Bezpečnostní analytik Josef Kraus FOTO: Josef Kraus / se svolením
FOTO: Josef Kraus / se svolením
Do konce roku by byl Cherson dobyt tak jako tak. To, že ho Rusové nyní vyprázdní, je spíše záležitostí jejich vlastní taktiky, aby neměli ztráty tak vysoké, zatímco ukrajinské síly by byly schopné Cherson dobýt ať už s Rusy, nebo bez nich, říká bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje také to, jak blížící se zima změní konflikt na Ukrajině, i to, jaká strana bude mít v následujících měsících navrch.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve středu oznámil stažení armády z města Cherson na jihu Ukrajiny. Jak důležitá informace to v kontextu pokračující války na Ukrajině je?
Důležitá je celá situace, že se Rusové z té oblasti stahují, respektive jsou vytlačeni. To, že oznámí stahování a zároveň tím dají pokyn k tomu, že je to dobrá vůle pro možné vyjednávání, je záležitost, která je vynucena okolnostmi.
Ohledně dobývání Chersonu ze strany ukrajinských sil se spekulovalo už dlouho. Dlouhodobě se říká, že do konce roku by byl Cherson dobyt tak jako tak. To, že ho Rusové nyní vyprázdní, je spíše záležitostí jejich vlastní taktiky, aby neměli ztráty tak vysoké, zatímco ukrajinské síly by byly schopné Cherson dobýt ať už s Rusy, nebo bez nich. Je to poměrně jednoduchá záležitost. Rusové neměli vybudované na pravém břehu Dněpru předmostí, nebyli schopni to bránit, ukrajinský tlak byl na druhé straně obrovský. Byla to jen otázka času. Takto byli Rusové schopni ušetřit nějaké síly, byť je to pro ně samozřejmě propagandisticky velmi nepříjemné.
Je to citelná ztráta zejména z hlediska válečné propagandy. Je to největší město, které dobyli, a nyní se z něj stahují. Na druhou stranu dokáží ušetřit síly, které použijí k záchraně levého břehu Dněpru, kde se v tuto chvíli masivně opevňují. Potom je otázkou, jak celá tato věc bude pokračovat. V momentě, kdy je celé město uvolněno a vstoupí do něj ukrajinské síly, tak na levém břehu Dněpru ruské síly disponují poměrně značnou dělostřeleckou i raketovou silou; lze očekávat, že se město budou snažit na dálku srovnat se zemí včetně ukrajinských sil, které se do něj vrátí.
Takže slova Ukrajinců, kteří varují, že by mohlo jít o lest a pokus o vylákání ukrajinských jednotek do krvavé bitvy u Chersonu, chápete?
Dovedu si představit, že je to dvojí záměr. Zaprvé pro Rusy byl Cherson dlouhodobě neudržitelný, byla jen otázka času, než by ho ukrajinské síly dobyly silou. Takto jsou schopni si vyšetřit síly a zároveň srovnat město se zemí. Dělostřeleckou kapacitu k tomu mají. Pokud tím vezmou i nějaké ukrajinské síly, které město obsadí, tak pro Rusy jedině dobře. To je něco, s čím je potřeba počítat. Na druhou stranu expanze Ukrajinců je poměrně rychlá a velká. Nyní je pravděpodobně zastaví řeka Dněpr.
Jak důležité město Cherson je, ať už pro Ukrajinu, tak pro Rusko a jeho pokračující snahy o postup na jihu země?
Morálně bych řekl, že pro obě strany hodně. Pro ruskou stranu je to hodně citelná ztráta i z toho důvodu, že tato oblast byla oficiálně vyhlášená za součást Ruské federace po zmanipulovaných referendech. Rusové nyní přicházejí o vlastní teritorium. Pro ukrajinskou stranu je to důležité, protože se vrací do dříve dobytého města a osvobozují vlastní teritorium.
Z vojenského hlediska je Cherson důležitý jako vstupní brána právě do oblasti jižní Ukrajiny, respektive ukrajinského Černomoří na pravé straně řeky Dněpr. Pro Rusy bylo důležité tuto vstupní bránu kontrolovat v momentě, kdy chtěli expandovat na západ. Nyní se ukazuje, že toho nejsou ale schopni. Prostor vyprazdňují a nechávají do něj vstoupit Ukrajince. Ty ale čeká to, s čím si sami Rusové nebyli schopni poradit – překonat řeku, uhnízdit se tam a opevnit.
Nyní Rusové čekají na levé straně řeky a budou se snažit ukrajinské síly, pro něž bude logisticky náročné přírodní bariéru překonat, likvidovat a lze očekávat, že v tom do určité míry budou úspěšní.
Jak dlouho to stahování jednotek může trvat a Ukrajina bude moct říct, že Cherson je znovu pod její nadvládou?
Dovedu si představit, že z logistického úhlu pohledu by to nemusel být dlouhý proces. Na druhou stranu i v kontextu toho, o čem se bavíme, že Ukrajina ví, co bude následovat, to znamená velice intenzivní ostřelování, tak si dovedu představit, že s postupem budou váhat a budou se snažit svědomitěji zajistit celou oblast i s nějakým širším perimetrem tak, aby Rusům znesnadnili likvidaci města na dálku. Celá operace obsazování Chersonu může trvat v řádech dnů, ale může také trvat týdny v závislosti na tom, jak si ukrajinská vojska vyhodnotí, že je vstup do města bezpečný.
