Ke dni romského holokaustu byla na pražském magistrátu vyvěšena romská vlajka FOTO: Magistrát hlavního města Prahy / se souhlasem
FOTO: Magistrát hlavního města Prahy / se souhlasem
Na pražském magistrátu se ve středu k Památnému dni romského holokaustu objevila romská vlajka. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) o tom informoval na sociální síti. Dodal, že je primátorem všech Pražanů, tedy i menšin. Památný den připomněly i vládní zmocněnkyně pro lidská práva a pro záležitosti romské menšiny.
V noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidovali nacisté romský tábor v Osvětimi–Březince a přes tři tisíce vězňů zavraždili v plynových komorách. Nacisté zabili další statisíce Romů a Sintů. K uctění jejich odkazu se stal druhý srpnový den Památným dnem romského holokaustu.
„Dnes si připomínáme Památný den romského holocaustu, který odkazuje k tragické noci (nejen) v romské historii. Z 2. na 3. srpna v roce 1944 nacisté zlikvidovali tzv. cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince. V plynových komorách zavraždili tisíce Romů a Sintů,“ připomněla na sociální síti vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. „Z historie víme, co může napáchat nenávist a nesnášenlivost. Nedávejme jim prostor ani dnes. Nikdy nezapomeneme!“ dodala.
Pražský magistrát při této příležitosti vyvěsil na své budově romskou vlajku. „Dnešek je Mezinárodním dnem Romů, což jsme na Magistrátu hlavního města Prahy připomněli vyvěšením romské vlajky. Jsem primátorem všech Pražanů, včetně zástupců všech menšin,“ napsal Svoboda.
Památný den připomněla také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Tento den nám také připomíná, že romská genocida je často opomíjenou součástí zločinů proti lidskosti, které se za druhé světové války staly. Nikdy nezapomeneme,“ napsala.
Akademie věd ve středu spustila web www.svedectviromu.cz, na kterém jsou dostupná vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o jejich zkušenostech z doby druhé světové války. On-line databáze bude postupně obsahovat zhruba 250 svědectví. Pracují na ní vědkyně z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Situace mezi menšinami je napjatá od červnového incidentu, při němž poblíž brněnské přehrady zemřel mladý Rom. Podle nepotvrzených informací byl útočníkem Ukrajinec. V půlce června kvůli tomu uspořádali Romové v Brně demonstraci. Vedení Brna minulý týden oznámilo, že se chce zaměřit na zklidňování napětí, které ve městě mezi Romy a Ukrajinci vzniklo. Spolu se zástupci obou komunit, policisty i strážníky se dohodli, že budou usilovat o vyvracení dezinformací, plánují také posílení komunikace ohledně témat, která jsou pro danou komunitu důležitá.
Na konci července se v Krupce na Teplicku konal pochod Romů kvůli konfliktu na sídlišti Maršov. Demonstranti podle videí na sociálních sítích vykřikovali hesla „černá síla“ a „sláva Putinovi“. Směrem k místu, kde mají bydlet Ukrajinci, pak například křičeli „my jsme tady doma“.
