Pražské sídlo agrochemického holdingu Agrofert FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V polovině června Evropská komise vystavila českým úřadům pokutu přibližně 82 milionů korun. Podle evropských auditorů totiž v České republice docházelo k porušování legislativy ke střetu zájmů a dalším chybám. Webu iROZHLAS.cz se aktuálně podařilo získat závěrečný dokument, který na ministerstvo zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond dorazil na začátku dubna. Jak uvádí web, jde o vyvrcholení celé auditní mise, která proběhla kvůli střetu zájmů šéfa hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše a dotacím pro koncern Agrofert. Auditorům na prvním místě vadilo nedodržování české legislativy ke střetu zájmů.
Kromě střetu zájmům auditorům vadilo například to, že se podle nich málo podporovaly malé a střední podniky, u hodnotitelské komise také hrozilo riziko podjatosti a peníze se dávaly na projekty, které nebyly dostatečně inovativní. Vedle toho rovněž odhalili vzorec při plnění projektů dceřiných společností Agrofertu dalšími firmami z holdingu.
„Na základě závěru smírčího orgánu k tomuto bodu a po zanalyzování doplňujících informací, které české orgány poskytly (…), se GŘ AGRI domnívá, že žádná nová faktická skutečnost by nebyla důvodem k přehodnocení stanoviska,“ stojí hned v úvodu závěrečné zprávy unijního Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI), kde se zástupci Evropské komise odkazují na dřívější dopis z února 2021, ve kterém svůj pohled na střet zájmů Andreje Babiše popsali.
Po doručení dopisu požádal loni na jaře Státní zemědělský intervenční fond, odpovědný za unijní dotace do zemědělství, o tzv. smírčí řízení, kde se snažil prosadit své stanovisko k případu. Smírčí orgán, který záležitost posuzoval loni v září, mu však nedal za pravdu.
Co se týče zmíněné inovativnosti, auditorům vadilo, že finanční prostředky získaly projekty, které měly být inovativní, avšak nebyly. V tomto ohledu je nejznámějším příkladem stomilionová dotace pro Pekárnu Zelená louka na lepší toastový chléb Penam. Z uvedeného dokumentu vyplývá, že obdobný problém je i u zemědělských dotací z Programu rozvoje venkova. „České orgány neposkytly dostatečnou jistotu ohledně inovativní povahy projektů (…), což nasvědčuje nedostatku v kontrolách prováděných českými orgány,“ napsali auditoři, kteří se odvolávají na to, že z unijních peněz jsou financovány běžné investice, které jsou již na trhu dostupné, aniž by byly například podrobeny dalšímu vývoji výzkumným subjektem nebo přizpůsobeny podmínkám v daném podniku.
Kontroloři měli rovněž problém s postupy pro výběr a posuzování projektů nebo žádostí o dotace. „Analýza údajů o 250 žádostech (…), které poskytly české orgány po dvoustranném jednání, vedla k závěru, že pouze 80 ze 182 žádostí předložených malými a středními podniky bylo skutečně schváleno,“ píše se v závěrečné zprávě. „GŘ AGRI opakuje svůj názor (…), že ne všem žádostem malých a středních podniků, které splňovaly kritéria způsobilosti, byla dotace udělena.“
Autoři zprávy také poukazují na riziko podjatosti hodnotitelů, kteří posuzovali projekty a vybírali je k podpoře: „GŘ AGRI znovu prostudovalo údaje o 250 žádostech (…). Na základě toho aktualizuje své posouzení a domnívá se, že níže uvedené údaje jsou dalším dokladem toho, že se riziko podjatosti v postupu výběru naplnilo.“
V dokumentu se také upozorňuje na to, že existovalo riziko, že očekávané náklady, které byly předloženy s žádostí o peníze, byly nadhodnoceny. S tím je spojeno to, že projekty, na které byly peníze čerpány, často plnila jiná dceřinka z koncernu. „Údaje dokládají určitý vzorec, a sice že do většiny prověřovaných projektů udělených společnostem ze skupiny Agrofert byla zapojena jiná společnost z této skupiny jakožto zpracovatel projektu i jako subdodavatel,“ uvádí zpráva.
