Na webu iDnes.cz z holdingu Agrofert vyšel komentář, jehož autorem je „pedagog Jan Jícha“. Píše hned v úvodu: „Sedět si v teple vprostřed blahobytného Středočeského kraje a usmívat se nad tupostí dezolátů a jejich multidisciplinární negramotností je pohodlné a poskytuje to snadné terče všelijaké důvtipné satiře.“ Pročetl jsem si ten text a s potěšením mohu konstatovat: Babišův tisk začal hájit dezoláty.

Sociální bublina pana Jíchy je zjevně hodně odlišná od té mé, a má v ní zjevně zcela okouzlující bytosti. Píše totiž: „Když ale zjistíte, že okrajová hnutí volí a obskurní názory zastávají i vaši přátelé, jinak rozumní lidé s nepochybným společenským přínosem, milující rodiče a skvělí parťáci, začnete nahlížet hlouběji pod etikety na škatulích.“

Já zatím – byť tu tématiku sleduji od podzimu 2019 velmi pečlivě – žádného dezinformátora, konspirátora či dezoláta, který by byl rozumný a přinášel nezpochybnitelný společenský přínos, nenašel ani na internetu – natož abych jej potkal ve své sociální bublině.

Kdysi rozumní se zbláznili

Ano, i v mé sociální bublině se vyskytli lidé, kteří dezinformacím a konspiracím propadli. Ale bylo to poté, co – z nějakých mně neznámých důvodů – ten rozum ztratili. Popíšu pro mne osobně nejbolavější „přímé setkání čtvrtého druhu“. Přímé setkání třetího druhu je přímé osobní setkání s mimozemšťanem. Přímé setkání čtvrtého druhu je osobní setkání s člověkem, který mimozemsky zblbnul. Budu tomu člověku, u kterého jsem to řešil naposledy, říkat Jabkáč – hned se dozvíte, proč.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Olympijskou myšlenku zabili sami Rusové

Velké téma historie olympijských her jako letitého kompromisu s politikou přináší nové vydání Týdeníku FORUM. Jakkoli ve starém Řecku panoval…

Byl to dvacet let můj dobrý kamarád, inteligentní, čestný a velmi slušný člověk. Je rozený vůdce, má velkou přirozenou autoritu, a tak se na něj lepily psychicky nestabilní dívky. Hledaly a nacházely v něm oporu. Naposledy, snad před deseti dvanácti lety, se takto ujal dívky, která pracovala jako úřednice, a (zřejmě aby úřadovala rychle) k tomu šňupala pervitin. Říkejme ji Smaženka. A k němu se upnula tak trochu s požadavkem, aby ji z toho perníku vytáhl. Domnívám se, že se mu to podařilo – odstěhovali se z Prahy, my se začali vídat méně a méně, tak dvakrát do roka, když se stavoval v Praze. Ale při každém setkání, kdy s ním jeho přítelkyně byla, působila normálně.

Jabkáč sice žil před vztahem se Smaženkou celý dospělý život ve městě, ale pochází z vesnice – takže základní znalosti zemědělství má. Proto mne při posledním setkání opravdu překvapil. A Smaženka také. Bylo to v době, kdy začínala v Radě ČT škodit slečna Hana Lipovská, já o tom několikrát psal, a Smaženka mi při tom posledním setkání sdělila, že stojí za ní. A začala vysvětlovat proč, drmolila, a za chvíli jsem zaznamenal, že už mluví sama pro sebe, zcela mimo kontext, a výroky nedávají smysl. Ale nemluvila nahlas – jen si tak pro sebe žbrblala. Slovo převzal Jabkáč, a sdělil mi, že musíme vystoupit z Evropské unie, protože se zaorávají jablka. Kde se ta jablka zaorávají, nevěděl.

Vsuvka zemědělská: já sám jsem sice z města, ale na zahradě mé babičky bylo snad dvanáct jabloní. Takže vím, že když je nadúroda jablek, tak to nikomu opravdu nedělá starosti. Buď se z těch přebytečných udělá mošt, anebo v pálenici calvados – jablečná kořalka. Rozhodně se žádná přebytečná jablka nezaorávají, byl by to i technický problém. Buď by před pluhem musel jet traktor s valníkem jablek, ze kterého by před pluh ta jablka někdo rozhazoval. Anebo by se ta nadbytečná jablka musela zaorat i se stromy. Jablka totiž nerostou na poli, ale v sadu jabloní. Zaorává se při nadúrodě – ověřoval jsem u kamaráda biozemědělce – třeba zelí. Ten výrok o zaorávání jablek byl čistě fantazijním produktem, a souvislosti s členstvím v Unii se mi nepodařilo najít.

Pak začal plácat nějaké úplné nesmysly, a já říkám: „Jabkáči, to je stejná blbost, jako bys říkal, že had je veverka.“ Chvíli přemýšlel a pronesl: „Ale mělo by bejt, že to, že had je veverka, je taky názor.“ Přestal jsem polemizovat. Jabkáč mi pak vysvětlil, že by měly mít obchody nařízené, od koho smějí nakupovat zboží, aby měli čeští výrobci zaručený odbyt, a že v každé zemi by se mělo vyrábět všechno. Žádnej zahraniční obchod! A že proto budou volit Okamuru. Smaženka do toho pořád nesrozumitelně breptala. Rozloučili jsme se, a od té doby se neviděli.