Jde o největší ztrátu ruských vojsk od začátku války?
Morálně bezesporu. Vzhledem k tomu, že Rusové nebyli schopní dobýt Kyjev, tak byl Cherson důležitým opěrným, strategickým i propagandistickým bodem, který nyní ztrácejí. Speciálně v momentě, kdy jej vyhlásili za součást teritoriální integrity Ruské federace, je to bod, který je bolestivý. Bolest lze sledovat i v ruských médiích a na sociálních sítích, kdy celá řada komentátorů mluví o ostudě, hanbě a že k něčemu takovému nemělo dojít, protože to znamená dramatickou porážku ruských ozbrojených sil zejména z morálního hlediska. Takticko-strategicky je to logické vyústění obrovského ukrajinského tlaku. Je logické, že k tomu tahu Rusové přistoupili. Z morálního hlediska je to pro ně ohromná porážka.
Šéf ruské vojenské operace Sergej Surovikin v televizním projevu zdůraznil, že od srpna do října na chersonské frontě padlo nebo bylo zraněno 9,5 tisíce ukrajinských vojáků. Ruské ztráty jsou podle něj sedmkrát až osmkrát nižší. Ukrajina interpretuje situaci jinak a pravidelně píše o obrovských ztrátách, které na bojišti utrpělo Rusko. Která z těchto variant se vám zdá pravděpodobnější?
Já nedokážu komentovat přesná čísla, protože si dokážu představit, že obě strany nadsazují ztráty nepřítele a naopak podstřelují své vlastní. Je to celkem logické. Ale vzhledem k tomu, jaký ohromný průšvih ruské síly na západní straně řeky Dněpr čekal a jakému tlaku byly vystaveny, tak si dovedu představit, že ruské ztráty byly významnější než ukrajinské. Jestli ne na počet lidských obětí, tak stoprocentně na straně techniky. Celá evakuace bude poměrně náročná. Co se týče techniky, tak si dovedu představit, že ruské síly toho nebudou schopny a Ukrajinci dokáží zabrat velké množství techniky, což bude pro Rusko bolestivé. V tomto budou ztráty určitě mnohem větší na ruské straně.
Institut pro studium války tvrdí, že ruský odchod z Chersonu ukazuje, že jsou Rusové vyčerpaní a velení není schopno zajistit svým jednotkám dostatečnou logistickou ani jinou podporu. Souhlasíte s tím?
To je něco, co charakterizuje ruské vojenské snažení od samého začátku. Míra vyčerpanosti je tady čím dál tím větší. Mobilizace vojenského personálu nemůže vykompenzovat logistické chyby a nedostatky, kterými ruská strana od začátku invaze trpí. Pochopitelně ten západní břeh Dněpru a Chersonská oblast obecně jsou výkladní skříní ruských logistických chyb.
Něco jiného ale nastane v momentě, kdy stejným výzvám bude čelit ukrajinská strana. Síla ruského opevnění a takticko-operační nevýhoda na straně útočících Ukrajinců, kteří musí překonat řeku a pokračovat, může znamenat – nechci říct obrat, ale minimálně zaražení, nebo zmrazení toho ukrajinského postupu směrem na východ.
Blíží se zima, může mít i počasí vliv na postup ukrajinských sil?
Už v tuto chvíli je vidět, že mobilita konfliktu je snížená. Je to dáno tím, že velká část území, nejen na jihu, je v tuto chvíli zabahněná. To znemožňuje rychlý manévr a pohyb sil. Je to velice pravděpodobné, a vojenské zkušenosti z těchto oblastí nám ukazují, že to tak asi bude. V průběhu zimy dojde k výrazné deeskalaci násilí a důraz bude kladen na jakousi poziční válku, ostřelování na dálku. Dovedu si představit, že válka bude mít v následujících měsících poziční charakter spíše než charakter mobility, rychlosti a manévrů.
V tom případě by mělo navrch spíše Rusko, nebo Ukrajina? Má ukrajinská armáda vůbec dostatek zbraňových systémů, aby mohla Rusku v poziční válce, o které mluvíte, konkurovat?
V tuto chvíli se zdá, že dělostřelecká a raketová ruská síla je vyšší než síla Ukrajiny. Na druhou stranu Ukrajinci získávají každým dnem nové a další technologie za Západu, které kvalitou výrazně předčí ty používané Rusy. Bavíme se o kvalitě rychlé mobility, cíleného zaměření. Jsou schopni velice přesně zacílit na cíle a potom v řádu jednotek minut celý komponent sbalit a přemístit se, čímž si zajistí, že odvetná opatření se minou účinkem.
To jsou věci, které ruská strana nemá. Disponuje zase větší hrubou silou plošného ostřelování a bombardování. Otázkou je, která věc je efektivní. Rusové ale mají stále alespoň v dělostřelecké a raketové části vojsk převahu.
Josef Kraus je zástupcem vedoucího Katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2012–2013 byl vědeckým pracovníkem na Mezinárodním politologickém ústavu, s nímž i nadále úzce spolupracuje, a je rovněž členem Centra pro bezpečnostní a strategická studia. Od roku 2013 působí na Univerzitě obrany ve Skupině bezpečnostních studií Katedry celoživotního vzdělávání Fakulty ekonomiky a managementu, odkud následně přešel do Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií na Oddělení bezpečnostních studií a analýz.
