Korespondenční volbu projednávají aktuálně v české poslanecké sněmovně její navrhovatelé, příznivci i odpůrci. Zatímco opozice například napadá možná dílčí porušení ústavních principů, navrhovatelé zákona zdůraznili, že tato alternativa je součástí volebního řádu mnoha etablovaných demokracií. Kamenem úrazu se pak stal hypotetický případ úmrtí voliče v průběhu doručování jeho hlasu.

V poslanecké sněmovně pokračuje diskuze o zavedení korespondenční formy do volebního systému. Odpolední debatu zahájila analytická slova poslankyně Jany Potůčkové (STAN). Hovořila o způsobech, jak se tato volba propsala do politických systémů v USA, ve Francii i v Rakousku, a zmínila, že v prvně jmenované zemi se korespondenční hlasy počítaly již v 17. století, pokud byla domácnost voliče ohrožena útokem „indiánů“, a prvním z politiků, kteří se mohli radovat z velké voličské podpory zaslané poštou, byl americký prezident Abraham Lincoln (1809-1865). Potůčková zdůraznila, že vůči volebním podvodům není imunní ani stávající uspořádání volebního systému, a zmínila četné pokusy o svážení voličů, duplicitní volbu a další podvody v celé řadě zemí od Maďarska přes Srbsko až po Turecko. Zabývala se rovněž útoky Donalda Trumpa na volební systém v USA.

Po kritice formálního postupu podání návrhu zákona, kterou prezentovali poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Patrik Nacher (ANO), Tomáš Kohoutek (ANO) a řada dalších opozičních poslanců, vystoupil vicepremiér a ministr vnitra Jan Rakušan (STAN). Zdůraznil, že zatímco v České republice mají občané možnost volit na více než 15 tisících míst, na celém zbytku planety se jich nachází jen 110. „Přístup k volbám Čechů v zahraničí je zjevně disproporční oproti tomu, jaký je přístup voličů k výkonu volebního práva v České republice,“ řekl Rakušan.

Zvláštním tématem, které čeští poslanci řešili, byl případ, kdy volič ze zahraničí odešle svůj hlas, ale dříve, než ho pošta doručí, zemře. Zmínil se o tom poslanec Nacher, a Rakušan na jeho poznámku reagoval. Uvedl, že podobný precedent platí také v případě, kdy volič v pátek vykoná své volební právo a téhož dne zemře. „Jeho hlas samozřejmě se započítává při sčítání hlasů, takže tady není žádný rozdíl,“ poznamenal ministr a připojil také případy „covidového hlasování v předstihu“. I tehdy by byl hlas případně zemřelého voliče započítán, protože v době hlasování byl naživu, poznamenal ministr.

Dále čtěte

Koalice omezila počet vystoupení na dvě. Návrh spustil ostrou výměnu názorů

Sněmovna v úterý pokračuje v debatě o sporném koaličním návrhu na zavedení korespondenční volby. Projednávání návrhu, který by umožnil Čechům…

Poslanec Tomáš Kohoutek (ANO) si během svého projevu nemohl vzpomenout na jméno autora románu Mrtvé duše. „A pokud vy hodláte ve druhém čtení, jak avizovala předsedkyně poslanecké sněmovny, navrhnout pozměňovací návrh o tom, že bude pouze stačit běžné čestné prohlášení, tak se na mě nezlobte, ale to opravdu zavání Gogolovými mrtvými dušemi, pokud se dobře pamatuju, jestli to napsal skutečně Gogol, teď si nejsem jist,“ poznamenal.

Diskuze ohledně korespondenční volby nadále pokračuje a jsou do ní přihlášeny desítky poslanců. Předpokládá se, že potrvá do pozdních nočních hodin. Nejdelší příspěvek zatím zaznamenal předseda hnutí SPD Tomio Okamura, ten si zase během svého 10 hodin a 44 minut trvajícího čtvrtečního proslovu nebyl jist, jak se vyslovuje politický myslitel jménem Alexis de Tocqueville (1805-1859).

„Takže demokracií ve Spojených státech se zabýval druhý demokratický myslitel devatenáctého století, a to Alexis de Tocqueville, autor knihy Demokracie v Americe. (Výslovnost upřesňuje ještě někdo z blízkosti řečníka.) Tocqueville, aha, tak ještě tady mám jednu variantu, (Nesrozumitelné, mluví spíše pro sebe.) Takže Tocqueville, jo, to by odpovídalo, to máte pravdu,“ zaznamenal jeho potíže parlamentní stenoprotokol.