Příliš viditelný Mynář. Funkce kancléře je v zavedených demokraciích nenápadná a bez skandálů

Miloš Zeman a Vratislav Mynář v Číně v roce 2017 (ČTK)

Miloš Zeman a Vratislav Mynář v Číně v roce 2017 | FOTO: ČTK

Jak daleko má Česko na Západ, ukazuje i prostý fakt, že široká veřejnost vůbec zná jméno Vratislava Mynáře. Prezidentův kancléř má být za normálních okolností hlavně neviditelným organizátorem agendy hlavy státu, případně se objevuje při ceremoniích typu předávání státních vyznamenání. Mynář je v tomto směru unikát – zapletl se do řady kauz a svou pracovní dobu státního úředníka tráví jejich vysvětlováním. V Německu či Rakousku by se nestačili divit…

Když se průměrného Němce zeptáte, kdo je to Stephan Steinlein, pravděpodobně jen pokrčí rameny. Když naopak v Česku zmíníte jméno Vratislav Mynář, dotázanému se nejspíš vybaví řada asociací. Ať už zabijačka v Osvětimanech, nebo machinace kolem Lánské obory, případně příběh o kancléřově bezpečnostní prověrce.

Oba muži, Steinlein i Mynář, mají protokolárně stejnou funkci: vedoucí prezidentské kanceláře. Rozdíl je v tom, že zatímco Mynář plní média svými skandály, jeho německý protějšek zůstává v pozadí – jak je ostatně na západ od Česka zvykem.

Zkuste si prodat důl v Sársku…

Když německá média při nástupu prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v roce 2017 zjišťovala, kdo je jeho pravou rukou, oproti Vratislavu Mynářovi to byla celkem nudná story.

Stephan Steinlein je vystudovaný teolog, vyrostl ve východním Německu a jeho rodina měla v nejtužších časech NDR ostře protikomunistický postoj. Se současným prezidentem spolupracuje přes dvacet let. Nedává rozhovory a nemá na kontě žádný známý přešlap, natož skandál.

Vratislav Mynář byl naopak pro média „zajímavý“, už když na Hrad nastupoval, coby podnikatel a dosluhující předseda strany Strany práv občanů Zemanovci. Za necelých osm let ve funkci kancléře navíc dělal všechno pro to, aby si ho novináři všímat nepřestali. Dlužno říct, že velmi úspěšně – skandál střídal skandál.

Podivně levný nákup vily ve Strašnicích, načerno postavený rybník v Osvětimanech, podezření na účast v kauzách v Lánské oboře (těžba kamene, manipulace veřejných zakázek apod.) či nově Mynářem přiznaný podíl na vyjednáváních o prodeji dolu na Ostravsku čínským zájemcům, navíc s údajnou stamilionovou provizí – to jsou jen některé kauzy, jimiž Mynář plní v posledních letech média.

Jak by to zhruba vypadalo, kdyby kancléř německého prezidenta prováděl totéž, co Mynář v Česku, nedávno trefně popsal tento populární (anonymní) twitterový účet:

Absurditu aktuálního českého pojetí funkce kancléře to vystihuje dokonale.

Postupem času je také čím dál jasnější, že Mynářovi vysvětlování vlastních kauz zabírá dost času. Toho času, který by jako státní úředník s čistým platem přes půldruhého milionu ročně měl věnovat zejména hladkému chodu prezidentské kanceláře.

Na stránkách hrad.cz přibyla v minulých letech rubrika „Vyvracíme dezinformace“, kterou z velké části plní právě reakce Hradu na Mynářovy kauzy.

Sám kancléř začal také natáčet videa, kde se své přešlapy snaží vysvětlit a přitom znedůvěryhodnit novináře, kteří o jeho problémech píší. Hrad tvrdí, že videa natáčí Mynář z vlastní iniciativy a „zadarmo“, stejně jako jeho žena Alexandra, která se na tvorbě dalšího videoobsahu pro prezidentskou kancelář také podílí.

To, že by byl prezidentův kancléř zároveň i youtuberem, navíc čistě kvůli svým vlastním kauzám, by v sousedních zemích (tedy alespoň v těch, kde má prezidentský úřad tradici nepřerušenou komunismem a kde se hradní zvyklosti neformovaly nově až po pádu totality) bylo něčím nemysliteným. O Německu už řeč byla, podobné je to i v sousedním Rakousku.

Srovnání, které bolí

Současný rakouský prezident Alexander Van der Bellen rovněž spoléhá na celkem početný tým spolupracovníků, který ale až na výjimky zůstává v pozadí a do médií se nijak netlačí, respektive ho tam netlačí žádné skandály.

Hvězdou prezidentského úřadu totiž je, jakkoli banálně to může znít, sám prezident – jako třeba když sociální sítě obletěla Van der Bellenova fotka, jak sám cestuje vlakem na druhý konec Rakouska nebo jak jede vídeňským metrem a nijak nevybočuje z řady ostatních cestujících. I tohle je samozřejmě součást cíleného vytváření dobrého mediálního obrazu, srovnání Rakouska s Českem však doslova „bolí“.

Stačí se například podívat na oba YouTube kanály, které rakouská a česká prezidentská kancelář provozují. Rakouské verzi dominuje – světe, div se – prezident; se svými projevy, návštěvami regionů a podobně. Naproti tomu českému „prezidentskému“ kanálu dominuje Vratislav Mynář – buď sám coby průvodce krátkými filmy o svých kauzách, nebo jeho žena Alexandra jako moderátorka propagačních videí pro Pražský hrad.

Prezident Zeman je tak nejen na internetu, ale obecně ve veřejném prostoru jaksi na pozadí svého kancléře (plus svého mluvčího Jiřího Ovčáčka či poradce Martina Nejedlého). Nelze přitom vše omlouvat špatným zdravotním stavem, kvůli kterému už Miloš Zeman nemůže tak často mezi lidi, nemluvě o zahraničních cestách, a absolvovat program, který prezidenti sousedních států bez problémů zvládají.

Jak ukazuje srovnání se zahraničím, situace, kdy jsou prezidentovi spolupracovníci kvůli vlastním skandálům vidět víc než samotný prezident, není normální stav, ale smutná česká anomálie.

Článek publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]