Igor Girkin. FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 4.0/ Dom kobb
FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 4.0/ Dom kobb
Igor Girkin, někdejší separatistický bojovník na Donbasu, rozebral možnou strategii ozbrojené vzpoury skupiny Wagner. Nevylučuje, že za určité konstelace by mohl Jevgenij Prigožin dosáhnout úspěchu. Záleží podle něj na míře neschopnosti a prodejnosti vojenských i politických činitelů.
„Strategická myšlenka Prigožinova týmu je velmi jasná, logická, velmi riskantní, ale nápadně odvážná a má šanci na úspěch v atmosféře liknavosti a demotivace všech mocenských struktur Ruské federace. Zajistil si opěrný bod v Rostově a odvedl na sebe pozornost – ostře vrhnout do nájezdu na Moskvu nejbojeschopnější jednotky (několik tisíc bojovníků). Jejich úkolem je obejít všechna velká centra (Voroněž byla obejita, Lipeck rovněž) a snažit se nezaplést do bojů s místními posádkami (i bez jejich blokování) – vrhnout se na Moskvu a všemi prostředky jí co nejdříve dosáhnout,“ psal Igor Girkin na telegramu v sobotu ve čtvrt na čtyři odpoledne.
Prigožin počítá s panikou a útěkem všech vyšších činitelů a s převzetím moci. Pak už bude muset Prigožin jen přijmout frontu „náhle osvícených“ úředníků všech stupňů, kteří budou chtít složit přísahu věrnosti a slavnostně vstoupit do Kremlu. Co bude potom s Ruskem, je pro něj momentálně málo zajímavé.
„Tato strategie má jen dvě slabiny,“ soudí Girkin, „možnost narazit před přiblížením k Moskvě na poměrně velké jednotky, bojeschopné a neochotné vzdát se (nebo zůstat neutrální) a nevyhnutelné problémy se zásobováním úderné jednotky, která bez zásob nemůže bojovat déle než pár dní. A pak je porážka nevyhnutelná.“
Podle Girkina tohle Prigožin ví a wagnerovci vymysleli řešení. „Zakopají“ některé síly v Rostově a odlákají tam úsilí těch, kteří jsou ještě ochotni bojovat za Kreml. V Moskvě je dvakrát více mužů ve službě, než mají k dispozici wagnerovci, a mnohonásobně více než v jeho úderné skupině. Je ale otázka, kolik z nich je schopno bojovat a jestli vůbec bojovat budou. „To je celá ,intrika‘ a klíč k výsledku tohoto (měl bych uznat) brilantně odvážného ,výpadu‘. Zda plán vyjde, nebo ne – to se dozvíme snad už na začátku příštího dne,“ uvažuje Girkin.
Igor Girkin je znalcem vojenské historie, zvláště ruské občanské války po roce 1917 a dodává historickou paralelu.
„Víte, co mi z historického hlediska připomíná ,cestu‘ Prigožinovy armády do Moskvy?Přepadení týlu Ozbrojených sil jižního Ruska (Děnikin) anarchistickými oddíly baťky Machna (ukrajinský anarchistický velitel za občanské války Nestor Machno, pozn. red.). Situace je velmi podobná. Všechny bojeschopné jednotky bílých bojují na frontě proti rudým, zatímco v týlu jsou plné konvoje, etapové a týlové týmy, malé posádky… A Machnova armáda, čítající 20 000 mužů a po zuby ozbrojená, se valí dál… Nikdy se na dlouho nezastaví, nikdy se nezapojí do větších bitev…“ vidí podobnost s historií Girkin.
Igor Vsevolodovič Girkin (* 1970), známý také jako Igor Ivanovič Strelkov, byl do 14. srpna 2014 vojenským velitelem takzvané Doněcké lidové republiky a Novoruska. Je veteránem sovětské a ruské armády, účastnil se několika předchozích vojenských konfliktů: války v Podněstří, v Bosně a v Čečensku. Sehrál klíčovou roli v ukrajinské válce roku 2014. Zbaven všech funkcí byl v srpnu 2014, údajně na nátlak Kremlu. Vrátil se do Moskvy a prohlásil, že konečnému vítězství ruského lidu zabránili zrádci v okolí Vladimira Putina, kteří jsou řízeni ze zahraničí. Za účast na sestřelení malajsijského civilního letadla letu MH-17 byl mezinárodním tribunálem odsouzen v nepřítomnosti jako válečný zločinec. Kriticky se vyjadřuje o ruském ministerstvu obrany a generálním štábu a Vladimira Putina obviňuje z váhavosti a toho, že se obklopuje neschopnými lidmi. V poslední době také upozorňoval na nebezpečí, jaké představuje Jevgenij Prigožin.
