Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček přijal za svou agendu ruského velvyslanectví a zasazoval se o návrat plakety oslavující ruského maršála Koněva na Staroměstskou radnici. „Zajímaly mne důvody, proč by neměla pamětní deska vztahující se k osvobození Prahy na radnici být,“ vysvětloval Vondráček svou proruskou intervenci u pražského primátora Zdeňka Hřiba. Jak známo, nepochodil. Primátor předsedu ujistil, že plaketa s historicky zavádějícím textem se na radnici nevrátí, a namísto toho poputuje do muzea. Protože nelze zcela vyloučit, že se Vondráček Hřiba na historické souvislosti ptal ze skutečného zájmu, primátorovu strohou reakci se patří doplnit o několik základních faktů.

Server Forum24 Se tomuto tématu v minulosti opakovaně věnoval a předsedovi Sněmovny tak nabízí následující stručný přehled základních důvodů, které ve svých článcích už dříve předložil redaktor Jan Jandourek:

1. Koněv masakroval vlastní obyvatele
Jako komisař Rudé armády – což byla více politická než vojenská funkce – byl oporou zločinného komunistického režimu. V letech 1918–1919 jako komisař pomáhal brutálně potlačit rolnická povstání ve Vologdské gubernii na severu Ruska.

2. Koněv krvavě potlačil maďarské povstání
Maršál Koněv v roce 1956 jako velitel sovětských vojsk v Maďarsku řídil na příkaz generálního tajemníka ÚV KSSS Nikity Chruščova brutální potlačení tamního protikomunistického povstání a svržení legitimní vlády premiéra Imre Nagyho. Na maďarské straně zahynuly 3 tisíce lidí, 15 tisíc jich bylo zraněno, 26 tisíc uvězněno, tisíce Maďarů byly deportovány do SSSR. K trestu smrti bylo odsouzeno a popraveno 228 lidí. Více než 200 tisíc obyvatel Maďarska pak uprchlo před represemi do zahraničí.

3. Koněv pomáhal se stavbou Berlínské zdi
Jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se Koněv účastnil stavby Berlínské zdi.

4. Prahu neosvobodil
Tvrzení, že Koněvův 1. ukrajinský front osvobodil Prahu, je mýtus vytvořený komunistickou propagandou. Klíčovým okamžikem pro ukončení bojů v hlavním městě bylo datum 8. května 1945. Tehdy Česká národní rada s velitelem německých jednotek bojujících v Praze dohodla zastavení bojů a odchod německých jednotek z Prahy, což většina německé armády respektovala.

[ctete postid=“210634″ title=“Část své osobní historie napsal maršál Koněv krví nevinných lidí. Nepřepisujeme, jen doplňujeme“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2018/08/eee-21-385×230.jpg“ excerpt=“Vysvětlující sdělení, které bylo připevněno na pomník maršála Ivana Stěpanoviče “ permalink=“https://www.forum24.cz/cast-sve-osobni-historie-napsal-marsal-konev-krvi-nevinnych-lidi-neprepisujeme-jen-doplnujeme/“]210634[/ctete]

„Němci zastavili své bojové akce, odevzdali českým orgánům své válečné zajatce i politické vězně; počínaje šestou večerní hodinou vyklidily jejich vojenské jednotky (asi 130 tisíc lidí) Prahu, odvádějíce s sebou i své politické a policejní orgány i německé civilní obyvatelstvo; letadla zůstala na místě, těžké zbraně byly odevzdány Čechům na pokraji Prahy, lehké před dosažením americké demarkační čáry,“ potvrzuje i literární kritik profesor Václav Černý.

Na osvobození Prahy měla klíčový podíl také Ruská osvobozenecká armáda pod velením generála Andreje Vlasova.

Praha mohla být ovšem svobodná už dříve než 8. května a tisíce lidských životů by byly ušetřeny. Stačilo, kdyby Rusové souhlasili s postupem americké armády na linii Vltava – Labe.

Vondráček v okamžiku, kdy Hřiba vybídl, aby se na problém plakety podíval očima Rusů, nechtěně odkryl, v čem spočívá jeho zásadní nedostatek pro výkon vysoké politické funkce v českém parlamentu . Zřejmě nepochopil, že problémy musí nahlížet především z pohledu Čechů – v daném konkrétním případě mimo jiné proto, že osud předmětné plakety u nás má velký symbolický význam především pro českou společnost. Poputuje-li pokřivená deska do muzea, bude to důležitá zpráva o tom, že Češi vycházejí z faktů a neřídí se apriori přáními zakomplexovaných mocností.