Minulý týden Evropská komise ve své hodnoticí zprávě doporučila lídrům zemí EU zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, o čemž mají rozhodovat na zasedání Evropské rady 14. a 15. prosince. Samotné otevření přístupových rozhovorů by bylo pro Ukrajinu velmi žádaným a významným krokem, ačkoli by se tím pouze zahájil několikaletý přístupový proces. Během něj bude muset Ukrajina důsledně plnit podmínky EU a slaďovat se s evropskými standardy napříč množstvím oblastí, od zásad právního státu a demokracie či pravidel pro ochranu spotřebitelů a zdanění po otázky zahraniční politiky.

S ukrajinskou přihláškou o členství zároveň započala i živá debata o vnitřních reformách Unie samotné. Ty by ji připravily na vstup velké a chudé Ukrajiny, která má Rusko za svého souseda, bez toho, aby došlo k ohrožení fungování EU.

Případné přijetí zemí východní Evropy a západního Balkánu, které se nyní o vstup do EU ucházejí, by znamenalo největší rozšíření od našeho vlastního vstupu v roce 2004. Tehdy byla Česká republika součástí skupiny deseti nových členských států, spolu s dalšími zeměmi střední Evropy, pobaltskými státy, Slovinskem, Maltou a Kyprem. Ukrajina samotná měla před napadením Ruskem populaci zhruba 44 milionů, což odpovídá přibližně velikosti Polska a pobaltských zemí dohromady. Vzhledem k její populaci, velikosti a malé rozvinutosti její ekonomiky i její geopolitické pozici nad rámec trvání války bude budoucí vstup Ukrajiny do EU mít pro Unii rozsáhlé politické, finanční i bezpečnostní dopady.

Nabídnutí evropské perspektivy Ukrajině, Moldavsku a Gruzii odstartovalo diskuse o reformě Unie, které se zabývají především otázkou proměny financování společné zemědělské politiky a přerozdělování strukturálních fondů EU. Podle nedávné studie, o které informovaly Financial Times, by podle aktuálního nastavení vstup Ukrajiny znamenal pokles subvencí současným členským státům v oblasti zemědělství až o 20 procent. To by bylo problematické především pro Francii, Španělsko či Německo, tedy země, které aktuálně z dané politiky čerpají nejvíce.

Významné dopady by členství Ukrajiny mělo také na přerozdělování prostředků ze strukturálních fondů EU, zejména z Fondu soudržnosti, který má…