže nemusí věnovat spoustu času, energie a financí už jenom na to, aby se lidem představil.
Stačí, když lehce přeorientuje svoji kampaň pro sněmovní volby a bude pokračovat tam, kde s ní přestal, respektive bude dělat to, co dělá posledních více než osm let. Jediná změna asi bude, že začne útočit na nastupující vládu Petra Fialy, případně na prezidentské kandidáty, kteří budou mít k tomuto kabinetu blízko, a o svém prezidentování bude hovořit jako o poslední hrázi bránící tomu, aby se vrátilo přesně to, kvůli čemu do politiky údajně vstoupil: kšeftíky a kšefty tradičních politiků a jejich kamarádíčků a jejich rozkrádání státu.
Babišovou velkou výhodou je také to, že má za sebou politickou stranu s největším počtem poslaneckých mandátů, která pomalu míří do opozice a která v letošních volbách získala celkem 1 493 905 hlasů. Mimochodem stejný počet hlasů by Andreji Babišovi v prezidentské volbě v roce 2013 i 2018 s přehledem zajistil postup do druhého kola.
V první volbě se to podařilo Karlu Schwarzenbergovi s 1 204 195 hlasy a Miloši Zemanovi s 1 245 848 hlasy (třetí v pořadí pak byl Jan Fischer s 841 437 hlasy). O pět let později do druhého kola postoupili Jiří Drahoš s 1 369 601 hlasy a Miloš Zeman s 1 985 547 hlasy. Za nimi potom následoval Pavel Fischer s 841 437 hlasy.
Jediný favorit podle Vondráčka
Už jen z toho je patrné, že v případě Babišovy kandidatury bude jen velmi obtížné zabránit jeho postupu do druhého kola. O to důležitějším se pak samozřejmě stane kolo druhé. Každý, kdo dnes má ambici na prezidenta republiky kandidovat a skutečně mu jde o to, být zvolen, ne jenom na sebe upozornit a získanou popularitu později využít k něčemu jinému (například při volbách do horní komory parlamentu), by se měl soustředit především na svoje šance obstát v druhém kole prezidentské volby, a to konkrétně v situaci, kdy jeho protikandidátem bude Andrej Babiš.
Předseda poslanecké sněmovny a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček tento týden ve středu v Interview ČT24 na otázku, zda bude hnutí ANO pro příští prezidentskou volbu stavět vlastního kandidáta, odpověděl: „Jako v tuto chvíli nejsilnější politický subjekt v zemi bychom měli.“ A na doplňující dotaz, zda to bude Andrej Babiš, dodal: „Za mě zatím jiného favorita nemáme.“
Také místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy za hnutí ANO Karel Havlíček ve středu v rozhovoru pro podcast časopisu Reflex Prostor X prohlásil, že se domnívá, že by Andrej Babiš měl kandidovat na prezidenta.
Co za takových okolností zvyšuje šanci Babišových protikandidátů na úspěch? V první řadě by mělo jít o někoho, proti komu není vůbec jednoduché vést negativní kampaň. Dá se říct, že koalici SPOLU v letošních sněmovních volbách výrazně pomohlo právě to, že hnutí ANO proti ní a jejímu lídrovi Petrovi Fialovi vedlo jen minimálně negativní kampaň.
Rozhodující druhé kolo
Zaměřilo se především na koalici Pirátů a Starostů, k čemuž možná přispělo i to, že proti Petru Fialovi se negativní kampaň vede dost špatně, protože snad s výjimkou jeho účasti ve vládě Petra Nečase se proti němu nedá vytáhnout takřka nic.
Stejně tak když se podíváme na to, kolik hlasů v prezidentské volbě v roce 2018 v druhém kole získal Jiří Drahoš (2 701 206 hlasů) oproti Karlu Schwarzenbergovi v roce 2013 (2 241 171 hlasů), je vidět, že v Drahošův prospěch hrálo to, že jednak se proti němu hůře vedla negativní kampaň a zároveň voliči kandidátů z prvního kola neměli takový problém dát svůj hlas v druhém kole právě jemu. U Karla Schwarzenberga to bylo mnohem obtížnější, což se odvíjelo od toho, že byl ministrem nepopulární Nečasovy vlády.
Jednotliví kandidáti by proto měli poctivě zvážit své možnosti v druhém kole a rovněž by měli přemýšlet o tom, jestli jejich postup do druhého kola není něčím, co se případně Babišovi bude tuze hodit. Představa Andreje Babiše coby prezidenta by k tomu měla být dostatečnou motivací.
Stejnou úvahu by pak měli podstoupit i voliči. Předsedy hnutí ANO se mohou zbavit jen v případě – a zabránit tak jeho zvolení hlavou státu –, že do druhého kola prezidentské volby nepošlou někoho, u koho si velké množství občanů najde důvod, proč ho nevolit. V nejhorším možném případě těch důvodů dokonce může být i více a každý si najde ten svůj, ale výsledek bude pouze jediný: prezidentem se na pět let stane Andrej Babiš.