Hovoří BabišPress

V komentáři pana Jíchy autor dále píše, že má antisystémové kamarády, kterým se dobře daří a nejsou v sociálním propadu, a že je spojuje „alternativní smýšlení“. A dodává: „Tzv. alternativa je a priori podezřelá a tzv. seriózní zpravodajství to v rámci konfirmačního zkreslení stále jen potvrzuje. Jsem příslušníkem alternativní scény, alespoň okolí to tvrdí. Když jsem se veřejně vyjádřil skepticky ke covidovým opatřením, zejména zběsilé vakcinaci a následnému apartheidu, nasbíralo to nějaké lajky i hejty, ale hlavně algoritmus usoudil, že má dalšího do škatule, a začal mě zásobovat konspiračními videi a peticemi na podporu rozkladu státu.“

Dále čtěte

Éra deep fake: dezinformátor v počítači vytvořil „skandální“ výroky Markéty Pekarové Adamové

Nový plod naší košaté dezinformační scény připomněl, jak je důležitá mediální výchova dětí a že by stát měl zajistit permanentní…

Co znamená „zběsilá vakcinace“, popravdě nevím. Mám proti covidu čtyři dávky, a možná dvacet dalších očkování v těle. Letos v březnu mě ještě čeká třetí dávka proti nějakému (pro nás starce nebezpečnému) zápalu plic. A žádné příznaky zběsilosti jsem při vakcinaci nikdy neviděl. A to přesto, že jsem se proti covidu nechal (ne záměrně, prostě to tak vyšlo) očkovat ve třech možných zařízeních: První dvě dávky ve vakcinačním centru Vojenské nemocnice, pod kterou místně spadám, třetí dávku v ordinaci praktické lékařky, a čtvrtou v očkovacím stánku nákupního centra u Anděla. Pan učitel Jícha zřejmě „zběsilou vakcinací“ myslí to, že duševně zdraví lidé s vyšším intelektem na očkování proti covidu dost spěchali. „Očkování je totiž jediný účinný způsob, jak předcházet těžkému průběhu onemocnění, a velmi spolehlivě chrání před úmrtím na covid. Ze skepse pana Jíchy ke „zběsilé vakcinaci“ proto soudím, že patří do skupiny lidí jako pan Vrabel či paní Peterková – k antivaxerům.

Apartheid je podle Wiki „označení pro politiku rasové segregace zejména v kontextu bývalého uspořádání na jihu Afriky. Výraz pochází z afrikánštiny“. Přitom – dle fotografie v iDnes – je pan Jícha světlé pleti. To byl někde v Africe, kde vládne černý rasismus, a diskriminovali jej za to, že je běloch? Či o jakém apartheidu mluví? Naší zemi se díkybohu apartheid po celou historii vyhnul. Myslí tím nejspíše lockdowny a covidpasy. Ty totiž antivaxeři jako apartheid označují rádi – a Jícha je jedním z nich.

Ach ty politické nevládky…

V jedné věci ale přece jenom mají dezoláti pravdu: Čím dál větší problém ve společnosti dělají různé „politické“ neziskovky zaměřené na poučování a vychovávání občanů. Na serveru Eduzin vidím od pana Jíchy článek „Jedna z důležitých úloh učitele? Pomoci žákům vybudovat zdravé sebevědomí“.

Server, jak tam čtu, vydává nevládní organizace Eduin. Ta o sobě uvádí: „Posláním společnosti EDUin je dlouhodobě a systematicky informovat veřejnost a média o proměnách světa vzdělávání a vzdělávací politiky, propojovat odbornou a širokou veřejnost a kultivovat debatu o těchto tématech ve veřejném prostoru. V roce 2022 získal EDUin dvouletou grantovou podporu z programu Active Citizens Fund, který administruje Nadace OSF.“

O podpoře antivaxerů jsem na Eduzinu ani Eduinu nenašel nic. Zato jsem si pod článkem na serveru o vzdělávání o autorovi toho žvástu v iDnes přečetl: „Učil na Gymnáziu Jana Keplera, spoluzakládal a řídil soukromou základní školu, nyní působí jako zástupce ředitele.“ Neměla by – spíše než publikovat jeho články – nevládní organizace Eduin za ty peníze, co dostává, usilovat o to, aby ve školách neučili děti předsudeční a hloupí antivaxeři?

Vítr fouká od voleb

„Až si média přestanou zvát na rozhovory jenom kašpary typu Ladislava Vrabela či prominentních okamurovců a začnou vést s alternativní scénou konstruktivní dialog, ubude nenávisti, pohrdání a vynuceného extremismu,“ končí pan Jícha v iDnes svou obranu „alternativy“. Zapomněl však dvě věci: Jednak by asi bylo dobré napsat, že alternativa k pravdě o očkování – že je jedinou známou cestou, jak se chránit před vážnými riziky covidu – je lež. A také zapomněl jmenovat, který z mluvčích „alternativní scény“ není kašpar. Já žádného takového neznám.