Ministr zdravotnictví Roman Prymula se po svém jmenování zjevně ujal role toho rozumného, toho chápavého, toho, který sice „plukovnicky“ přikazuje a zakazuje, ale umí se i omluvit. Nebo aspoň umí takový projev přečíst. Pokud by si ale Miloš Zeman i za současné stále se zhoršující epidemiologické situace svůj ceremoniál 28. října skutečně prosadil a pokud by se tam Prymula pro svůj řád vydal, popřel by tím všechno, co tak dojemně hlásal k lidu. Předvedl by jen, že jak je u našich mocných zvykem, pro ně žádná nařízení neplatí a jejich slova nemají žádnou váhu.

Prezident Miloš Zeman se rozhodl ocenit Romana Prymulu za skvělé zvládnutí první vlny epidemie koronaviru v Česku. Ministr zdravotnictví jej údajně požádal o odložení na příští rok, až bude jasné, jak se podaří zvládnout druhou vlnu. Že by se ale Zeman k nějakému odložení skutečně chystal, se zatím neukazuje. A nezdá se ani, že by na svém umanutém přání, že slavnostní předávání státních vyznamenání se musí konat za každou cenu, protože to chce a chce a chce, přestal trvat. A tak to vypadá, že ve chvíli, kdy „prostý“ lid musí pod hrozbou pokut dodržovat příkaz setkávání nanejvýš šesti lidí, mocní si jako obvykle pro sebe prosadí výjimku.

Byl by to další v řadě projevů nechutného papalášství, jako byla za nouzového stavu zabijačka „hladového“ prasete u bezprověrkového kancléře Mynáře, nebo to, že prezidentův poradce Nejedlý po návratu z dosud neobjasněné mise v Číně místo karantény beztrestně pobíhal po Praze, a do karantény ani na testy nemusel ani premiér Babiš, přestože několik hodin seděl v místnosti s nakaženou osobou. Zkrátka co není dovoleno kmánu, to je dovoleno pánu. Teď jde o to, jestli se v den státního svátku k panstvu, které může vše a dává to bezostyšně najevo, připojí i Roman Prymula a veřejně ukáže, jakou mají jeho slova váhu.

Neměl by to udělat hned ze dvou důvodů. Tím prvním je prostý fakt, že je ministrem zdravotnictví. A už jen z titulu své funkce by se žádné podobné akce nejenže neměl účastnit, ale ještě k tomu by měl hlasitě apelovat na to, aby se vůbec nekonala. Měl by přesvědčovat a vysvětlovat, proč to přes všechny řeči o přísném dodržování hygienických předpisů a přes obvyklou hadrovitou poddajnost vicepremiéra Hamáčka, který se neodvážil Zemanovi odporovat, vůbec není vhodné. Prostě ministr zdravotnictví (a navíc odborník v oboru epidemiologie) na slavnosti, které se mezi lidmi začalo přezdívat „covid párty“, by působil asi jako velitel hasičů na mejdanu u stohu, kde si účastníci hrají se sirkami.

Druhým důvodem je to, že vůbec nikdo, a tím méně člen vlády, by se neměl chovat jako ten, kdo jiným zakazuje a nařizuje, ale současně jim dává najevo, že pro něj a pro ty nahoře žádné zákazy ani předpisy platit nemusí. Sympatie mnohých, bohužel nutno říci naivnějších a k opíjení rohlíkem náchylnějších spoluobčanů, si aktuálně získal svým proslovem k národu. V něm přečetl všechna ta slova, která by správně měl pronést premiér, ale která, protože je jím právě Babiš, nikdy nepronese.

Dotaz, zda už teď bude pokornější, dostal na tiskové konferenci Babiš, ale předvést, byť dost nevěrohodně, pokoru a omluvy nakráčel před kamery Prymula. Přispěchal sejmout z Babiše vinu. Vystoupil v roli toho, jenž chápe zoufalou situaci těch, kteří přišli o své živnosti či o práci, vyjádřil soucit s těmi, kteří ztratili dokonce své blízké. Svůj projev sice v nesmyslně depresivním aranžmá připomínajícím účastníky pohřbu v krematoriu oddeklamoval nevěrohodnou ochotnickou dikcí ze čtecího zařízení, ale zaznělo v něm všechno, co má v nelehké situaci, v jaké se naše země ocitla, zaznít. Včetně apelu na odpovědnost každého z nás a výzev k dodržování všech nepříjemných restriktivních opatření bez ohledu, jak je to pro každého z nás těžké.

To, že mu projev s největší pravděpodobností sepsal nebo se na něm přinejmenším podílel Babišův políbený mediální guru „Mára“ Prchal, jak aktuálně zjistil server iRozhlas, sice ukazuje, že všechno je jen jeden veliký politický marketing, jehož skutečným účelem je výhradně upevnění moci vládní garnitury a vytváření dojmu, ale nic to nemění na tom, že se Roman Prymula tváří, jako by to byla jeho slova, za kterými si stojí. Úsilí toho, kdo si s proslovem k národu dal takovou práci (ať už to byl Prchal, který to popírá, nebo jiný marketér), by svou účastí na hradní vyznamenávací „covid párty“ obratem shodil. A pozbyl by také posledních zbytků důvěryhodnosti, kterým se stále ještě těší u těch, co jsou nadšení z prostého faktu, že nějaký vládní politik umí říct, nebo alespoň přečíst větu, která dává smysl.

Tak uvidíme, jestli Roman Prymula skutečně před zraky všech, po kterých žádá dodržování všech tvrdých opatření, všech příkazů a zákazů bez výjimek, nakráčí do Vladislavského sálu, aby si v den, kdy nejspíš přibudou další desítky mrtvých, na Zemanově nesmyslné „trucpárty“ převzal svůj řád. Budeme doufat, že to neudělá.

Autorka je řadovou členkou TOP 09.