Novinářka Julia Latyninová, která dlouhodobě komentuje události na ukrajinském bojišti, rozebírá význam stažení ruských vojsk z Chersonu. Pro Rusko, především Vladimira Putina, je to neštěstí. Samotný ústup byl ale podle ní racionální a přes excesy proveden dobře, protože si ruské velení zachránilo ty vojáky, kterým přičítá nějakou cenu.

Julia Latyninová na stanici Echo nejdřív ironicky komentuje situaci, do které se Putin dostal, a pochybuje o jeho duševním stavu. „Obecně platí, že když si šílenec myslí, že je Napoleon, je to jedna věc, ale nikdo nevymyslel postupy, jak zacházet s šílencem, který si myslí, že je Napoleon, a ve skutečnosti má jadernou bombu,“ píše. Pro upokojení Rusů po ztrátě Chersonu navrhuje přejmenovat obec Matvejevskoje na Cherson a podle příslušného paragrafu stíhat každého, kdo tvrdí, že Cherson byl ruskými vojsky opuštěn.

Dále čtěte

Novinka od známého investigativního novináře Jaroslava Kmenty. Objednejte si knihu Ruská mafie

Novinář Jaroslav Kmenta vydal novou knihu, tentokrát s názvem Ruská mafie. Jak je u něho zvykem, nebude…

Důležité jsou podle ní tři body, které se stažení z Chersonu týkají. Tím prvním je, že Putinovo vyhrožování jadernými zbraněmi už zřejmě nijak nezabírá.

„Hlavní je, že Putin pohrozil použitím jaderných zbraní, pokud nepřítel vstoupí na ruské území. Bylo to nazváno: existenční hrozba pro ruský stát. A vlastně celá ta legrační kombinace s anexí čtyř ukrajinských oblastí byla založena na tom, že teď ti zákeřní darebáci na Západě uvidí, že je to ruská země, zejména prezident Biden to uvidí, lekne se a se špinavými kalhotami poběží za Zelenským a řekne: V žádném případě nerozvíjejte útok, protože teď Putin použije jaderné zbraně!“ líčí Latyninová pravděpodobné Putinovy představy. Jenže to selhalo, stejně jako hybridní plynová válka se Západem. Rusové utíkají z Chersonu a atomovky nikde.

Přijdou nepochybně ještě další věci. V Chersonu v prvních týdnech ruské okupace chodili lidé na mítinky s ukrajinskými vlajkami a pak přestali, protože je tam chytali speciálně vycvičení lidé, posílali je do vězení, tam je mučili a zabíjeli. Podíleli se na tom sousedé. Je to jako za sovětských časů. „Stalin je Stalin, ale kdo napsal ty čtyři miliony udání?“

Co se dělo v Chersonu, který chtěl Putin rychle proměnit v ruské území, jaký byl rozsah čistek, se ještě uvidí. Až to všechno vyjde najevo, dá se čekat další mezinárodní reakce.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM připomíná kulaté výročí: Babiš 40 let estébákem

  Vzpomenete si, co jste dělali 11. listopadu 1982? Možná jste navštívili nový český film Jak svět přichází o básníky,…

Druhá věc je, že opuštění Chersonu bylo podle novinářky z hlediska způsobu provedení „brilantní vojenskou operací“ a profesionálním ústupem. Takže navzdory ruským vojákům, kteří se převlékli do civilních šatů, a zajatým „mobikům“ bylo 30 000 výsadkářů, nejlepší a nejschopnější část ruské armády, s naprostou většinou nepoškozeného vybavení z Chersonu vyvedeno. „Z vojenského hlediska to bylo jediné rozumné řešení, i když to pro Putina znamenalo politickou ránu,“ vysvětluje Julia Latyninová.

Ústup navíc probíhal ve skutečnosti už nejméně dva týdny, a to pod rouškou evakuace obyvatelstva. Vypadalo to tak, že se na pontonech přepravovala těžká technika obklopená civilními auty. Ukrajinci věděli, co se děje, ale střílet na civilní auta se jim nechtělo. Civilisté se také evakuovali, zřejmě šlo o obrovské množství kolaborantů. Pokud jde o vojáky, kteří v Chersonu zůstali a pak se rychle převlékali do civilu, který nejspíš někde ukradli, byli to pravděpodobně mobilizovaní ⁠– „mobici“, pro které to byl předstupeň toho, že se vzdají. Že byli ponecháni na místě až do konce, bylo nejspíš proto, že je šlo obětovat a použít, aby ukrajinskou armádu zdrželi a zaměstnali.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Třetí věcí je, co bude dál. Lze předpokládat, že těch 30 000 vybraných vojáků bude přesunuto na Donbas. Jevgenij Prigožin se svou soukromou armádou vagnerovců se z toho pokusí vytěžit politický zisk.  Mezi Prigožinem a generálem Surovikinem, který ústup vedl, existuje spojenectví. Pokud ti zachránění vojáci zahájí ofenzívu a ta bude úspěšná, bude to samozřejmě Prigožin, kdo z toho bude mít hlavní prospěch. A poté bude triumvirát Prigožin, Kadyrov a Surovikin moci diktovat svou vůli komukoli, včetně Putina. Tak to říká vojenský expert Oleg Ždanov, plukovník v záloze a bývalý člen generálního štábu ukrajinské armády.

Jaký bude mít současné dění dopad na smýšlení lidí, kteří Putinovi dosud věřili? Novinářka je ohledně nějaké změny myšlení skeptická.

„Neměli bychom doufat, že členové sekty ‚Svědkové Putinovi‘, kterých je velmi málo, něco pochopí, protože jakákoliv víra je naprosto neproniknutelná. Nejde jen o víru v Putina nebo některé rastafariány, kteří věřili, že etiopský císař Haile Selassie je nový Kristus. A tak se nezmění ani ti členové sekty ‚Svědkové Putinovi‘, kteří věří, že Putin je nový Kristus, protože sekta má nekonečnou schopnost reinterpretovat realitu podle svých představ o krásnu a podle psychologických tužeb. Další věcí je, že vzhledem k tomu, co se děje ve skutečnosti, je členů sekty stále méně a méně.“

K těm, co stále setrvávají ve víře, patří nejspíš Dmitrij Selezňov, který na telegramovém kanálu WarGonzo líčí pocity ze svého posledního dne v Chersonu: „Dněpr za klidného počasí – to napsal ruský spisovatel Gogol. Přestože se Gogol narodil na Ukrajině, psal rusky, nelze ho proto označit za ukrajinského spisovatele. Tyto řádky zná každý, každý je cituje, ale dovolte mi připomenout, že jsou převzaty z povídky ‚Strašná pomsta‘. Novela je tragická, nekončí dobře. A příběh, kterým se celý děj odvíjí, začíná zradou a vraždou jednoho bratra druhým. Petro zabil svého bratra Ivana, zaprodal svou duši ďáblu a stal se čarodějem. Takto se Ukrajinci, odmítající své příbuzenství, prodávají západnímu satanovi – na to myslím, když stojím na levém břehu Dněpru ve frontě na trajekt.“