Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
V průběhu července hackeři narušili práci hned několika velkých společností v Rusku. V úterý oznámily výpadek minimálně tři velké společnosti, mezi nimi i lékárny a lékařská klinika, píše ruský web BFM.ru. Podle ruských odborníků na kyberbezpečnost se dají čekat další velké hackerské útoky.
Co spojuje útoky, ke kterým došlo v letošním roce, se pokusil vysvětlit expert na informační bezpečnost a generální ředitel společnosti Phishman Alexej Gorelkin.
„Před těmito útoky došlo k útokům na ropné společnosti. A ještě předtím byly útoky na poskytovatele internetových služeb – také úspěšné. Nyní se útoky zaměřily na zdravotnictví. Útok byl také na Aeroflot. Je to důsledek toho, že útočníci získali přístup k sítím těchto společností již poměrně dávno. A není jisté, že k tomu došlo najednou, ale spíše v průběhu určitého času, po kterém byl přístup pravděpodobně prodán nějaké skupině, jež měla zájem právě o takové destruktivní jednání. Poté útočníci jednoduše začali ničit infrastrukturu napadeného subjektu, což není pro komerčně motivované skupiny obvyklé,“ říká Gorelkin.
Podle BFM.ru je pozoruhodné, že všechny poslední kybernetické útoky měly velký mediální ohlas. „Když si nemůžete koupit svůj oblíbený nápoj ve specializovaném obchodě nebo když například zruší let a vy musíte čekat na letišti, je to znát. Diskutují o tom běžní lidé i média,“ dodává web.
Technické podrobnosti posledních kybernetických útoků zatím nejsou známé, a i když vyšetřování pravděpodobně zjistí, jak a kdy se hackeři do podnikových sítí společností dostali, není jisté, jestli budou výsledky zveřejněny.
Pozornost vzbudil tento týden případ Aeroflotu. K útoku na něj se přihlásila jedna z hackerských skupin, která tvrdí, že generální ředitel letecké společnosti si nezměnil heslo od roku 2022 a že společnost pořád používá zastaralé operační systémy Windows XP, pro které Microsoft už dlouho nevydává bezpečnostní aktualizace.
Expert na informační bezpečnost Alexandr Kukulčuk nevidí zrovna tyto detaily jako to nejzávažnější.
„V případě Aeroflotu samozřejmě generální ředitel a jeho účet nemohou ohrozit síť. To, že nejvýznamnější uživatel nezměnil heslo, není taková tragédie, i když by měla být dodržována základní kybernetická hygiena. Správci, nejspíš správci informační bezpečnosti, mají plný přístup. To, že tam používají starý software – Windows XP, Windows 2003, jak se píše – opravdu znamená větší náchylnost k útokům, ale kompromitace se týkala serverových částí, obchodních systémů,“ říká Kukulčuk.
Objevují se hlasy volající po potrestání osob, které zanedbaly bezpečnostní prevenci.
„Doufám, že zákonem stanovenou odpovědnost ponesou nejen pachatelé tohoto útoku a jeho zadavatelé, ale i ti činitelé, jejichž vinou k němu mohlo dojít. Aeroflot musí z této situace vyvodit velmi vážné závěry, ale nyní je nejdůležitější splnit závazky vůči cestujícím. To, co se stalo, je poučení nejen pro účastníky trhu letecké dopravy, ale pro absolutně všechny ruské organizace. Nesmíme zapomínat, že válka proti naší zemi se vede na všech frontách, včetně digitální. A nevylučuji, že ‚hacktivisté‘, kteří se k incidentu přihlásili, jsou ve službách nepřátelských států,“ napsal poslanec Státní dumy Anton Gorelkin na Telegramu.
Objevují se obavy, že přijdou další kybernetické útoky. Ředitel RTM Group a expert na informační bezpečnost Jevgenij Carev si myslí, že počet takových útoků je „neobvyklý“.
„Mírně řečeno je to nenormální, protože s cílenými útoky se setkáváme, ale obvykle jsou to ojedinělé případy s dostatečně velkým časovým odstupem. V tomto případě jsme zaznamenali výpadek mnoha služeb velkého počtu společností. To spíše naznačuje, že útoky jsou pravděpodobně koordinované,“ soudí Carev. Podle něj „vše nasvědčuje“ tomu, že se další útoky připravují a „pravděpodobně jich bude hodně“.
Po sérii úspěšných kybernetických útoků odborníci přišli na to, že ruské společnosti budou „pravděpodobně muset“ zvýšit výdaje na kybernetickou bezpečnost a „přejít na domácí řešení“, protože programům a zařízením „vyvinutým v nepřátelských státech nelze důvěřovat“. Nahrazení importovaných produktů je v Rusku kvůli západním sankcím velké téma, v praxi se ovšem často ukazuje, že není jasné, jak by to šlo provést.
